Zemědělství

Navštívili jsme…

1. 11. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Krušnohoří je asi většinou lidí vnímáno nejen podle názvu, ale i podle těžební činnosti let minulých, jako oblast nevlídná a poničená. Naštěstí dochází ke změnám - již zrekultivovaná krajina se postupně vrací k životu, obrůstá a objevuje se v ní zvěř. Má tu prostor a klid, takže se jí zde daří čím dál lépe. A kde se daří zvěři, tam se daří i myslivcům. O tom, jak se žije v Krušných horách jsme si povídaly s jednatelkou OMS Teplice paní Miroslavou Pospíšilovou.

Projekt FAO TCP Projekt 2902 A – „Transformace zemědělství v Ústeckém kraji ve vztahu k udržitelnému rozvoji, tvorbě a ochraně životního prostředí“

18. 10. 2004 | Zdroj: Strukturální fondy EU |  Článek

Ve dnech 13. a 14. října 2004 se v historickém mstišovském zámečku blízko obce Dubí u Teplic v Čechách uskutečnil závěrečný workshop projektu FAO (Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství) – FAO TCP Projekt 2902 A, zaměřeného na problematiku transformace zemědělství v Ústeckém kraji ve vztahu k udržitelnému rozvoji, tvorbě a ochraně životního prostředí. Hlavním cílem tohoto závěrečného semináře bylo zhodnotit celý proběhlý cyklus a připomenout si první zkušenosti z řádného členství České republiky Evropské unii.

Lesáci půjdou do Meziboří, obor nezanikne

13. 10. 2004 | Zdroj: Silvarium |  Článek

O možném přemístění Středního odborného učiliště lesnického (SOU) z Flájí do města Meziboří se stále jedná. Mostecký zákonodárce Oldřich Vojíř upozorňuje, že případné stěhování bude zásahem do příhraničního mikroregionu. Nejrealističtější variantou se jeví sloučení se Soukromou střední školou Educhem, která v Meziboří sídlí. Tato varianta splňuje požadavky Ústeckého kraje prozatím nejlépe.

Úroda chmele teď už leží v klimatizovaném skladu

6. 10. 2004 | Zdroj: Deník Mostecka |  Článek

Velká část úrody z chmelnic v Česku putuje v posledních dnech do Žatce. Ve městě se skladují zhruba dvě třetiny v republice vypěstovaného chmele. Zároveň se rovněž v Žatci jeho drtivá většina granuluje. Od letošního roku funguje v Žatci v objektu Chmelařství klimatizovaný sklad s celkovou kapacitou 1200 tun chmele. Teplota se v něm dá udržet kolem plus čtyř stupňů Celsia. "Chmel v klimatizovaném skladu si uchová své kvalitativní znaky a pivovarsky důležité látky. Hlavně dochází k menšímu úbytku alfa hořkých látek," sdělil Pavel Patrovský, předseda Chmelařství, družstvo Žatec.

Sklizeň jablek kazí nízké ceny

1. 10. 2004 | Zdroj: Českolipský deník |  Článek

Nejlepší sklizeň za posledních šest let, co se týče množství jablek, hlásí ZD Liběšice. Nyní, krátce před polovinou sklizně, je jasné, že ovocnáři sklidí přibližně 1 800 až 2 000 tun jablek. Zhruba šedesát procent úrody poničily ale kroupy. Nyní má družstvo sklizeno na 70 vagónů jablek a přibližně deset vagónů hrušek. Začíná sbírat odrůdu Golden, za dva týdny budou pracovníci česat odrůdu Idared. "Oproti loňsku se urodilo více jablek. Bohužel nás ale potkala kroupová pohroma vloni i letos," zhodnotil ovocnář ZD Liběšice František Kratochvíl.

Letní sucho snížilo úrodu chmele

3. 9. 2004 | Zdroj: Deník Mostecka |  Článek

Díky dostatku srážek vypadal chmel na jaře lépe, ale hlávky v červenci a srpnu nedorostly. Pěstitele chmele zřejmě mírně zklame letošní úroda. Přestože oproti loňsku bude vyšší, ještě na začátku léta vypadala lépe. Jasno budou mít ale chmelaři až po sklizni. "Květen a červen přinesl optimální růst chmele. Byl dostatek srážek a ne vysoké teploty. Od 8. července do půli srpna ale prakticky nezapršelo, což je období, kdy se tvoří chmelové hlávky. Hlávek je sice hodně, ale jsou malé. To přinese nižší výnos proti očekávání," sdělil Zdeněk Rosa, tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR. Zatímco loni byl výnos v průměru 0,93 tuny z hektaru, letos se bude pohybovat kolem průměrné jedné tuny z hektaru.

Sklizeň na Chomutovsku zbrzdil déšť, zhoršil i kvalitu pšenice

31. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Dešťové srážky zbrzdily sklizeň na Chomutovsku. Vlhké počasí navíc negativně ovlivnilo kvalitu pšenice. Nemůže tak být využita k potravinářským účelům, ale jen ke zkrmení. Pěstitelé tak musejí počítat s nižšími tržbami, řekl dnes ČTK předseda chomutovské agrární komory Jaroslav Brožka. Letošní výnosy označil za mírně nadprůměrné, meziročně vzrostly zhruba o deset procent. "Ukončení sklizně je závislé na počasí, těžkou techniku nemá smysl posílat do rozbahněných polí. Počítám však, že práce skončí do 5. září, včetně vyšších poloh," uvedl.

Většina pěstitelů na Lounsku ukončila sklizeň, úroda je dobrá

31. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Většina pěstitelů na Lounsku už ukončila letošní sklizeň obilovin, kombajny je vidět na polích už jen v oblasti Podbořanska a Lubenecka. Sklizeň zde začala s týdenním zpožděním, nyní ji navíc komplikuje déšť. Výnosy dosahují mírně nadprůměrných hodnot, řekl dnes ČTK ředitel lounské zemědělské agentury Jiří Runza. Sklidit se už podařilo ozimý ječmen a téměř celou úrodu jarního ječmene. Ozimá pšenice je posečena z 84 procent ploch, jarní pšenice zatím ze 47 procent. "Kdy se podaří dostat pod střechu i zbytek úrody, záleží na vývoji počasí. Výraznější srážky by totiž znemožnily těžké technice vjezd na pole," uvedl Runza.

Přemnožení divočáků trápí myslivce

28. 8. 2004 | Zdroj: Deník Litoměřicka |  Článek

Na Mostecku se přemnožila černá zvěř, myslivci si s ní neví rady. Zemědělcům zvěř ničí úrodu, za přemnožení prý může letošní nadbytek krmiva. "Divočáci jsou noční zvěř, dokáží zničit velké plochy. Jen co se narodí, ničí všechno, co jim přijde do cesty," říká myslivec Jiří Vavřina. Podle něho se divočáci nejlépe střílí v noci, myslivci ale musí být opatrní. "Když ho jen zraníte, zaútočí na vás, protože se instinktivně brání. Nejagresivněji se brání bachyně. Když má mláďata, tak vás může i roztrhat. Mně se jednou před domem pustila do štěněte, ale stihl jsem je zachránit."

Hoří strniště i obilí, příčinou bývá stav techniky

26. 8. 2004 | Zdroj: Deník Litoměřicka |  Článek

Strniště zahořelo v pondělí odpoledne v katastru Dvérců, oheň naštěstí nestačil přeskočit na přilehlé obilí nastojato. Týž den hořelo posekané pole i u Blšan na Lounsku. Nejčastější příčinou těchto událostí bývají technické závady na zemědělské mechanizaci. "U Dvérců byla příčinou technická závada na kombajnu. Profesionálním hasičům z Podbořan a dobrovolnému sboru z Kryr stačila na likvidaci hodina," uvedl včera nadporučík Petr Klíma, zástupce ředitele hasičského záchranného sboru pro okres Louny.

NEWSLETTER

Podporujeme