ZTAK: Mléko a mlékárenské výrobky 6-7/2000

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Mléko a mlékárenské výrobky

Rok:2000

Číslo:6 - 7

Odpovědný pracovník:Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracovala:Ing. Jiřina Cupalová

Redakční uzávěrka: 12. 7. 2000

* Mánesova 75, PSČ 120 58 Praha 2, ( 22 000 317, FAX 627 30 20

OBSAH

Seznam zkratek *

1. MLÉKO *

1.1 Mléko ve světě *

1.1.1 FAO: Odhad světové produkce mléka v r. 2000 *

1.1.2 CZV mléka byly v r. 1999 nižší *

1.2 Mléko v Evropské unii *

1.2.1 Dodávky mléka ke zpracování *

1.2.2 Produkce a spotřeba mléka v Rakousku v r. 1999 *

1.3 Mléko v ostatních zemích *

1.3.1 Polsko *

1.3.1.1 Restrukturalizace polského mlékařství pokračuje *

1.3.1.2 Aktuální situace na trhu mlékárenských výrobků *

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY *

2.1 Evropská unie *

2.1.1 Onilait: Zhodnocení situace na trhu mlékárenských výrobků v EU *

2.1.2 Trh másla *

2.1.3 Trh sušeného mléka *

2.1.4 Trh sýrů *

2.1.5 Dohoda o tzv. “Dvounulovém řešení” *

2.1.6 Situace na německém trhu mlékárenských výrobků *

2.1.7 Fromageries Bell expanduje ve východní Evropě *

2.2 Ostatní země *

2.2.1 Dovozní clo na sušené mléko v Indii *

Seznam zkratek

ADPI extra sušené mléko podle normy American Dry Milk Institute, obsah tuku 1,25 %, obsah vody 4 %, rozpustnost 1,25 ml, kyselost 0,15 %, stupeň znečištění A/B, počet bakterií 50 000/ml

ARR Agencja Rynku Rolnego = Agentura pro regulaci agrárního trhu v Polsku

ATS Rakouský šilink

CEFTA Central European Free Trade Agreement = Středoevropská dohoda o volném obchodu

CME Chicago Mercantile Exchange = Komoditní termínová burza v Chicagu

CN Celní nomenklatura

CPV Ceny průmyslových výrobců

CZV Ceny zemědělských výrobců

DEM Německá marka

DPH Daň z přidané hodnoty

EK Evropská komise

EUR Euro = Společná měna Evropské měnové unie

FAO Food and Agriculture Organisation = Organizace pro výživu a zemědělství

FOB Free on Board = Volně na palubu lodi. Prodávající je povinen na své náklady dodat: zboží na loď v naloďovacím přístavu, čistý palubní přejímací lístek, vývozní povolení a osvědčení o původu zboží. Kupující na své náklady najímá loď (lodní prostor) a nese výlohy a zodpovědnost od okamžiku, kdy zboží přešlo zábradlí lodi v přístavu lodění.

GATT General Agreement on Tarrifs and Trade = Všeobecná dohoda o clech a obchodu

HUF Maďarský forint

JPY Japonský jen

lb Libra; 1 lb = 0,4536 kg

NLG Nizozemský gulden

OECD Organisation for Economic Co-operation and Development = Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

PLN Polský zlotý

RZ Rozvojové země

SKK Slovenská koruna

SOM Sušené odstředěné mléko

SPM Sušené plnotučné mléko

země SVE Země střední a východní Evropy

UK GATT Uruguayské kolo GATT

USD Americký dolar

ZMP Zentrale Markt- und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und Ernährungswirtschaft GmbH = Ústředí tržního a cenového zpravodajství pro zemědělské, lesnické a potravinářské výrobky, s.r.o., Bonn

1. MLÉKO

1.1 Mléko ve světě

1.1.1 FAO: Odhad světové produkce mléka v r. 2000

Světová produkce mléka by se měla podle FAO v r. 2000 meziročně zvýšit o 2 % na 570 mil. t (viz tab. 1). Příznivé počasí v Austrálii a na Novém Zélandu bude mít pravděpodobně za následek rekordní produkci mléka v obou zemích (11 resp. 12 mil. t). Produkce mléka v USA by se měla zvýšit o 1 % na 75 mil. t. Vzhledem ke ztrátovosti výroby mléka u velké části producentů v zemích SNS očekává FAO v tomto regionu v r. 2000 její další pokles. Produkce v Rusku a na Ukrajině by měla zůstat zhruba stabilní. Výroba mléka v zemích SVE by se měla mírně zvýšit.

Také produkce mléka v RZ, zejména v Asii a v Latinské Americe bude vyšší. Současně stoupne v těchto zemích dovozní poptávka, což spolu s omezenými exportními možnostmi v některých tradičních vývozních státech bude tlačit ceny nahoru. Také světová poptávka po mléce a mlékárenských výrobcích, která by měla zaznamenat vyšší přírůstek než produkce, bude působit na růst cen mnoha mlékárenských výrobků, zejména SOM.

Tab. 1: Světová produkce mléka (mil. t)

* odhad

Pramen: Dairy Markets Weekly, 2000, č. 547

1.1.2 CZV mléka byly v r. 1999 nižší

CZV mléka v převážné většině sledovaných zemí (viz tab. 2) zaznamenaly v r. 1999 pokles. Trhy, bohatě zásobené mlékárenskými výrobky, trpěly zejména v 1. pololetí 1999 následky regionálních finančních krizí v Asii, Rusku a v Latinské Americe. Ceny mlékárenských výrobků (s výjimkou másla) se začaly na mezinárodním trhu opět zvyšovat až od srpna 1999.

Tab. 2: Průměrné CZV mléka ve vybraných zemích (EUR/100 kg)

* předběžný údaj, ** hospodářský rok končící v květnu daného roku, *** hospodářský rok končící v dubnu daného roku

Pramen: Dairy Markets Weekly, 2000, č. 545

Průměrná CZV mléka vyjádřená v EUR v Japonsku zaznamenala sice více než 20% zvýšení. Jeho příčinou však byl vývoj kurzu EUR/JPY. Cena vyjádřená v domácí měně zůstala v porovnání s r. 1998 téměř stabilní. Průměrná cena mléka v USA se v domácí měně snížila o 14,5 %, v EUR klesla vzhledem k silnému USD jen o 10,1 %.

Průměrná CZV mléka v EU zaznamenala v r. 1999 3% meziroční pokles. Nadprůměrně se snížily ceny v Německu, v Belgii v důsledku dioxinové krize a v Nizozemsku vzhledem k poklesu cen sýrů. Ve Spojeném království vykázala průměrná CZV v domácí měně 5,3% pokles, v EUR se snížila jen o 2,8 %. Naopak v Rakousku a ve Švédsku průměrná CZV mléka mírně stoupla. Vzhledem ke zlepšení situace na trhu by se měly ceny v Německu podle ZMP v r. 2000 zvýšit.

1.2 Mléko v Evropské unii

1.2.1 Dodávky mléka ke zpracování

Do mlékáren v EU bylo v r. 1999/00 dodáno 114,808 mil. t mléka, tj. o 0,9 % (cca 1 mil. t) více než v předchozím roce. Dodávky se zvýšily ve všech státech s výjimkou Belgie, Irska a Řecka (viz tab. 3).

V březnu a dubnu t. r. byl do mlékáren v EU dodán menší objem mléka než ve stejných měsících r. 1999. Jeho pokles činil měsíčně 0,9 % (90 000 t). K omezení produkce mléka došlo v obou měsících nejvíce ve Spojeném království a Nizozemsku, v dubnu také v Německu a ve Francii. Částečnou příčinou byly nepříznivé povětrnostní podmínky. V prvních 4 měsících 2000 bylo do mlékáren v EU dodáno 38,5 mil. t mléka, tj. o 0,5 % méně než ve stejném období 1999.

Tab. 3: Dodávky do mlékáren v EU (březen/duben, tis. t)

* předběžný údaj

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch, 2000, č. 5

Podle ZMP je v r. 2000 nutné počítat s mírným poklesem dodávek. V r. 1999/00 došlo v EU k výraznějšímu překročení stanovené kvóty a v důsledku vyšších dodatečných odvodů lze předpokládat větší kázeň při dodržování kvót. Zavedení nových pravidel v některých státech navíc krátkodobé převody kvót mezi producenty spíše ztíží.

1.2.2 Produkce a spotřeba mléka v Rakousku v r. 1999

V r. 1999 zaznamenala rakouská produkce mléka podle tamního statistického úřadu meziročně 3% přírůstek na 3,35 mil. t. Dodávky do mlékáren a sýráren stouply o 4 % na 2,55 mil. t, tj. 76 % z celkové produkce. Průměrná užitkovost dojnic se zvýšila o 3,7 % na 4 716 kg. Stavy dojnic klesly o 1 % na 710 300 kusů.

Tab. 4: Produkce a spotřeba mléka v Rakousku

Pramen: Dairy Markets Weekly, 2000, č. 547

K významným změnám došlo ve spotřebě. Odbyt tekutého mléka se snížil o 9 % na 181 000 t. Objem mléka zpracovaného na máslo klesl o 19 % na 48 300 t a na sýry o 10 % na 45 800 t. Na “ostatní výrobky” (smetana a tvaroh) bylo zpracováno 17 300 t suroviny, tj. o 3 % více než v r. 1998.

V r. 1999/00 překročilo Rakousko podle definitivních údajů stanovenou kvótu o 19 651 t (0,8 %). Průměrný dodatečný odvod za její překročení je stanoven na 59,19 ATS/kg.

1.3 Mléko v ostatních zemích

1.3.1 Polsko

1.3.1.1 Restrukturalizace polského mlékařství pokračuje

Restrukturalizace polského mlékařství je podle ZMP v plném proudu. Snižující se stavy dojnic a stoupající požadavky na kvalitu suroviny se promítají v dalším poklesu produkce mléka. Proti původním odhadům se v r. 1999 CZV mléka i hospodářská situace mlékáren zlepšily. Mlékárenské podniky jsou však konfrontovány se stoupajícími dovozy mlékárenských výrobků, zatímco polský vývoz klesá.

Polské producenty mléka lze rozdělit do dvou skupin. Na moderní podniky s vysokými stavy dojnic, které vyrábějí velmi kvalitní mléko, a na tradiční hospodářství s 1 až 2 dojnicemi, které prodávají přebytek mléka ve formě doma vyrobených, jednoduchých mléčných výrobků v sousedství. V důsledku zvyšujících se požadavků na kvalitu mléka jsou zpracovatelé nuceni odmítat dodávky od malých producentů, což zesiluje polarizaci mezi producenty. Počet malých producentů mléka, kteří se svými podniky končí, se v posledních letech zvýšil.

Stavy dojnic zaznamenaly pokles ze 3,471 mil. ks v prosinci 1998 na 3,296 mil. ks v prosinci 1999, tj. o 5 %. Produkce mléka se snížila z více než 12,59 mil. t v 1998 na 12,11 mil. t v r. 1999 a dodávky do mlékáren ze 7,21 mil. t na 6,7 mil. t. V důsledku toho došlo k omezení produkce SOM a SPM zhruba o 10 %, tvrdých sýrů a másla o 6 % a tekutého mléka o 3 %.

Pokles produkce mlékárenských výrobků významně ovlivnil situaci na polském trhu. Zatímco v 1. pololetí 1999 převyšovala nabídka poptávku a CZV mléka a mlékárenských výrobků byly nízké, ve 2. pololetí byla významným faktorem vyšší poptávka a ceny stouply. Průměrná CZV mléka se zvýšila z cca 57 PLN/100 l (519 Kč/100 l) v červenci 1999 na více než 71 PLN/100 l (605 Kč/100 l) v prosinci 1999 a na 75 PLN/100 l (655 Kč/100 l) v únoru t. r. Ještě výraznější růst zaznamenaly ceny mlékárenských výrobků. Například CPV másla se zvýšila ze 7 PLN/kg (63 Kč/kg) v červnu 1999 na 12 PLN/kg (104 Kč/kg) v lednu 2000.

Tab. 5: Vybrané ukazatele polského mlékařství

* odhad, n/a - neuvedeno

Pramen: ZMP Osteuropa Agrarmärkte - aktuell, 2000, č. 11

Růst cen mlékárenských výrobků ve 2. pololetí 1999 vedl ke zlepšení hospodářské a finanční situace mlékárenského průmyslu. Zatímco na konci června 1999 se pohyboval čistý zisk v tomto odvětví kolem 0,8 %, po prvních třech čtvrtletích 1999 se zvýšil na 1,15 %. Toto odvětví nadále zatěžují přebytečné zpracovatelské kapacity a potřeba modernizace.

Omezená nabídka a růst cen se promítly v poklesu spotřeby mlékárenských výrobků (s výjimkou másla) na osobu. Ta se v přepočtu na mléko snížila z 211 kg/osobu v r. 1998 na 208 kg/osobu v následujícím roce. Spotřeba másla zaznamenala mírný přírůstek ze 4,4 kg na 4,5 kg/osobu. Růst dovozu a pokles spotřeby ve 4. čtvrtletí 1999 zabránily dalšímu zvýšení cen.

Tab. 6: Struktura polského zahraničního obchodu s mlékárenskými výrobky (%)

Pramen: ZMP Osteuropa Agrarmärkte - aktuell, 2000, č. 11

V r. 1999 došlo k poklesu vývozu mlékárenských výrobků při současném růstu jejich dovozu. Aktivní saldo polského zahraničního obchodu s mlékárenskými výrobky se snížilo téměř o polovinu ze 187,1 mil. USD v r. 1998 na 96,5 mil. USD v r. 1999. Na vývozu se podílely nejvíce sušené mléko a sýry, na dovozu jogurty a kasein (viz tab. 6). Zhruba 43 % polských mlékárenských výrobků směřovalo do EU a 19 % do RZ, zatímco 61 % dovozu pocházelo z EU a 24 % ze SNS. V přepočtu na ekv. mléka stoupl dovoz z 302,6 mil. kg v r. 1998 na 412,9 mil. kg v r. 1999, zatímco vývoz ve stejném období zaznamenal pokles z 950,3 mil. kg na 859,9 mil. kg. Podstatně k tomu přispěl nižší export jogurtů a mražených krémů. Dovozní kvóty, které EU stanovila pro polské mlékárenské výrobky, nebyly vyčerpány.

Zavedená intervenční opatření spočívají v Polsku v nákupu přebytků másla a v poskytování vývozních subvencí na SOM. V důsledku nižší nabídky nakoupila ARR v r. 1999 místo původně plánovaných 15 000 t másla pouhé 4 100 t. Byly uzavřeny kontrakty na vývoz 46 000 t SOM, z toho na 42 000 t byly vyplaceny subvence.

Snižování stavů dojnic a polarizace v prvovýrobě mléka se promítne v dalším poklesu produkce mléka. Podle odhadů expertů polská produkce mléka v r. 2000 klesne na 11,84 mil. t. Současně je třeba počítat také s nižším objemem dodávek do mlékáren (6,5 mil. t). Sezónní nárůst produkce mléka a tomu odpovídající růst dodávek do mlékáren se v r. 2000 promítne v menším poklesu CZV mléka, než je obvyklé.

1.3.1.2 Aktuální situace na trhu mlékárenských výrobků

Podle nezávislých expertů, které svolala v červnu t. r. na pravidelnou schůzi ARR, mělo na vývoj CZV mléka od počátku r. 2000 vliv zvyšování jeho kvality. V 1. čtvrtletí činil podíl nejvyšší jakosti 42 %. Průměrná CZV mléka v květnu t. r. byla proti předchozímu měsíci v důsledku sezónního růstu nabídky o 1,1 % nižší a činila 76,47 PLN/100 l (687 Kč/100 l). V porovnání s květnem 1999 byla CZV mléka o 30,9 % vyšší. Ve stejném období v předchozích dvou letech byl sezónní pokles hlubší, cca 3 %.

Po značném přírůstku ve 2. pololetí 1999 (o cca 60 %) průměrná CPV másla v blocích od počátku r. 2000 trvale klesala (v průměru o 3,5 % měsíčně). V dubnu t. r. činila 10,82 PLN/kg (98 Kč/kg). V porovnání s březnem byla o 3,7 % nižší.

Průměrná CPV sušeného odstředěného mléka se v prvních 4 měsících t. r. udržela celkem stabilní a v dubnu t. r. činila 7,34 PLN/kg (67 Kč/kg). V porovnání s dubnem 1999 byla o 43,4 % vyšší. Ve druhém červnovém týdnu se zvýšila na 7,63 PLN/kg (66 Kč/kg) a byla tak o 2,8 % vyšší než před měsícem.

Experti s přihlédnutím k aktuální situaci na trhu očekávají ve 2. pololetí 2000 u mléka a vybraných výrobků ceny uvedené v tab. 7.

Tab. 7: Odhad CZV mléka a CPV másla a SOM

Pozn.: přepočet na Kč proveden průměrným kurzem v červnu 2000, tj. 8,982 Kč/1 PLN

Pramen: ARR - Prognoza cen rynkowych podstawowych produktów rolniczych, červen 2000

Faktory, které ovlivňují vývoj na polském trhu mléka a mlékárenských výrobků:

Ř V r. 1999 se zvýšilo tempo poklesu stavů dojnic. Jejich další omezování v důsledku rezignace drobných producentů mléka, které pravděpodobně nebude plně kompenzováno zvýšením stavů ve velkých podnicích. Polský Výzkumný ústav ekonomiky zemědělství a výživy očekává, že stavy dojnic budou v červnu t. r. cca o 3,5 % nižší než před rokem.

Ř V lednu až dubnu t. r. bylo do mlékáren dodáno meziročně o 2,4 % méně mléka. V květnu zaznamenal objem dodávek výrazný sezónní růst. V porovnání s předchozím měsícem byl o necelých 30 % vyšší a dosáhl téměř stejného objemu jako v dubnu 1999. V dalších měsících může dojít k poklesu dodávek v důsledku předpokládaného snížení stavů dojnic a jejich užitkovosti (nižší zásoby krmiv v důsledku sucha). Celkové dodávky v r. 2000 by měly být cca o 2 % nižší než v r. 1999.

Omezené dodávky suroviny ke zpracování a konkurence ze strany výrobců ostatních mlékárenských výrobků se v lednu až dubnu t. r. promítly v 11,5% meziročním poklesu produkce másla. Deficit v nabídce byl doplněn prodejem cca 2 900 t másla z intervenčních zásob z r. 1999. Nabídku másla v prvních měsících r. 2000 ovlivňoval také jeho dovoz. V 1. čtvrtletí t. r. bylo dovezeno 5 200 t v porovnání s několika tunami ve stejném období před rokem. Objem produkce másla bude záviset zejména na poptávce obyvatelstva a vývoji cen domácího i dováženého zboží a v r. 2000 bude pravděpodobně o 3 - 5 % nižší než v r. 1999.

V lednu až dubnu t. r. klesla produkce SOM o 34,8 % v porovnání se stejným obdobím 1999. V dalších měsících by se, vzhledem k předpokládanému růstu cen na domácím trhu a realizaci doplatků za zboží vyvezené ve spolupráci s ARR, mohla zvýšit. Celková produkce SOM v r. 2000 bude pravděpodobně o 5 - 10 % nižší než v r. 1999.

Ř V důsledku vysokých spotřebitelských cen másla (v lednu až dubnu t. r. byly o 50 % vyšší než před rokem) vykazuje jeho spotřeba klesající tendenci. V 1. čtvrtletí 2000 byla spotřeba tohoto výrobku na osobu o 11,2 % nižší než před rokem. V r. 2000 experti neočekávají růst jeho spotřeby. Výše spotřeby bude ovlivněna očekávaným poklesem produkce a nabídky másla, růstem CZV mléka a následně spotřebitelských cen a také stagnací reálných příjmů obyvatelstva.

Ř V důsledku sezónního růstu produkce másla provádí ARR od 15. 5. t. r. intervenční nákupy jeho přebytků. Do poloviny června bylo nakoupeno cca 650 t v blocích za intervenční cenu 8,40 PLN/kg (73 Kč/kg).

Ř Ceny másla na mezinárodním trhu od počátku t. r. vykazovaly klesající tendenci. V květnu byly exportní ceny FOB záp. Evropa ve výši 1 180 USD/t (47 576 Kč/t) o 24,4 % nižší než v lednu. V porovnání s květnem 1999 byly o 9,2 % nižší. Podobná úroveň cen byla zaznamenána také v prvních červnových dnech. Ceny dováženého másla v rámci preferenční kvóty (clo 40 %) činily cca 1 652 USD/t (66 607 Kč/t), tj. v přepočtu 7,40 PLN/kg (bez dalších manipulačních nákladů) a byly o 30 % nižší než ceny polského másla. V rámci Evropské dohody, dohody CEFTA a některých dalších smluv v oblasti volného obchodu je v r. 2000 umožněn dovoz másla za snížená cla (30 a 40 %) bez množstevního omezení z ČR, Slovenska a Litvy. Ve 2. pololetí 2000 proto může růst cen másla při relativně nízké hladině cen na mezinárodním trhu být pobídkou pro jeho dovoz.

Jiná byla situace na mezinárodním trhu u SOM. Exportní cena (FOB západní Evropa) činila v průměru v dubnu t. r. 1 550 USD/t (59 250 Kč/t), tj. cca 6,90 PLN/kg a byla v průměru o 30 % vyšší než v červenci až srpnu 1999. V prvním červnovém týdnu se ceny SOM v Nizozemsku a Německu, kteří jsou hlavními obchodními partnery Polska, dále zvýšily. Podle prognózy FAO a OECD by se měla stoupající cenová tendence u SOM na mezinárodním trhu udržet také v dalších měsících, zejména díky nižší produkci v EU, Rusku a na Ukrajině, nízkým zásobám v Austrálii a na Novém Zélandu a omezení subvencovaného vývozu EU. Příznivá konjunktura by mohla zvýšit možnosti polského vývozu SOM.

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY

2.1 Evropská unie

2.1.1 Onilait: Zhodnocení situace na trhu mlékárenských výrobků v EU

Současné vysoké ceny mlékárenských výrobků v EU by měly podle francouzského profesního svazu Onilait vydržet přinejmenším do konce léta, nejdéle však do konce r. 2000. Rok 2000 by měl být podle této organizace ziskový pro mnoho producentů mlékárenských výrobků i pro obchodníky. To se zejména týká SOM, jehož ceny v EU dosahují nejvyšší úrovně v posledních 10 letech. Příčinou je stoupající poptávka na mezinárodním trhu, absence australské a novozélandské nabídky a ostrá konkurence ze strany sýráren při nákupu dostupné suroviny. Podle Onilait bude vývoj na trhu od podzimu ve velké míře záviset na nejisté situaci na mezinárodním trhu.

Onilait potvrdil, že signály určující budoucí vývoj trhu jsou různé. Pokud ceny ropy zůstanou vysoké a USD silný, bude i poptávka po mlékárenských výrobcích vysoká. Kvóty na subvencovaný vývoz stanovené v dohodě UK GATT, umožňující v r. 2000/01 (červenec/červen) EU export 272 000 t SOM a USA 68 000 t, omezí nabídku SOM na mezinárodním trhu a budou dále podporovat růst cen.

Na druhé straně vysoké ceny SOM bezpochyby přimějí Austrálii a Nový Zéland, aby se vrátily na trh a tyto dvě země, na rozdíl od EU, budou schopné zvýšit produkci i vývoz, aby uspokojily poptávku, a nebudou svázány závazky UK GATT. Navíc, velmi vysoké ceny dlouhodobě nevedou k růstu spotřeby a světová poptávka by se mohla začít snižovat.

Ceny SOM na mezinárodním trhu se v posledních 12 měsících zvýšily o 25 % na současných 1 550 USD/t a ceny SOM kontrahovaného s termínem na konci léta se vyšplhaly zhruba na 1 750 USD/t. Objem vývozu SOM z EU se v 1. čtvrtletí t. r. v porovnání se stejným obdobím před rokem výrazně zvýšil. Vzhledem k vývoji situace na trhu EK několikrát po sobě snížila exportní subvence u sušeného mléka, snížila úroveň podpor na výrobu kaseinu a prodej intervenčního zboží na domácím trhu.

V důsledku závazků EU na omezení subvencovaného vývozu se produkce sýrů v EU bude moci zvyšovat pouze v souladu s růstem domácí spotřeby. Subvencovaný vývoz SPM, které je pro účely UK GATT zařazeno mezi “ostatní mléčné výrobky”, čelí vážným omezením. U másla je cenová tendence mírně stoupající ve většině členských států. Lepší ekonomický výhled v Rusku pravděpodobně povede ke zvýšení dovozní poptávky a exportní limity subvencovaného vývozu másla v rámci UK GATT jsou, na rozdíl od sýrů a sušeného mléka, velmi vysoké.

2.1.2 Situace na trhu másla

V 1. čtvrtletí 2000 bylo v EU vyrobeno 455 600 t másla, tj. o 0,9 % méně než ve stejném období před rokem. Ceny másla v dubnu a květnu t. r. v EU mírně stoupaly. Zejména másla v blocích. Výjimkou bylo Spojené království v důsledku silné domácí měny. Relativně příznivý vývoj na trhu másla byl způsoben kromě jiného nižším objemem dodávek suroviny do mlékáren a jejím nižším obsahem tuku, zvýšením objemu zpracovaného mléka na sýry a SPM a dočasným vysokým odbytem čerstvých mléčných výrobků a smetany v prvních květnových týdnech. Především v kontinentální části EU stoupla poptávka po másle pro privátní skladování. Vzhledem ke stabilní poptávce ZMP očekává, že při nižších privátních zásobách na podzim a omezené produkci zůstane trh, na rozdíl od předchozích dvou let, nadále pevný.

Tab. 8: Bilance másla v EU (tis. t)

* předběžný údaj resp. odhad, ** vč. ostatních máselných výrobků

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse, 2000, č. 5

Export másla do třetích zemí zůstává nadále nízký. Vývozní subvence se již delší dobu nezměnily a činí 165,85 EUR/100 kg (5 973 Kč/100 kg) u másla s 80% obsahem tuku a 170,00 EUR/100 kg (6 123 Kč/100 kg) u másla s 82% obsahem tuku. Exportní ceny EU v USD díky oslabení EUR výrazně klesly, což však nevedlo k oživení vývozní poptávky. Také v dalším průběhu r. 2000 nejsou vyhlídky na vývoz podle ZMP příznivé.

Přestoby uskladňování másla v rámci intervenčních opatření mělo stačit k dostatečnému odlehčení trhu másla, aby do konce t. r. zůstal vyrovnaný i bez dodatečného exportu. ZMP dokonce nevylučuje ani možnost dalšího zpevnění trhu.

CPV másla v blocích v německém Hannoveru se od 31. 5. do 5. 7. 2000 zvýšily z 5,95 - 6,10 DEM/kg na 6,30 - 6,50 DEM/kg (114,90 - 118,50 Kč/kg) a v Nizozemsku z 6,85 NLG/kg na 7,10 NLG/kg (114,90 Kč/kg).

2.1.3 Situace na trhu sušeného mléka

Vzhledem k tomu, že se v prvních měsících t. r. vývoz SOM do třetích zemí ztrojnásobil, zvýšila ZMP odhad celkového exportu tohoto výrobku v r. 2000 z původních 280 000 t na 360 000 t. Tato skutečnost, spolu s nižší celkovou nabídkou a vyšší spotřebou, by se měla promítnout v poklesu konečných zásob na 120 000 t, z toho 10 000 t v intervenčních skladech.

Tab. 9: Bilance SOM v EU (tis. t)

* předběžný údaj, ** odhad

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch, 2000, č. 5

V reakci na nedostatečnou nabídku na domácím trhu snížila EK od 16. 6. t. r. subvence na vývoz SOM z dosavadních 61,50 EUR/100 kg na 58,50 EUR/100 kg (2 107 Kč/100 kg) a u SPM z 85,00 na 83,00 EUR/100 kg (2 989 Kč/100 kg). Současně snížila EK obsah SOM v krmných směsích, který musí jejich výrobci dodržet, aby mohli uplatnit

nárok na podporu. V příštích 6 měsících stačí do těchto směsí přimíchat pouze více než 35 kg SOM na 100 kg krmiva místo původních 50 kg.

Kotace ZMP u SOM(sprejované, krmné) se v Německu od 31. 5. do 5. 7. 2000 zvýšily ze 4,70 - 4,85 DEM/kg na 5,08 - 5,18 DEM/kg (92,60 - 94,40 Kč/kg) a kotace ZMP u SOM (ADPI extra) na 5,15 - 5,30 DEM/kg (93,90 - 96,60 Kč/kg) v porovnání se 4,70 - 4,85 DEM/kg na konci května t. r. CPV u krmného SOM v Nizozemsku ve stejném období stouply z 5,15 NLG/kg na 5,75 NLG/kg (93,00 Kč/kg).

Rovněž na trhu SPM pokračovala v EU zpevňující tendence. Poté, co také ceny másla začaly stoupat, již nebyl růst cen odstředěného mléka kompenzován nízkými cenami mléčného tuku. Sezónní pokles poptávky po SPM na domácím trhu byl více než kompenzován vyšším exportem do třetích zemí. V 1. čtvrtletí t. r. se produkce SPM v EU zvýšila v porovnání se stejným obdobím 1999 o 6,2 % na 223 600 t, což zhruba odpovídá vývoji vývozu. Vzhledem k tomu, že subvencovaný export “ostatních mléčných výrobků”, pod který spadá SPM spolu s kondenzovaným mlékem, se pohybuje na horní hranici limitu UK GATT, nelze očekávat jeho podstatnější růst přes hranici r. 1998.

Tab. 10: Intervenční zásoby másla a SOM v EU (t)

Pramen: Dairy Markets Weekly, 1999, č. 497 a 2000, č. 548

Kotace ZMP u SPM (26 %) se v Německu od 31. 5. do 5. 7. 2000 zvýšily z 5,35 - 5,50 DEM/kg na 5,40 - 5,60 DEM/kg (98,50 - 102,10 Kč/kg). CPV u SPM v Nizozemsku ve stejném období stouply z 6,10 NLG/kg na 6,35 NLG/kg (102,80 Kč/kg).

2.1.4 Trh sýrů

Růst produkce sýrů v EU, který započal na konci léta 1999, pokračoval také v průběhu r. 2000. V 1. čtvrtletí t. r. se výroba meziročně zvýšila o 4,4 % (80 000 t) na 1 532,7 tis. t. Příčinou byla zejména stoupající domácí poptávka. Značný přírůstek zaznamenala výroba standardních dánských a nizozemských sýrů.

Poptávka jižních členských států po sýrech z ostatních členských zemí se zvýšila i přes výrazný růst jejich vlastní produkce. Vývoz sýrů z EU do třetích zemí také vzrostl. Podle představitelů zpracovatelského průmyslu mohl být ještě vyšší, kdyby byla vyšší výroba. Přírůstek exportu byl určen v podstatě pro Rusko. Přesto nebylo dosaženo objemů z r. 1998. V důsledku situace na trhu ceny sýrů mírně stouply (viz příloha 1).

Tab. 11: Bilance sýrů v EU (tis. t)

* předběžný údaj resp. odhad, ** tavených sýrů

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse, 2000, č. 5

Řídící výbor pro mléko v EU na konci června t. r. zrušil event. snížil subvence na vývoz sýrů do USA a do zemí střední a východní Evropy. Ušetřeno změn nezůstalo ani kondenzované mléko. U vývozu do USA se týká toto rozhodnutí především výrobků, u kterých Brusel nepovažuje subvence za nezbytné nebo které vykazují nízký obsah sušiny. Částečně se ve snížení subvencí odráží vývoj USD. Export čerstvých sýrů, tavených sýrů a sýrů s modrou plísní tak nebude v budoucnu subvencemi podporován. Sýry jako např. gouda nebo eidam, jejichž vývoz do USA EU subvencovala doposud cca 20 EUR/100 kg (720 Kč/100 kg), se musí v budoucnu obejít bez podpory. Exportní subvence na další sýry se krátí o 20 %.

2.1.5 Dohoda o tzv. “Dvounulovém řešení”

V souladu s liberalizací agrárního obchodu, na které se shodla EU s devíti z deseti zemí SVE (Slovinsko se prozatím tzv. “dvounulového řešení” vzdalo) dojde ke zrušení vývozních subvencí u sýrů. Výjimkou jsou dodávky do Polska a Litvy. Polsko odmítá zrušit zvýšení dovozních cel u řady agrárních výrobků, o kterém rozhodlo v minulém roce. Podle předběžných údajů bude EU moci vyvézt do zemí SVE bezcelně cca 20 000 t sýrů.Tato kvóta se bude ročně zvyšovat zhruba o 15 %. Pro dodávky mlékárenských výrobků z EU do Estonska nebylo stanoveno žádné omezení.

Tab. 12: Koncese na vývoz mlékárenských výrobků ze zemí SVE do EU

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 27

Země SVE smějí dodat do EU bezcelně cca 30 000 t sýrů a 19 000 t sušeného mléka a tento objem se bude ročně zvyšovat o 10 resp. 20 %. Vývozní subvence u kondenzovaného mléka se sníží celkově o 35 %. Kondenzované mléko s obsahem tuku menším než 7 % bude EU vyvážet bez subvencí.

Tab. 13: Koncese na dovoz mlékárenských výrobků do zemí SVE z EU

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 27

2.1.6 Situace na německém trhu mlékárenských výrobků

Pro německý trh mlékárenských výrobků byla v posledních týdnech charakteristická stoupající poptávka po hlavních mlékárenských výrobcích a jejich omezená nabídka. Dodávky mléka do mlékáren zaznamenaly v květnu t. r. 1,7% meziroční pokles na 2,45 mil. t v důsledku suchého a horkého počasí, které se současně promítlo v růstu poptávky po tekutém mléce a čerstvých mléčných výrobcích. Více suroviny proto bylo převedeno z výroby másla a SOM na uvedené produkty.

Pevná tendence se rozšířila z trhu SOM a sýrů také do segmentu mléčného tuku, protože nabídka čerstvého másla nebyla dostatečná. Nabídka másla v blocích byla omezená již delší dobu a podobná situace nastala také u baleného másla. Často docházelo ke zpoždění jeho dodávek. Přestože v nadcházejících týdnech poptávka po másle podle ZMP mírně klesne, pokračující sezónní omezení dodávek mléka ji bude nadále limitovat a držet vyšší ceny másla. Určité množství másla Německo dovezlo z Irska a Francie.

Situaci na trhu sýrů určovala stále vysoká poptávka a omezená nabídka. Exportní poptávka nebyla plně pokryta, a i když ceny sýrů nerostly tak rychle jako ceny SOM, ZMP očekává v nadcházejících měsících jejich trvalé zpevňování.

V 1. čtvrtletí 2000 vyvezlo Německo 117 712 t sýrů, tj. o 22,2 % více než ve stejném období před rokem (viz tab. 14). Z toho směřovalo 98 589 t do ostatních členských států EU. Export do třetích zemí stoupl o 45,5 % na 19 123 t.

Tab. 14: Německý vývoz sýrů (t)

Pramen: Dairy Markets Weekly, 2000, č.548

Na německém trhu nebyla ani dostatečná nabídka SOM, protože mlékárny nebyly schopny vyrábět čerstvé zboží v takovém objemu, jak požadovali velkoobchodníci a vývozci, a ceny v důsledku toho dále stoupaly. Poptávka po SOM byla vysoká, částečně ze strany krmivářského průmyslu, jehož požadavky nebyl schopen plně uspokojit prodej SOM z intervence, a částečně ze strany exportérů. Vzhledem k vysokým cenám na domácím trhu (viz kap. 2.1.3) se ale uzavírání nových vývozních kontraktů stalo obtížnější.

2.1.7 Fromageries Bell expanduje ve východní Evropě

Hlavní francouzský producent sýrů FromageriesBel kupuje 30 % akcií společnosti Zempmilk, která je největším výrobcem sýrů na Slovensku, s dlouhodobým cílem získat v této firmě kontrolu. V květnu t.r. požádal Slovenský antimonopolní úřad o povolení spojení obou firem.

V poslední době to je třetí velká francouzská investice ve slovenském mlékárenském sektoru. Na konci dubna t. r. Bongrain koupil velkou část akcií Liptovské mlékárny a firma Danone oznámila investici 300 mil. SKK do výroby jogurtů na Slovensku.

Mezitím firma Fromageries Bel také oznámila získání většinového podílu v české Želetavskésýrárně.

2.2 Ostatní země

2.2.1 Dovozní clo na sušené mléko v Indii

Sušené mléko (SPM i SOM) bude podléhat clu ve výši 15 % u prvních 10 000 t dovezených v daném finančním roce. Na další množství se bude uplatňovat 60% clo.

Zpracovala: Ing. Jiřina Cupalová

Příloha 1: Průměrné CPV mlékárenských výrobků ve vybraných státech v r. 2000

Pokračování přílohy 2

Pramen: Dairy Markets Weekly, ATIS - Mlieko, mliečne výrobky, KRIR - Rynek mleka

Příloha 2: Ceny mléka a mlékárenských výrobků v Maďarsku

Tab. 1: CZV mléka v Maďarsku v dubnu 2000

Pramen: ATIS - Mlieko, mliečné výrobky. Správa č. 6/2000

Tab. 2: CPV mlékárenských výrobků v Maďarsku v dubnu 2000 (HUF/l resp. kg)

Pramen: ATIS - Mlieko, mliečné výrobky. Správa č. 6/2000

Příloha 3: Teritoriální struktura dovozu mlékárenských výrobků z vybraných zemí do ČR v r. 1999 a 2000 (zaokrouhleno)

Pokračování přílohy 3

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: J. Ševčíková

Příloha 4: Teritoriální struktura vývozu mlékárenských výrobků z ČR do vybraných zemí v r. 1999 a 2000 (zaokrouhleno)

Pokračování přílohy 4

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: J. Ševčíková

Zpracovala Ing. Jiřina Cupalová