Neodpírejme zemědělcům, co jim patří

Asociace soukromého zemědělství ČR nesouhlasí s posílením rozpočtu Ministerstva zemědělství ČR o 1,5 miliardy korun ze státního rozpočtu na dotace top-up, které bylo schváleno v poslanecké sněmovně. Uvedl to v týdeníku Zemědělec číslo 1-2/2010 Ing. Josef Stehlík.

Tento názor je ale nepochopitelný, a proto na něj reaguji. Jako občan a poplatník daní plně vnímám problém zadlužování České republiky, přesto není možné na mnoha stranách plýtvat, neřešit reformu důchodového systému a zdravotnictví, stavět nejdražší komunikace v Evropě a na druhé straně odepřít zemědělcům to, co jim plně patří. Každoroční tahanice o dotace top-up jsou nedůstojné.

Je třeba připomenout, že když budou v roce 2010 plné dotace top-up, přesto budeme brát celkové dotace na hektar v úrovni 59 % toho, co budou dostávat zemědělci v Německu, a na úrovni 51 % toho, co berou farmáři v Rakousku. Není možné tento zoufalý stav v době krize ještě výrazně zhoršit nevyplacením dotací top-up. Dotace top-up jsou jednoznačně mandatorní výdaj a přijde mi nedůstojné, že o něj musíme každý rok usilovně bojovat. Je to stejné, jako by museli důchodci každý rok bojovat o to, aby dostali penzi. Další morální důvod, proč na tyto peníze máme nárok, je snížení tržeb za zemědělské komodity, které je odhadováno v roce 2009 na dvacet miliard korun. Bohužel, je pravda, že část těchto peněz skončila v zisku obchodních řetězců, ale část se projevila v nižších cenách potravin pro občany. To snížilo dopad krize do domácností. Navíc nízká inflace umožnila státnímu rozpočtu ušetřit například na valorizaci důchodů.

Zabojovat o posílení rozpočtu bylo nutné

Souhlasím s názorem Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), že je třeba hledat úspory na ministerstvu zemědělství. S tím současný ministr počítá a my to plně podporujeme. Tato úspora ale nemůže pokrýt plné vyplacení top-up, proto bylo nutné bojovat o posílení rozpočtu. Agrární komora ČR požaduje vyplacení plných top-up na úrovni zhruba 6,6 mld. Kč. V roce 2010 je naposledy tak velká částka.

Platby top-up se budou snižovat a budou nahrazovány platbou SAPS ve stejné výši z Evropské unie, o kterou nemusíme bojovat, ta je samozřejmá. V roce 2011 bude plné vyplacení zhruba 4,4 miliardy korun, v roce 2012 klesne na 2,2 miliardy korun a v roce 2013 nebude platba top-up z rozpočtu ČR žádná.

Původní návrh vlády počítal na top-up s nulovými prostředky. Po několika jednáních s ministrem financí a premiérem, která vrcholila při jeho návštěvě na dožínkách v rámci výstavy Země živitelka se podařilo posílit rozpočet MZe ČR o dvě miliardy korun v konečném vládním návrhu rozpočtu. Většina, asi 1,7 miliardy korun byla využita na top-up. Dále se jednáním s politickými stranami, které vrcholilo demonstrací v Praze, podařilo prosadit v poslanecké sněmovně další posílení top-up o 1,5 miliardy korun. Bez těchto peněz by se plná platba na top-up nesestavila. Takže v současné době je k dispozici asi 3,2 miliardy korun a zbývá nám zajistit ještě 3,4 miliardy korun. Tyto peníze chceme řešit úsporou na ministerstvu zemědělství a na jeho institucích a dále projednáváme převod peněz z Pozemkového fondu ČR obdobně, jako to bylo v roce 2009. Věřme, že se nám to podaří.

Tři dotační podpory dojných krav jsou vítané

Považuji za náš hlavní úkol, když nás zvolila členská základna Agrární komory ČR, která platí příspěvky, abychom vybojovali zemědělcům to, na co mají nárok. Těch úkolů je více, některé se nepovedly, například rychlá podpora mléka v roce 2009, ale některé se zřejmě povedou, jako jsou nové tři dotační podpory na dojné krávy (článek 68, welfare v Programu rozvoje venkova a záchranný balíček Evropské komise). Tyto podpory budou fungovat již v letošním roce a měly by pomoci zachovat základní pilíř českého zemědělství – chov dojných krav.

Jsou zásadní úkoly dlouhodobé, jako je spravedlivé rozdělení dotací v rámci EU po roce 2013, a změna systému dotací tak, aby se vyplatilo něco vyrábět a zaměstnávat lidi. Dnes to je bohužel přesně naopak. Rozpočet je vždy naší prioritou číslo jedna, protože se týká všech zemědělců a jde vždy o hodně peněz.

Právě proto nechápu stanovisko jiné nevládní organizace, která by měla zastupovat zájmy svých členů, kteří jsou úplně stejní zemědělci jako naši členové. Nejde o to, že to nechápu, ale především tyto názory nám velmi škodí. Není vůbec jednoduché vysvětlovat občanům, že dotace není nějaký bonus pro manažery zemědělských podniků, ale že to je platba, která umožňuje nižší cenu potravin a že je celkem dobré české zemědělství zachovat, protože se mimo jiné stará o krajinu a výroba potravin je skutečně strategická věc, je stejně důležitá jako například armáda, protože v případě nějaké krize v budoucnu to budou právě potraviny, co nám bude jako první scházet. Navíc to umocňuje odhad, že v roce 2030 stoupne počet obyvatel planety z šesti miliard na 8,3 miliardy. Toto vysvětlování je dlouhodobý proces, který nejvíce brzdí názory z řad nás zemědělců, které říkají, že je to jinak. Proto bych chtěl na závěr požádat, ať zapomeneme na osobní spory a v těchto zásadních věcech, jako je například rozpočet, táhneme všichni zemědělci za jeden provaz.

O vánočních svátcích jsem na farmě rodičů a rodiny sestry marně přemýšlel, v čem se liší požadavky soukromých farmářů a různých ostatních zemědělských společností. V těch zásadních věcech jsem na nic nepřišel, tak alespoň na odlehčenou mám radu: Pokud má někdo problém přijmout dotaci z top-up v roce 2010, tak jí může poslat na ministerstvo financí jako platbu na snížení státního dluhu.

Ing. Bohumil Belada

viceprezident AK ČR