Sucho a holomrazy: zemědělci počítají škody na polích

Únorové a březnové holomrazy se podepsaly na ozimech. Odnesly to především porosty řepky.

Nyní se řepka z polí skoro ztratila, zemědělci se rozhodují, co s plochami udělat. Někde zlikvidují téměř jednu třetinu osetých ploch. To samozřejmě znamená nemalé ztráty a další náklady na nové osetí ploch.

První dva měsíce byl průběh zimy ideální. Na polích ležela vysoká sněhová pokrývka. Když sníh v lednu slezl, pole se zelenala. Následující holomrazy způsobily to, že řepka vymrzla, a ta, co nevymrzla, postupně uschla.

Sucho

V únoru ani v březnu nespadly žádné srážky. Nízké noční teploty ještě v minulém týdnu, poměrně teplo a slunečno během dne a větřík dokonale vysušil půdu, takže na polích leží pěticentimetrová vrstva prachu. Navíc půda pod ním je zmrzlá, takže rostliny vůbec nedosáhnou na vodu.

Mráz a sucho nejvíce poškodily rostliny o síle krčku do tří milimetrů. Rostliny nad tři milimetry mají uschlé listy, ale ze silného krčku zregenerují. Slabé porosty jsou většinou ty, které se nepodařilo na podzim včas zasít. A to, vzhledem dlouhým loňským žním, postihlo všechny zemědělce.

Optimální agrotechnická lhůta pro zasetí řepky ozimé je do pětadvacátého srpna. Sít se dá ještě do konce srpna. Ale loni někteří zemědělci neměli řepku v zemi ještě v polovině září.

Situaci potvrdil i Jaroslav Mikoláš, jeden z jednatelů Lupofytu Chrášťany: „Ze sedmi set třiceti osetých hektarů zlikvidujeme zhruba dvě stě padesát, to jsou ty, co jsme oseli v září. Abychom nemuseli sít příliš máku, po kterém je nyní menší poptávka, zařadíme kromě jiného také kukuřici na zrno.“

Tady seli až do poloviny září. Loni na podzim byla cena řepky příznivá, takže při dobrém průběhu zimy a jara by i při nižším výnosu mohla řepka dobře ekonomicky vyjít. To se bohužel nestalo.

„Naštěstí jsme na podzim seli řepku s minimálními náklady, do podmítky, bez následného chemického ošetření. Takže ztráty nebudou tak vysoké,“ vysvětlil Mikoláš.

Ozimé pšenice jsou na tom o něco lépe. Zachránit situaci by mohlo oteplení, kdy by teploty neklesaly pod bod mrazu, a dostatek srážek.

Přihnojování

Zamrzlá půda přece jen zemědělcům v něčem pomohla. Všichni stihli první jarní přihnojení ozimů. Do umrzlého pole se dalo bez problémů vjet, takže se všechno hnojilo po zemi a nemuselo se používat letadlo, tak jako jiné roky například v Chrášťanech.

Nyní Chrášťanští přihnojují dusíkatými hnojivy řepky, ozimý ječmen a pšenice. K přesnému dávkování na hektar jim pomáhají dvě rozmetadla s tenzometrickou váhou a GPS, která podle polohy a rozboru půdy přesně odvažují potřebnou dávku hnojiva.

„Podle rozborů půdy v hloubce do třiceti a do šedesáti centimetrů jsme zjistili nedostatek dusíku,“ upřesnil Mikoláš. Dusík ale potřebuje dostatek vláhy na rozpuštění. Ta nyní na polích chybí. Rostliny ho zatím stejně nemohou přijímat.

Kvůli nízkým teplotám zatím nevegetují, to znamená, že nepřijímají žádné živiny. Co se týká agrotechnických lhůt, zatím je vše v pořádku, žádné zpoždění nenastalo.