Zpeněžení produktů, druhotná platební neschopnost a vysoké ceny
16.02.2000 | Klatovský deník
Klatovský deník (Agroweb) 16.2.2000
Zpenežení produktu, druhotná platební neschopnost a vysoké ceny vstupu decimují nekteré zemedelce
S dusledky druhotné platební neschopnosti se potýkají zemedelci i v klatovském okrese. Vedení podniku i majitelé soukromých farem dávají každý mesíc jen velmi težko dohromady peníze na výplaty svých zamestnancu.
Nejkomplikovanejší ekonomická situace je v Zemedelském obchodním družstvu v Plánici, kde dluží pracovníkum mzdu za nekolik mesícu. "Lonský ríjen máme kompletne doplacený, zbývá nám dorovnat listopad a prosinec," rekl reditel plánické spolecnosti ing. Vladimír Kábrt, který pevne verí v prekonání soucasné krize. "Vstupy do zemedelství jsou daleko vetší než to, co vyrobíme a prodáme. Ceny se pohybují na úrovni devetaosmdesátého roku a pritom náklady jsou mnohonásobne vyšší," uvedl vedoucí dílen Zemedelské obchodní spolecnosti v Plánici Stanislav Kubát, který uvedené skutecnosti vidí jako hlavní prícinu ekonomické nestability ve spolecnosti.
Podle propoctu odborníku vloni dostali zemedelci v klatovském okrese za své výrobky témer o 250 milionu korun méne než v roce predchozím. "Pritom se vyrobilo shodné množství produktu. Od státu dostali formou dotací zhruba více než 216 milionu korun, stejne jako v roce 1998. To znamená, že to, o co utržili méne, nemohlo nic nahradit," podotkl tajemník Okresní agrární komory a Svazu zemedelských družstev a spolecností ing. Jirí Lojda.
Naftu, energii, krmné smesi a veterináre musí zemedelci zaplatit v hotovosti, a pokud jim platí zpracovatelé s nekolikamesícním zpoždením, pak jim nezbývá na mzdy zamestnancu. Dluhy zemedelských podniku se však objevily v oblasti sociálního a zdravotního pojištení. Podle slov reditele klatovské pobocky Všeobecné zdravotní pojištovny ing. Pavla Proška ciní do soucasné doby dluhy za neuhrazené zdravotní pojištení u zemedelských subjektu i s penálem témer 10 milionu korun. "Mnohé podniky jsou v likvidaci, jiné ruší jednu spolecnost a vzápetí zakládají novou, ale dluhy ze zrušených neuhradí," dodal ing. Prošek.
Obdobná je situace u Okresní správy sociálního zabezpecení v Klatovech za neuhrazené sociální pojištení. Dluhy u mnohých zemedelských subjektu dosahují astronomických cástek, nejvyšší registrují u Agroproduktu Strážov, který dluží i s penále více než sedm milionu korun. Hned za ním následuje Zemedelské obchodní družstvo v Plánici s více než trí milionovým dluhem. Pozadu ale nezustávají další zemedelské podniky, jako jsou napríklad ve Švihove, Žihobcích ci Zavlekove.
Další články v kategorii Zemědělství
- Aktuální plochy chmelnic v České republice (06.05.2024)
- Hladík není proti výstavbě dostupného bydlení na zemědělské půdě (06.05.2024)
- Udržitelným farmařením vstříc lepší budoucnosti. Maďarská rodina se snaží žít soběstačně (06.05.2024)
- Účinnost přípravků proti škůdcům klesá, uvedl výzkumník (04.05.2024)
- Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor (03.05.2024)
- Zpráva o erozi: Bahna z polí ubylo, ale farmářům se musí utáhnout šrouby (03.05.2024)
- Sněmovna schválila vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy (03.05.2024)
- Vinaři nepožadují po státu kompenzace za škody způsobené mrazy (03.05.2024)
- Agrární komora příští týden rozhodne o uspořádání protestů 22. května v Praze (02.05.2024)
- Musíme podpořit spotřebu biopotravin, apelují některé organizace (02.05.2024)