Zpracovatelé nechtějí kupovat české maso. Prodejci ho berou raději ze zahraničí

Výrobcům masného zboží chybí kvalitní suroviny. Čeští zemědělci mají ve srovnání s levnější zahraniční konkurencí problém maso vůbec prodat. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky schází českému masu příběh.

Výrobci masného zboží bez vlastních jatek častěji nakupují maso v zahraničí. Nevede je k tomu jen nižší cena, ale i kvalita této suroviny.

"Důležitá je perfektně vyrovnaná surovina, protože výrobce ručí dozorovým orgánům za to, kolik je v produktu procent masa. Je problém, když vstupní surovina kolísá. U nás není žádný silný provozovatel jatek a bouráren, který by byl schopen takovou surovinou ve větších objemech zásobovat," vysvětlil výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina na diskusi pořádané vydavatelstvím Economia pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky.

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy mají čeští zemědělci ve srovnání s levnější zahraniční konkurencí problémy maso vůbec prodat. "Je veřejným tajemstvím, že když zpracovatelé chtějí prezentovat maso jako české, koupí jednu dodávku od domácí porážky a zbytek dovezou z Německa. Zákazník si pak myslí, že jí české maso," uvedl Pýcha. Velké porážky podle něho tuzemskému trhu sice chybí, ale i tak je přesvědčen, že se české maso kvalitou rovná tomu z dovozu.

"České zemědělství doplácí na zpomalený zpracovatelský průmysl, který není schopen čelit obchodníkům ze zahraničí," jde v kritice ještě dál předseda Svazu chovatelů prasat a zástupce Agrární komory ČR Jindřich Macháček.

Katina zpracovatele hájí. "Musí čelit náročným požadavkům na vybavení provozu i odbytovým problémům. Ale přesto podle mě zpracovatelská oblast není v krizi. Jen nefunguje obchod s masem. Zpracovatelský sektor nedokáže odebírat aktuální produkci vepřového masa, protože drtivá část jatek jede jen na část výkonu. Zvýšit ho nemohou, protože nejsou schopní maso umístit na trhu."

Také zástupce obchodního řetězce Globus Pavel Holeček připouští, že vlastní výroba masného zboží je obtížná, především u menších firem. "Zemědělci čelí mnoha předpisům. Bylo by namístě přehodnotit, jak se z legislativního hlediska hodnotí velikost firem. Ty velké zpracovávají víc než pět tun masa týdně a přes sedm tun masných výrobků, což se dnes týká každé druhé rodinné firmy, a je na ni při kontrolách pohlíženo jako na masokombinát."

Globus má vlastní bourárny i výrobny, zároveň se snaží nakupovat u českých farmářů. Maso označuje a zákazník si tak může původ zboží ověřit. Podle Holečka o takové informace ale Češi mnohdy nestojí a tuzemské maso nedocení.

"Prodejci tlačí na zákazníky hlavně cenou, nezabývají se příliš původem či kvalitou. Spotřebitel nechce dostávat pouze informaci, že je zboží nejlevnější," namítá ministr zemědělství Marian Jurečka, podle něhož českému masu chybí příběh. Proto je třeba zákazníky vzdělávat. Jednou z možných cest je kampaň Vyrobeno v Česku či označení logem Klasa nebo Česká potravina.

"Pokud bude kampaň skutečně fungovat, budou zákazníci české maso požadovat a tomu se bude muset přizpůsobit také zpracovatel," dodal Katina.