Zvýšení DPH zdraží potraviny více než jen o uváděná 3%

Ministr zemědělství Ivan Fuksa uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, že plánované zvýšení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) zdraží potraviny zhruba o tři procenta. Zkušenosti z minulosti ale ukazují, že uvedené zvýšení DPH z 10 na 17 procent by vedlo k výraznějšímu růstu cen potravin než uvedená 3%, byť ne třeba okamžitě, ale v delším období. Zároveň lze očekávat zvýšení tlaku na spodní příčky výrobní vertikály a především pak na zemědělce.

Při úvahách o následcích budoucího zvýšení sazby DPH za potraviny, je třeba vzít v úvahu zkušenosti z minulosti. Nikoliv však pouze z krátkého období okamžitě následující po zvýšení sazby daně, ale z období delšího. Od 1.1.2008 došlo ke zvýšení DPH potravin o 4%, následně pak od 1.1.2010 o další 1%. V lednu až srpnu 2010 oproti r. 2007 se zvýšily ceny potravin o 3,8%. Zvýšení DPH se tak v konečných cenách potravin projevilo byť ne okamžitě, ale postupně v delším období. Vedle toho ale také došlo ke zvýšenému tlaku obchodníků na snížení ceny a ceny zpracovatelů tak klesly o 1,3% a ceny zemědělských výrobců klesly dokonce o 20,0%.

Co se však nesnížilo, byla marže obchodníků. Ta neklesla, ale naopak za toto období po zvýšení DPH vzrostla u 15 sledovaných výrobků o 0,7% a to z 23,5% na 24,2%. (marže je počítána tak, že od spotřebitelských cen je odpočtena DPH). Sledujeme-li dlouhodobě růst cen potravin, můžeme doložit, že marže obchodníků za posledních 10 let u 15 výrobků sledovaných ČSÚ vzrostla z 16,5% na současných 24,2%.

Očekávání, že se růst DPH výrazněji promítne do růstu cen potravin, podporuje i fakt, že potraviny jsou u nás levné. Potvrzuje to statistika Eurostatu, která uvádí, že ceny potravin v roce 2009 byly v ČR páté nejnižší v celé EU. Levněji potraviny nakupovali občané pouze v Polsku, Rumunsku, Bulharsku a Litvě.

Sami obchodníci také upozorňují, že již nemají prostor pro utlumení nárůstu cen, a tak lze očekávat, že zvýšení sazby DPH se projeví částečně v růstu cen potravin a částečně v potlačení cen prvovýrobců a zpracovatelů. Obchodníci dokázali v minulosti vždy výši své marže zachovat (popř. i mírně navyšovat) a tím tlak přenášet na své dodavatele (na zpracovatele a na zemědělce), především na zemědělce. Umožňuje jim to silná vyjednávací pozice v rámci výrobní vertikály. Cca 75% obratu potravinářského zboží je u nás soustředěno do cca 10 obchodních řetězců, zpracovatelský potravinářský průmysl do několika stovek podniků a zemědělci jsou atomizováni do 23 tisíc podniků. Zkušenost je tedy taková, že ani při zvýšení DPH v letech 2008 až 2010 se růst marží obchodníků nezastavil.

Obdobná nerovnovážná situace je v EU. Z výpočtů Eurostatu vyplývá, že za uplynulých 10 let se podíl zemědělců na rozdělování přidané hodnoty v agrobyzysu snížil z 31% na 24%, zatímco podíl ostatních článků se zvýšil z 69 na 76%. O legislativním řešení vlivu řetězců se nyní stále více hovoří. Evropská komise chce stanovit pravidla, aby obchodní řetězce nezneužívaly své síly a dominantního postavení na trhu a chce posílit postavení a podíl prvovýrobců na spotřebitelských cenách.

Praha dne 8. října 2010

Zemědělský svaz ČR