Zemědělství

Setuza zvýší v příštím roce poptávku po řepce

2. 8. 2005 | Zdroj: Agris |  Článek

Signálem pro zemědělce by se mohla stát informace největšího tuzemského zpracovatele řepkového semene, akciové společnosti Setuza. Ze sklizně roku 2006 hodlá totiž Setuza vykoupit až na 600 000 tun této komodity. Konstatovala to na základě vyjádření generálního ředitele Setuzy Františka Janů mluvčí společnosti Marie Logrová.

Některé okurky kvetou, ale pak neplodí

28. 7. 2005 | Zdroj: Deník Lučan |  Článek

Krásně vzrostlé, kvetoucí, a přece k nepotřebě. Tak hovoří někteří pěstitelé z Podbořanska a Žatecka o okurkách, které si pořídili na zahrádku. Rostlinám totiž schází to nejpodstatnější - plody k jídlu či zavařování. Podle odborníka Otakara Parmy z prodejny pro zahrádkáře v Lounech tkví hlavní zásada ve správném výběru odrůdy. "U nakladaček bych pěstitelům jednoznačně doporučil, aby při nákupu semen dávali přednost hybridním odrůdám. U nich je u názvu ještě dopsáno F1. Jsou šlechtěné i tak, že mají vyšší počet pravých, čili plodných květů," uvedl O. Parma. U nehybridních odrůd může totiž být až 80% květů neplodných.

Zhruba měsíc chybí do sklizně chmele

28. 7. 2005 | Zdroj: Deník Litoměřicka |  Článek

Přestože chladné jaro prodloužilo vegetační dobu růstu chmele, pěstitelé v regionu neočekávají letos velké zpoždění při česání. Kvalita je podle prvních odhadů dobrá, nyní musí však přijít slunečné počasí, aby chmel stačil dobře vyhlávkovat. "Co se týče kvality, letošní rok bude podle předběžných odhadů standardní. Česat začneme zřejmě po dvacátém srpnu," uvedl Jiří Špringl ze společnosti Chmel Polepská blata. Sousední ZD Liběšice také plánuje začít se sklizní v tomto termínu. "Deště mohou ale vegetační dobu ještě trochu posunout," upřesnil předseda ZD Liběšice Ladislav Papež. Zpoždění, které nastalo při jarních chladnech, podle něj již chmel dohnal. "Vláhy je také dostatek, teď budeme potřebovat slunce a teplo," uvedl předseda.

Lesníci začnou těžit více dřeva

27. 7. 2005 | Zdroj: Ústecký deník |  Článek

Nový plán hospodaření Lesů České republiky na Děčínsku počítá v příštích deseti letech s vyšším těžením dřeva. Lesníci začnou kácet nejen přestárlé bukové porosty, ale v některých lokalitách rovněž smrkové lesy. Ty byly vysazované ve dvacátých letech minulého století poté, co lesy v republice zničily housenky přemnožené populace škodlivého motýla, bekyně mnišky. O kolik se ale těžba dřeva na Děčínsku zvýší, to správci republikových lesů považují za předčasné zveřejňovat. Nový plán hospodaření ještě není definitivně schválený.

Lesům v kraji škodí sběrači

25. 7. 2005 | Zdroj: Deník Lučan |  Článek

Na bezmoc v boji proti nevhodnému chování sběračů lesních plodů poukazují správci lesů v Ústeckém kraji. Nevadí jim přímo sběr borůvek, brusinek, malin či hub, spíše nevhodné chování lidí, které ohrožuje přírodu a často způsobuje nedozírné škody. "Houbaři i borůvkáři často v lese kouří, rozdělávají otevřené ohně a odhazují odpadky ze svačin. Letos způsobili naštěstí jen asi pět zahoření, jež se podařilo v zárodku zlikvidovat. V minulých letech však díky jejich neopatrnosti vzniklo několik rozsáhlých požárů," řekl pracovník děčínské lesní správy. Viníky se podle něj podaří zjistit jen ve výjimečných případech, postihnout účinně nelze ani lidi drancující lesy kvůli finančnímu prospěchu. "Zákon je v podstatě nevymahatelný. V lese mi sběrači řeknou, že plody mají pro svou vlastní potřebu. Když je přistihnu u silnice prodávat, argumentují, že borůvky nesbírali tady, ale přijeli s nimi z jiného regionu," doplnil.

Lesáky trápí sucho, to nahrává škůdcům

25. 7. 2005 | Zdroj: Deník Litoměřicka |  Článek

Zastavení úmyslné mýtní těžby, to znamená té, která je předepsaná, platí v působnosti Lesní správy Litoměřice Lesů ČR. Důvodem je nárůst nahodilých těžeb. V jejich rámci na jehličnanech bylo totiž od ledna do června zpracováno 10 250 kubíků dřeva. Z toho zhruba polovinu tvořilo kůrovcové dřevo. "Úmyslnou těžbu mýtní jsme zastavili v květnu. Z čísel nahodilé těžby tvoří 4 946 kubíků kůrovcové dřevo a 5 304 kubíků bylo odtěženo z jiných důvodů," uvedl vedoucí Lesní správy Litoměřice Lesů ČR Luděk Šír.

Pěstitelé rybízu jsou zoufalí

15. 7. 2005 | Zdroj: Děčínský deník |  Článek

Pěstitelé rybízu na Litoměřicku jsou zoufalí. Na Litoměřicku totiž pro něj není odbyt. Ani jedna výkupna ovoce jej v letošním roce nevykupuje. Přitom oblast Třebenicka se po dlouhá léta řadila mezi tradiční pěstitele rybízu. "Pěstujeme rybíz řadu let, ale situaci jako letos nepamatuji, " zoufá si Václav Honig, drobný pěstitel z Podsedic.

Déšť chmelu prospěl, ale sklizeň ječmene zbrzdil

11. 7. 2005 | Zdroj: Deník Lučan |  Článek

Intenzívní déšť prospěl růstu chmele, ale naopak zpozdil sklizeň jarního ječmene. Zhruba tak by se daly shrnout včerejší ohlasy pěstitelů na vydatné dešťové srážky v tomto týdnu. Na čtvrtek po letních svátcích si původně naplánovalo zahájení sklizně jarních ječmemů Rolnické družstvo Dobroměřice. Zhruba 200 hektarů ječmene je už dozrálých. Plánované zahájení letošních žní ovšem překazil déšť . Do mokrých polí zemědělci hned tak nevyjedou. "Pokud by však už v sobotu přestalo pršet a pole mohla vysychat, pak by zahájení letošních žní přicházelo v úvahu tak ve středu nebo čtvrtek v příštím týdnu," řekl včera předseda družstva Šlechtislav Aulický. Ozimé pšenice, které jsou hlavní pěstovanou obilovinou na Lounsku, dozrávají zpravidla po 20. červenci, kdy už bývá po deštích i v případě, že proprší první polovina července.

Za přerostlou trávu technické služby nemohou

8. 7. 2005 | Zdroj: Děčínský deník |  Článek

Na některých státních pozemcích v Děčíně je stále neposekaná tráva. Vše přitom mělo být hotovo již poslední červnový den. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových však nedodržel stanovený termín. Smlouvu na posekání pozemků obdržely děčínské technické služby až v pátek prvního července. "Se sečí jsme začali neprodleně. Před uzavřením této smlouvy jsme ale nic dělat nemohli," vysvětlil mluvčí děčínských technických služeb Petr Plíšek.

Setuza uhradí ztrátu 700 milionů korun

1. 7. 2005 | Zdroj: Deník Chomutovska |  Článek

Potravinářská společnost Setuza se sídlem v Ústí nad Labem uhradí loňskou ztrátu 700 milionů korun z nerozděleného zisku z minulých let. Na valné hromadě o tom rozhodli akcionáři. Hospodaření firmy podle ředitele Františka Janů ovlivnil především pád cen řepky, konec státní podpory výroby metylesteru řepkového oleje a nevyřešený spor o pohledávku Setuzy vůči ČSOB. Tržby společnosti meziročně mírně vzrostly na 5,6 miliardy korun. Ředitel akcionářům přednesl plán hospodaření na letošní rok. Podle něj by se firma měla opět dostat do zisku.

NEWSLETTER

Podporujeme