Zvyšování výměry vinic u nás nezvýší zaměstnanost

Ani zdvojnásobení současné výměry vinic nezvýší zaměstnanost na jižní Moravě, jak to slibují ministr zemědělství i jihomoravský krajský hejtman. Shodně to tvrdí představitelé úřadů práce v jižních okresech Moravy a ani členové Agrární komory zrovna nesrší optimismem.

Vláda chce zvýšit výměru vinic

Úmysl české vlády zdvojnásobit před vstupem republiky do Evropské unie současnou výměru vinic na zhruba dvojnásobek, tedy asi na 24 000 hektarů, potvrdil Právu v Brně ministr zemědělství Jan Fencl, podle kterého není důvod, aby se část ploch, na kterých kdysi byly vinice, znovu neosadila vinnou révou. Rozšíření vinic se letošní dvacetimiliónovou dotací rozhodl podpořit iJihomoravský kraj Podle Fencla ministerstvo uvažuje o zdvojnásobení současné výměry proto, že z celkové spotřeby vína na domácím trhu jen polovina pochází z tuzemských vinic a zbytek musíme dovážet. "Jeden hektar zaměstná zhruba 1,6 až 1,8 pracovní síly pěstováním révy počínaje, marketingem a prodejem vína konzumentům konče," řekl Fencl, podle kterého je to velká šance zvlášť pro vinařské pohraniční okresy, kde se nezaměstnanost pohybuje kolem 10 - 14 procent. "Protože mezi domácími producenty není k dispozici dostatečný kapitál pro vysazení nových vinic (hektar přijde na 750 000 korun), rozhodla vláda na svém nedávném zasedání ve Zlíně o vytvoření podmínek pro účast zahraničních investorů formou pronájmu státní půdy a souhlasu s pronájmem soukromé půdy," řekl ministr a dodal, že pokud této nabídky zahraniční investoři využijí, i my získáme odpovídající efekt. "Vinice budou zde, produkci a práci odtud nikdo neodnese."

Nové vinice určitě nezaměstnanost nesníží

Teoretické výpočty, které uvažují o téměř dvou pracovních místech na jeden hektar vinice, považují však pracovníci okresních úřadů práce za naprosto nesmyslné. V současné době například jen na Břeclavsku pracuje 2500 Slováků a téměř pět stovek dalších cizinců. Osmdesát procent z nich je v zemědělství a tvoří tak téměř polovinu všech pracovních sil v tomto odvětví. "Pokud se nezmění legislativa, která umožňuje zaměstnávat zahraniční občany, pokud budou sociální dávky v nezaměstnanosti takové, jaké jsou, nikdy nezaměstnané na práci do vinohradů nedostaneme," tvrdí zástupkyně ředitele Úřadu práce v Břeclavi Dana Růžičková, podle které si lidé na vesnici na nízký sociální standard raději zvykli a za současné symbolické mzdy do zemědělství pracovat nepůjdou. "Je to tvrdá práce od předjaří do zimy a je velmi špatně placená. Není vlastně rozdíl mezi sociálními dávkami a mzdou ve vinohradu. Dělat to chtějí snad jen Slováci z regionů s více než pětatřicetiprocentní nezaměstnaností, kteří mohou navíc využít současného kursového rozdílu české a slovenské koruny," řekla Růžičková. Majitelé vinohradů už s tím mají zkušenost. "Kdybych chtěl sehnat na práci domácí, musel bych jim platit jako v Rakousku nebo v Německu, to by ale ceny mého vína byly podstatně vyšší a já bych nic neprodal, když ze zahraničí sem vozí dotované víno za osm korun," řekl jeden z majitelů vinařského hospodářství, který si přál zůstat v anonymitě. "Pokud dojde ke zvýšení výměry vinic, bude to záležitost pár vlastníků a jejich rodin, kteří budou dřít od tmy do tmy. Nezaměstnaní však o to zájem mít nebudou. Známe to ze shánění pracovních sil na sběr ovoce. Nakonec si všichni přinesou od lékařů potvrzení, že takové práce nemohou vykonávat," řekla zástupkyně ředitele Úřadu práce v Hodoníně Ludmila Račická. Pokud zvýšení výměry vinic přinese nějaká nová místa, budou to podle ní pracovní místa v marketingu či v bankovnictví, ale ne na vesnicích ve vinohradech.

Udrží se jen ten, kdo už prodává

Podle názoru předsedy Okresní agrární komory v Břeclavi Jana Hajdy se zdvojnásobení plochy vinic před vstupem republiky do EU nepodaří hlavně kvůli nedokončeným pozemkovým úpravám a nedostatku peněz. Je také důležité, aby každý, kdo chce plochu vinic rozšiřovat, měl předem jasno, kam bude zvýšenou produkci prodávat. "Ti, kteří již dnes dodávají na trh lahvová vína, se tam možná udrží, pokud ještě zvýší kvalitu svých výrobků. Noví producenti - vinice začínají rodit až po čtvrtém roce - se po našem vstupu do EU budou těžko prosazovat. Tak jako ostatní domácí vinaři totiž budou muset čelit obrovskému tlaku levných zahraničních vín. Pokud budou mít naši zemědělci o tři čtvrtiny nižší přímé platby (dotace) na hektar než jejich kolegové ze současných členských zemí, budou muset být naše vína velmi laciná, takže jejich ceny ani nemusí pokrýt výrobní náklady. Jedním z hlavních faktorů budou tedy dobře vyjednané podmínky vstupu do EU," míní Hajda.