ZTAK: Obiloviny a olejniny 4/2000

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Obiloviny a olejniny

Rok:2000

Číslo: 4

Odpovědný pracovník:Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracovala:Ing. Jiřina Cupalová

Redakční uzávěrka:26. 5.2000

* Mánesova 75, PSČ l20 58 Praha 2, ( 22 000 317, FAX 627 30 20

Obsah

Seznam zkratek *

1. OBILOVINY *

1.1 Obiloviny ve světě *

1.1.1 USDA: Odhad světové bilance obilovin v r. 2000/01 *

1.1.2 Ceny obilovin *

1.2 Obiloviny v Evropské unii *

1.2.1 COCERAL očekává v r. 2000 vyšší sklizeň obilovin v EU *

1.2.2 Situace na trhu obilovin v EU v dubnu a květnu 2000 *

1.2.3 Kompenzační platby stimulují produkci obilovin v EU *

1.3 Obiloviny v ostatních zemích *

1.3.1 Bělorusko *

1.3.2 Ukrajina sklidí v r. 2000 méně obilovin *

1.3.3 Maďarsko očekává vyšší sklizeň pšenice *

1.3.4 Situace na trhu obilovin na Slovensku *

1.3.5 Odhad bulharské sklizně obilovin *

2. OLEJNINY *

2.1 Olejniny ve světě *

2.1.1 Výhled na světovém trhu olejnin v r. 2000/01 *

2.1.2 Ceny olejnin na světovém trhu *

2.2 Olejniny v EU *

2.2.1 Odhad produkce olejnin v r. 2000 v EU *

2.2.2 Situace na německém trhu řepky *

Seznam zkratek

1. OBILOVINY

1.1 Obiloviny ve světě

1.1.1 USDA: Odhad světové bilance obilovin v r. 2000/01

Světovou produkci pšenice v r. 2000/01 odhaduje USDA na 580,4 mil. t v porovnání s 587,0 mil. t v předchozím roce. Zatímco v EU by měla úroda této plodiny dosáhnout rekordní výše (viz tab. 1), méně jí bude sklizeno v Číně, Íránu a sev. Africe. Sklizeň v Argentině, Austrálii a Kanadě by měla být vysoká, i když většinou nedosáhne rekordní úrovně z předchozího roku.

Tab. 1: USDA - Světová bilance obilovin (mil. t, zaokrouhleno)

* odhad z 12. 5. 2000

Pramen: USDA - Grain: World Markets and Trade, květen 2000

Světová spotřeba pšenice by měla v r. 2000/01 zaznamenat jen nepatrný přírůstek na 596,9 mil. t. Celková dovozní poptávka směřuje již druhým rokem k nejvyššímu objemu v posledních 8 letech. Na jejím přírůstku se budou z velké části podílet sev. Afrika a Írán v důsledku nízké tamní sklizně. Írán pravděpodobně zůstane největším dovozcem pšenice poté, co v r. 1999/00 předstihl Egypt. V důsledku vysoké poptávky na světovém trhu pravděpodobně zvýší USA a EU objem svého vývozu. Argentinský, australský a kanadský export by měl zůstat blízko téměř rekordní úrovně r. 1999/00.

Světové zásoby pšenice podle USDA klesnou na téměř 20-leté minimum, protože spotřeba již třetím rokem překročí produkci. Naposledy byly zásoby takto nízké v r. 1995, kdy ceny pšenice dosahovaly rekordní výše. V současné době však zmírňuje tlak na růst cen vysoká nabídka v hlavních exportních státech.

Světovou sklizeň krmných obilovin v r. 2000/01 USDA odhaduje na 896 mil. t, tj. v porovnání s předchozím rokem zhruba o 21 mil. t vyšší. Z toho by mělo být 614,9 mil. t kukuřice (cca o 10 mil. t více než v r. 1999/00) a 132,5 mil. t ječmene (o 4,5 mil. t více než v r. 1999/00). Přírůstek produkce krmných obilovin v Argentině, Brazílii, EU a USA více než nahradí pokles sklizně v Číně a JAR.

Tab. 2: USDA - Světová bilance kukuřice a ječmene (mil. t, zaokrouhleno)

* odhad z 12. 5. 2000

Pramen: USDA - Grain: World Markets and Trade, květen 2000

Světová spotřeba krmných obilovin by se měla zvýšit o více než 10 mil. t na 890,8 mil. t. Produkce tak překročí spotřebu, což se promítne v růstu konečných světových zásob. Ty by měly stoupnout o více než 5 mil. t na 156,9 mil. t a budou vyvíjet tlak na ceny. Americké a čínské zásoby kukuřice a zásoby ječmene v EU budou tvořit téměř 2/3 světových zásob krmných obilovin. Jednou z příčin růstu zásob ječmene v EU bude jeho pokračující nahrazování levnější krmnou pšenicí.

Světový obchod s krmnými obilovinami se v r. 2000/01 zvýší téměř o 2 mil. t na 99,3 mil. t. Americký vývoz kukuřice bude nadále čelit silné konkurenci argentinského a čínského zboží. Obchod s ječmenem očekává USDA zhruba o 8 % vyšší než v předchozím roce v důsledku sucha na Středním východě a v severní Africe. Měl by dosáhnout 18,5 mil. t. Vývoz této obiloviny z EU odhaduje USDA na rekordních 10,5 mil. t.

1.1.2 Ceny obilovin

Vyhlídky na nižší světovou produkci v r. 2000 podporovaly růst cen pšenice v posledních týdnech. Tento pozitivní vliv - včetně poklesu světových zásob a pokles podílu zásob na spotřebě - by však mohl být eliminován možnou rekordní sklizní v EU a na počátku r. 2001 také vysokou argentinskou sklizní. Ceny pšenice na CBOT byly 1. - 24. 5. 2000 vyšší než v předchozím měsíci. Od 15. do 24. 5. se ceny červencového kontraktu pohybovaly v rozmezí 272,00- 282,25 US centů/bu (cca 3 998 - 4 148 Kč/t při kurzu 40 Kč/1 USD) a ceny prosincového kontraktu v rozpětí 283,25 - 293,50 US centů/bu (4 163 - 4 314 Kč/t).

Tab. 3: Predikce průměrných cen pšenice a kukuřice do července 2000 (USD/t)

Pramen: Oil World, 43, 2000, č. 18

Růst cen kukuřice na CBOT na počátku května t. r. (viz příloha 2) ukazuje podle analytiků z IGC na možné kolísání trhu krmných obilovin. Prognózy nastávající americké sklizně kukuřice jsou podle nich velmi nejisté. Na jedné straně téměř ideální povětrnostní podmínky umožnily velmi rychlý výsev. V polovině května bylo oseto 91 % ploch v porovnání s dlouhodobým průměrem 62 %, což se promítlo v nižších cenách kukuřice na CBOT. Na druhé straně mnozí meteorologové předpovídají v rozsáhlých oblastech USA v letních měsících sucho. V období od 15. do 24. 5. 2000 se červencový kontrakt kukuřice prodával v rozmezí 235,00 - 241,00 US centů/bu (3 701 - 3 795 Kč/t). Příznivé srážky ke konci uvedeného období podporovaly pokles cen.

1.2 Obiloviny v Evropské unii

1.2.1 COCERAL očekává v r. 2000 vyšší sklizeň obilovin v EU

Podle prvního odhadu COCERAL rozšířili zemědělci v EU plochu obilovin pro sklizeň v r. 2000 v porovnání s předchozím rokem o 3,4 % na 36,65 mil. ha. Při zohlednění průměrného výnosu v posledních třech letech by měla sklizeň obilovin v EU dosáhnout 206,1 mil. t, tj. o 3,8 % více než v r. 1999.

Plocha obecné pšenice zaznamenala 10,3% přírůstek na 14,41 mil. ha a její sklizeň se předpokládá ve výši 96,62 mil. t (8% meziroční přírůstek). Produkce tvrdé pšenice (triticum durum) by se měla zvýšit o 7,9 % na 7,39 mil. t. Naopak u ječmene došlo k omezení ploch o 4,4 % na 10,61 mil. ha. Jeho produkce by se měla meziročně snížit o 1,9 % na 48,06 mil. t. Plochy kukuřice zůstaly na úrovni r. 1999. Sklizeň této plodiny však bude podle COCERAL o 1,7 % nižší a dosáhne 35,47 mil. t. Produkce ovsa by se měla meziročně zvýšit o 2 % na 6,32 mil. t a žita o 10 % na 6,04 mil. t.

S výjimkou Finska a Portugalska se plochy obilovin rozšířily ve všech členských státech EU. Ve Francii, která je největším producentem obilovin v EU, plochy stouply jen o 1 % na 9,04 mil. ha a v Německu o 4,6 % na 6,94 mil. ha.

Tab. 4: COCERAL: Odhad ploch, výnosů a produkce obilovin v EU v r. 2000

* včetně maloobjemových jarních a ozimých obilovin

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 20

1.2.2 Situace na trhu obilovin v EU v dubnu a květnu 2000

V dubnu t. r. šla na trhu v EU potravinářská pšenice dobře na odbyt. Zpočátku ještě skromné prodeje do intervenčních skladů ve Francii, Německu a Rakousku zcela ustaly. V Belgii bylo koncem dubna uvolněno pro vnitřní trh 100 000 t pšenice. Aby zmírnil růst cen, orientoval Brusel vývoz do třetích zemí ještě více na intervenční zboží. Ceny pšenice oslabovaly v dubnu pouze v zemích, které nejsou členy EMU, ve Spojeném království a Dánsku.

Také na trhu krmného obilí převažovala v dubnu plynulá poptávka. Krmný ječmen z Německa a Rakouska našel odbyt v Itálii. Ve Španělsku zdvojnásobila EK prodej z intervenčních zásob pro vnitřní trh na 200 000 t. Velký objem byl vyvezen. EK udělila vývozní licence na 1,21 mil. t krmného ječmene. Také poptávka po krmné pšenici byla v kontinentální části EU vysoká.

Na německém trhu se objevilo více kvalitní potravinářské pšenice, která z velké části našla odbyt. Rozdíl mezi cenou, za kterou byla pšenice nabízena, a cenou, za níž byli kupující ochotni nakupovat, se zmenšil. I když na červen a červenec t. r. nebyly všechny potřeby plně pokryty, situace na trhu již byla méně napjatá než v předchozím období. V týdnu do 19. 5. 2000 ceny pšenice mírně oslabovaly (viz příloha 3).

Vzhledem k příznivému počasí v předchozích týdnech, počítají kupující v tomto roce s dřívějším zahájením sklizně. Po vyšším objemu nákupů proto bude zájem o zboží z loňské sklizně ke konci května rychle slábnout.

V 1. polovině r. 1999/00 (červenec až prosinec 1999) stoupl německý vývoz obilí v porovnání se stejným obdobím před rokem o 2/3 na 5,48 mil. t. Aktivní saldo německého zahraničního obchodu s touto komoditou se v uvedeném období zvýšilo ze 2,08 na 4,18 mil. t. Vývoz pšenice zaznamenal růst o 22 % na 2,57 mil. t, ječmene o 153 % na 1,99 mil. t, kukuřice o 40 % na 214 100 t a export žita se zvýšil třikrát na 683 300 t. Vývoz pšeničné mouky stoupl o 52 % na 352 400 t a nepraženého sladu o 31 % na 269 400 t.

1.2.3 Kompenzační platby stimulují produkci obilovin v EU

Tvrzení EK, že kompenzační platby mají malý vliv na produkci hlavních zemědělských komodit, zpochybnilo OECD ve své analýze uveřejněné v dubnu t. r. ve “Výhledu světového

agrárního trhu do r. 2005”. Podle analytiků z OECD platby zavedené v r. 1992 jako součást reformy SZP a určené ke kompenzaci snížení intervenčních cen nyní tvoří u obilovin a hovězího masa podstatnou část hrubých příjmů zemědělců a podle OECD způsobují, že produkce je vyšší než by byla bez plateb.

Tab. 5: Vztah mezi exportní cenou pšenice v EU a hodnotou EUR

1) odhad OECD, 2) cena zůstane na úrovni r. 2000

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 1899

U obilovin bude výše subvencovaného vývozu záviset na kurzu EUR vůči USD a na výši světové ceny. Obecně by se měl podle OECD vývoj na trhu obilovin, přinejmenším u pšenice, ubírat příznivým směrem - cena na světovém trhu by se měla zvyšovat a EUR vůči USD znehodnotit, což by umožnilo EU vejít se do limitů stanovených dohodou UK GATT. V odhadech u pšenice vychází OECD z relativně slabého EUR (0,93 - 0,94 EUR/USD) a ze stoupající ceny pšenice na světovém trhu. Za těchto předpokladů by měl vývoz pšenice z EU do třetích zemí dosáhnout do r. 2005 23 až 24 mil. t v porovnání s 15 mil. t v případě neexistence Agendy 2000.

Hlavním prvkem kalkulace OECD je cena pšenice na světovém trhu. Pokud EUR převratně neoslabí, exportní subvence budou nutné ve třech ze čtyř kombinací směnných kurzů uvedených v tab. 5, jestliže cena na světovém trhu zůstane na úrovni r. 2000. V případě nejslabšího EUR by bylo možné vyvážet bez subvencí v r. 2004.

Za předpokladu trvalého růstu cen pšenice na světovém trhu, tj. celkově o 33 % v letech 2000 až 2005, by EU byla schopná vyvážet pšenici bez subvencí v r. 2001 pouze při paritním kurzu EUR k USD (varianta 4), v letech 2002 a 2003 při variantách 2, 3 a 4 a v letech 2004 a 2005 ve všech případech.

Uvedené údaje podle OECD demonstrují vysokou nedostatečnost Agendy 2000 v oblasti osvobození zemědělství od limitů UK GATT. Pouze u jednoho produktu, u pšenice, která je bezpochyby nejrentabilnějším výrobkem zemědělství EU, lze očekávat možnost nesubvencovaného vývozu, a to ještě pouze ke konci sledovaného období. Dokonce i toto očekávání je podmíněno velmi optimistickým výhledem světového trhu, který nesdílí všichni analytikové. Ve všech ostatních komoditách, včetně krmných obilovin, zůstane závislost na vývozních subvencích vysoká, jestliže se má předejít politicky neakceptovatelnému růstu zásob.

Navíc je přizpůsobení cen v EU cenám na mezinárodním trhu dosahováno masivními a stoupajícími přímými platbami zemědělcům. Jen u obilovin nyní tyto platby činí více než 8 mld. EUR, tj. více než o 30 % více než celkový rozpočet v sektoru obilovin v r. 1992 před aplikací Mc Sharryho reformy. Přímé platby, které tvoří 50 % průměrného příjmu zemědělců v EU, jsou hlavním faktorem udržujícím objem produkce všech hlavních komodit v EU vysoko nad možnostmi trhu.

1.3 Obiloviny v ostatních zemích

1.3.1 Bělorusko

V Bělorusku pomohlo výjimečně teplé počasí pokročit s jarním výsevem obilovin. Zemědělci mají podle běloruského ministra zemědělství dostatek osiva. Určité problémy existují s nákupem pohonných hmot v důsledku nedostatečných finančních prostředků. Bělorusko si klade za cíl sklidit v r. 2000 5,7 mil. t obilovin v porovnání se 3,6 mil. t v r. 1999.

1.3.2 Ukrajina sklidí v r. 2000 méně obilovin

V důsledku opoždění výsevu, zpomalení reforem a nedostatku pohonných hmot bude sklizeň obilovin na Ukrajině v r. 2000 nižší než v r. 1999 a dosáhne podle nejoptimističtějšího odhadu 25 mil. t. Jako více pravděpodobnou však považuje firma UkrAgroConsult pesimistickou variantu ve výši 21 až 22 mil. t. Ukrajinské ministerstvo zemědělství revidovalo svůj odhad z 28 mil. t na 24 mil. t. Do poloviny dubna t. r. vyseli ukrajinští zemědělci pouhých 3,615 mil. ha v porovnání s 5,2 mil. ha ke stejnému datu v r. 1999. Celková výměra obilovin by měla dosáhnout 13,9 mil. ha (13,2 mil. ha v r. 1999).

V 1. pololetí 1999/00 zvýšila Ukrajina vývoz pšenice o 11,2 % na 1,762 mil. t ve srovnání s 1,584 mil. t ve stejném období 1998/99. Hlavními odběrateli byly Bělorusko, Izrael a Turecko. Vývoz pšenice stoupl přesto, že jí Ukrajina v r. 1999 sklidila nejnižší objem (24,4 mil. t) od r. 1945. Vzhledem k nízké domácí produkci ukrajinská vláda povolila v r. 2000 dovoz 1,5 mil. t pšenice, z toho bylo v 1. čtvrtletí dovezeno zhruba 30 000 t. V r. 1999 činil celkový dovoz této obiloviny 30 000 t. Podle Svazu ukrajinských mlynářů bude v r. 2000 nutné dovézt 2 mil. t pšenice.

1.3.3 Maďarsko očekává vyšší sklizeň pšenice

Podle maďarského ministra zemědělství by se měla domácí produkce pšenice v r. 2000 zvýšit na 4 až 5 mil. t (2,3 mil. t v r. 1999). Sklizeň kukuřice se očekává zhruba na stejné úrovni jako vloni, tj. 6 - 7 mil. t. Velké plochy zemědělské půdy ve východním Maďarsku byly také v tomto roce zaplaveny, ale v nepostižených oblastech předpokládá ministerstvo dobré výnosy. Ozimá pšenice byla vyseta na 1,064 mil. ha, z toho bylo zničeno 45 147 ha. Výsev jarní pšenice, ječmene a ovsa byl dokončen. Plochy jarní pšenice se odhadují na 17 482 ha a ječmene na 172 330 ha.

Maďarské ministerstvo zemědělství bylo kritizováno představiteli zemědělců za poskytnutí subvencí na vývoz kukuřice do Ruska ve výši 2 000 HUF/t (cca 283 Kč/t), protože tento krok přispěje k růstu cen kukuřice na domácím trhu. Podle nich nebyl odhad domácí sklizně kukuřice v r. 1999 přesný a ve skutečnosti je nabídka o 0,7 až 1 mil. t nižší, než uváděl statistický úřad. Farmáři prý využili laxní kontroly a uváděli nesprávné údaje o rozsahu pěstování kukuřice, aby získali vyšší státní podpory. Producenti krmiv již oznámili zvýšení cen. Na komoditní burze se ceny kukuřice zvýšily z 18 000 HUF/t (2 544 Kč/t) v lednu t. r. na 28 000 - 29 000 HUF/t (3 876 - 4 015 Kč/t) na konci března. K 24. 5. t. r. se červencový kontrakt kukuřice prodával za 27 010 HUF/t (3 788 Kč/t, viz příloha 5).

1.3.4 Situace na trhu obilovin na Slovensku

Pokles produkce v r. 1999 je hlavní příčinou současného nedostatku potravinářského a krmného obilí na Slovensku. Přestože se pro sklizeň v r. 2000 podařilo oset všechny plánované plochy, velmi suché a teplé počasí nepřálo jejich příznivému vývoji.

Ve 20. týdnu t. r. stouply průměrné CZV všech obilovin v porovnání s 18. týdnem v rozpětí od 0,6 do 4,5 %. Průměrná CZV potravinářské pšenice byla proti stejnému období v r. 1998 o 0,7 % nižší, ale ve srovnání s r. 1999 o 2,6 % vyšší. U potravinářského žita činí tyto hodnoty 0,5 % resp. 2 %.

Tab. 6: Průměrné CZV obilovin na Slovensku (SKK/t, bez DPH a bez dopravy)

Pozn.: Kurz 20. 5. 2000: 87,464 SKK/100 Kč

Pramen: ATIS, Obilniny, zemiaky. Správa č. 10/2000

Plocha ozimých obilovin na Slovensku určená ke sklizni v r. 2000 bude podle tamního statistického úřadu o 28 % vyšší než v r. 1999. Hlavní ozimou obilovinou je pšenice, jejíž výměra zaznamená 34,1% přírůstek. Naopak plocha ozimého ječmene se sníží o 26,1 % , zatímco plochu řepky rozšířili slovenští zemědělci i přes nízké ceny olejnin o 2,6 %.

Tab. 7: Plochy ozimých obilovin a řepky na Slovensku pro sklizeň v r. 1999 a 2000 (ha)

Pramen: AgraFood East Europe, 2000, č. 211

1.3.5 Odhad bulharské sklizně obilovin

Produkce bulharské pšenice se v r. 2000 odhaduje na 2,8 mil. t, tj. o 200 000 t nižší než v r. 1999. Pokryje však podle tamních vládních úředníků domácí spotřebu 2,6 mil. t. Celková plocha pšenice se podle informační agentury SAPI meziročně snížila z 918 600 na 910 000 ha a podle ministerstva zemědělství z 1,113 na 1,1 mil. ha. Podle Bulharského institutu pro pšenici a slunečnici je po velmi příznivé zimě více než 80 % ploch ve výborném stavu.

Sklizeň ječmene by se měla v r. 2000 snížit o 15 % na 580 až 600 tis. t. Při kalkulaci objemu sklizně vychází SAPI z odhadu plochy 218 000 ha. Ministerstvo zemědělství zvýšilo odhad ploch ječmene na 221 540 ha. Produkce by podle něj měla pokrýt domácí spotřebu 550 až 600 tis. t (340 až 390 tis. t pro krmné účely, 150 tis. t pro výrobu sladu a 60 tis. t osiva). Podle bulharských analytiků se promítne očekávaný 5% přírůstek spotřeby piva na 4,2 až 4,3 mil. hl v r. 2000 v růstu poptávky po sladovnickém ječmeni.

2. OLEJNINY

2.1 Olejniny ve světě

2.1.1 Výhled na světovém trhu olejnin v r. 2000/01

Až do srpna 2000 bude na světovém trhu olejnin podle analytiků z časopisu Oil World působit jako hlavní faktor počasí. Ceny budou v tomto období nadále spíše kolísat. K jejich čistému růstu by mohlo dojít jen v případě dlouhodobých podprůměrných srážek v Sev. Americe. Po sklizni na sev. polokouli, kdy počasí ztratí svůj dominantní charakter, by na trhu měly převládat faktory, které budou podporovat růst cen. Mezi ně patří:

Ř Pokles světové plochy olejnin pro sklizeň v r. 2000/01. Po nepřerušovaném rozšiřování ploch ze 187,3 mil. ha v r. 1996/97 na 203,5 mil. ha v r. 1999/00 by se měla plocha deseti hlavních olejnin v r. 2000/01 snížit o 0,5 % (1,1 mil. ha). V důsledku neatraktivních cen olejnin omezují zemědělci jejich plochy v Evropě, býv. SSSR, Kanadě a některých dalších zemích. Také australské plochy řepky budou nižší. Uvedený pokles ploch nebude plně nahrazen přírůstkem výměry v USA, Jižní Americe, Číně, Indii a dalších státech. Zejména omezení ploch řepky a slunečnice bude mít velký dopad na objem jejich nabídky a zpracování v r. 2000/01.

Ř Nedostatek vláhy komplikoval vzcházení a počáteční fázi vegetace olejnin v USA a v Číně, největších světových producentech olejnin. Podprůměrné srážky a nadprůměrné teploty předpokládají někteří odborníci v USA až do konce srpna t. r. Světovou sklizeň olejnin odhaduje Oil World za předpokladu průměrného výnosu 1,5 t/ha, který je 5 % nad pětiletým průměrem 1995/96 až 1999/00, na 304 mil. t. Bude tak o 2 % vyšší než v předchozím roce. Objem produkce tak bude druhým po sobě jdoucím rokem nižší než spotřeba, zejména u řepky, sóji, slunečnice a bavlníku.

Ř Závislost světového trhu na sóje se v r. 2000/01 zvýší. V r. 2000/01 by měla produkce sóji stoupnout zhruba o 9 mil. t, aby uspokojila poptávku. V současnosti odhaduje Oil World světovou sklizeň sóji v r. 2000/01 na 165,1 mil. t. Té však bude dosaženo pouze za předpokladu, že se zlepší povětrnostní podmínky a dostatek vláhy v nadcházejících měsících podpoří růst vegetace. Konečné světové zásoby sóji by se měly snížit ve druhém po sobě jdoucím roce, tentokrát o 16,9 % na 28,15 mil. t.

Ř Poptávka po olejninách bude v r. 2000/01 vyšší než jejich produkce a měla by meziročně vzrůst o 2,3 % na 306,8 mil. t v porovnání se 3,6 % a 5,2 % v r. 1999/00 resp. 1998/99. Většina přírůstku připadne na sóju.

Ř Světové zásoby deseti hlavních olejnin se snížíve druhém po sobě jdoucím roce o 9 % na 36,3 mil. t. Zásoby sóji klesnou o 4 % a zásoby ostatních olejnin téměř o 20 %.

Tab. 8: Světová bilance deseti hlavních olejnin (mil. t)

* odhad, ** výhled, *** podíl zásob na spotřbě předchozích 12 měsíců

Pramen: Oil World, 43, 2000, č. 20

Potenciálními faktory podporujícími pokles cen olejnin by se mohly stát vyšší než předpokládaná sklizeň olejnin na jižní polokouli (v případě, že by ceny olejnin stouply do září 2000 výrazněji, než se očekává, podpořily by rozšíření výsevu v této oblasti) a ideální povětrnostní podmínky v květnu až srpnu 2000 na severní polokouli.

Vzhledem k výše uvedeným faktorům očekává Oil World průměrnou cenu sóji (US, CIF Rotterdam) v r. 2000/01 ve výši 240 USD/t (9 600Kč/t při kurzu 40 Kč/USD), slunečnice (EU, CIF dolní Rýn) 255 USD/t (10 200 Kč/t) a řepky (EU, CIF Hamburk) 230 USD/t (9 200 Kč/t).

2.1.2 Ceny olejnin na světovém trhu

Vzhledem ke značnému deficitu vláhy v produkčních oblastech USA reagují účastníci trhu velmi citlivě na předpovědi počasí a také v dalších měsících lze podle časopisu Oil World předpokládat vysoký stupeň kolísavosti a nervozity, pokud nebude dostatek srážek.

V porovnání s první polovinou května t. r. ceny sóji na CBOT od 15. 5. do 24. 5. t. r. v důsledku rychlého tempa výsevu a příznivějšího vývoje počasí klesly. K 24. 5. 2000 se červencový kontrakt sóji prodával za 542,25 US centů/bu (7 930 Kč/t) (viz příloha 2). Ceny dalších olejnin a výrobků uvádíme v přílohách 1 až 5.

Tab. 9: Predikce průměrných cen olejnin a výrobků do července 2000 (USD/t)

* do února 2000 US boby, od března 2000 argentinské boby

Pramen: Oil World, 43, 2000, č. 18

Na počátku května uveřejnil časopis Oil World predikci cen olejnin na mezinárodním trhu. Do července t. r. předpokládá u průměrných cen olejnin stoupající trend, pokud srážky a vlhkost půdy zůstanou v Sev. Americe a v Číně pod normálem.

2.2 Olejniny v EU

2.2.1 Odhad produkce olejnin v r. 2000 v EU

Podle analytiků z časopisu Oil World by měla EU v r. 2000 sklidit 15,65 mil. t olejnin (řepka, slunečnice, sója, bavlník, lněné semeno), tj. o 1,5 mil. t méně než v r. 1999 v důsledku omezení osevních ploch téměř o 1/10. Produkce řepky by se měla snížit na 10,1 mil. t, zejména díky poklesu jejích ploch o 360 tis. ha. Starosti začalo působit nedávné teplé a suché počasí v severním Německu. Nelze vyloučit snížení současného odhadu německé sklizně. K výraznému omezení ploch řepky došlo také ve Spojeném království, Francii a některých dalších členských státech.

Tab. 10: Plochy, výnosy a sklizeň olejnin v EU

* odhad

Pramen: Oil World, 43, 2000, č. 19

Mnohem omezenější zásoby řepky, než se původně předpokládalo, a její nižší produkce se promítnou v poklesu celkové nabídky této olejniny o 1,3 mil. t. Zpracování řepky v EU se podle časopisu Oil World sníží v r. 2000/01 na 8,9 až 9 mil. t a vývoz na 1,1 až 1,2 mil. t.

Tab. 11: Bilance řepky v EU červenec/červen, tis. t)

* odhad

Pramen: Oil World, 43, 2000, č. 19

2.2.2 Situace na německém trhu řepky

Na německém trhu řepky v květnu t. r. pozvolna končila nabídka řepky ze staré sklizně. V polovině května dostávali zemědělci za řepku v průměru 358,90 DEM/t (6 762 Kč/t fco sklad odběratele) tj. o 26,80 DEM/t (505 Kč/t) více než před rokem. Pevná cenová tendence podpořila cenové požadavky u řepky z nadcházející sklizně. Její velká část již byla kontrahována až za 360 DEM/t (fco dodavatel 6 783 Kč/t). Ceny řepky profitují z nedostatečných zásob suroviny ve zpracovatelském průmyslu, z plynulé poptávky a nižšího odhadu nadcházející sklizně řepky. Vzhledem k oslabení EUR vůči USD dovážené olejniny zdražily.

Němečtí zpracovatelé nakupovali 22. 5. 2000 řepku s dodáním v červenci 2000 za 373 DEM/t (6 976 Kč/t) fco Salzgitter a za 380 DEM/t (7 107 Kč/t) fco Hamburg.

Příloha 1: Aktuální cenový vývoj obilovin, olejnin a bílkovinných krmiv 1)

1) v USD/t, nejnižší reprezentativní poptávkové ceny pro nejbližší termín lodění, ceny volně loženého zboží, bez dovozního cla

2) ceny do konce r. 1998: pšenice US, No. 2, 14 %, CIF Rotterdam; ceny od počátku r. 1999: pšenice US, No. 2, SRW, FOB Gulf

3) roční průměry 1994 až 1998 pro No. 3, žlutá, CIF Rotterdam

Pramen: Oil World

Příloha 2: Ceny termínových kontraktů na CBOT na nejbližší termín

Pozn.: Přepočet na Kč proveden kurzem platným k uvedenému datu.

Pramen: CBOT

Příloha 3: Průměrné CZV* obilovin a řepky v Německu (EUR/t)

* bez DPH, fco sklad odběratele, vč. nákladů na úpravu zboží, ** samostatně zpracovatelná pekárenská pšenice, *** pekárenská pšenice zpracovatelná ve směsi

Pozn.: Přepočet na Kč proveden kurzem platným k uvedenému datu.

Pramen: ZMP Getreide, Őlsaaten, Futtermittel

Příloha 4: Ceny termínových kontraktů na burze MATIF

Pozn.: Přepočet na Kč proveden kurzem platným k uvedenému datu.

Pramen: MATIF

Příloha 5: Ceny termínových kontraktů na Budapešťské komoditní burze

Pozn.: Přepočet na Kč proveden kurzem platným k uvedenému datu.

Pramen: BCE

Příloha 6: Ceny obilovin, olejnin a výrobků na mezinárodním trhu (grafy)

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 7

Příloha 7: Vývoz obilovin z ČR

Tab. 1: Vývoz obilovin z ČR v lednu až dubnu 1999 a 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Tab. 2: Vývoz obilovin celkem z ČR v lednu až dubnu 2000 (kapitola 10 CN)

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Pokračování přílohy 7

Tab. 3: Vývoz vybraných obilovin z ČR v lednu až dubnu 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Příloha 8: Dovoz obilovin do ČR

Tab. 1: Dovoz obilovin do ČR v lednu až dubnu 1999 a 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Tab. 2: Dovoz obilovin celkem do ČR v lednu až dubnu 2000 (kapitola 10 CN)

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Pokračování přílohy 8

Tab. 3: Dovoz vybraných obilovin do ČR v lednu až dubnu 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Příloha 10: Vývoz olejnin z ČR

Tab. 1: Vývoz olejnin z ČR v lednu až dubnu 1999 a 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Tab. 2: Vývoz vybraných olejnin z ČR v lednu až dubnu 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Příloha 11: Dovoz olejnin do ČR v lednu až dubnu 1999 a 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Zpracovala Ing. Jiřina Cupalová