Zemědělství

Zemědělci na Chomutovsku díky větrným elektrárnám vydělají

31. 3. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Na pronájmu zemědělské půdy zbohatnout nelze. Přesto jsou na Chomutovsku zemědělci, kteří mohou mluvit o štěstí. Své pozemky pronajali společnosti Czech Venti, která na jejich majetku postaví větrné elektrárny. Zemědělská půda se v současnosti v Česku pronajímá v průměru kolem dvaceti haléřů na čtvereční metr za rok. Není ani neobvyklé inkasovat naturálie. Zemědělci na Chomutovsku však dostali jedinečnou příležitost: Možnost pronajmout pozemky pro stavbu větrné elektrárny. Podle propočtů HN společnost Czech Venti zaplatí za roční pronájem metru čtverečního pozemku přibližně pět korun.

Zahrada Čech patří k nejvíce navštěvovaným výstavištím

22. 3. 2004 | Zdroj: Deník Litoměřicka |  Článek

Zdejší výstaviště Zahrada Čech, ač nepatří k největším, je ve svém oboru už pojmem. Není to jen z tradic, které pamatují minimálně tři generace lidí, ale především z práce těch, jež výstaviště naplňovali zajímavými akcemi nebo se starali o údržbu a rozvoj areálu. V posledních deseti letech výstaviště spravuje společnost Výstavy s.r.o. Litoměřice, která se postarala nejen o zachování tradičních, populárních a s osvětou spojených prodejních výstav, ale dovedla toto zařízení mezi českou špičku.

Prioritou komise je vznik přírodního parku na české straně euroregionu

6. 3. 2004 | Zdroj: Deník Chomutovska |  Článek

Komise pro životní prostředí a regionální rozvoj Euroregionu Krušnohoří jednala v závěru února v německém Freibergu. Podle jednatele české části euroregionu Františka Bíny se hlavně zabývala problematikou alternativních zdrojů energie a plánem práce na rok 2004. "Účastníci jednání se například od profesora tamní univerzity dozvěděli novinky ve způsobu vytápění, velkou pozornost přitom vzbudila metoda zvýšení úrodnosti půdy použitím xylitu vyráběného z hnědého uhlí. také představil novinky, které pokusně vyvinuli ze dřeva a uhlí.

Vinaři poslední možnost nevyužili

4. 3. 2004 | Zdroj: Deník Litoměřicka |  Článek

Poslední žádosti o výsadbu vinic před vstupem do EU, které podávali čeští vinaři, měly v regionu jen malou odezvu. Roudničtí vinaři říkají, že jsou takzvaně "na svém" a připravují se na působení v nových tržních podmínkách. "Současná rozloha vinohradů dostačuje našim požadavkům. Máme připravených ještě zhruba 6 hektarů, kde v příštích letech budeme obnovovat odrůdu Müller thurgau," uvedl vinař Lobkowiczkého zámeckého vinařství Roman Marek.

Řepík: Nenechám se zastrašit

3. 3. 2004 | Zdroj: Deník Chomutovska |  Článek

Koupil farmu, kterou ale nemůže využívat. Vítěz veřejné soutěže tvrdí, že z něj pozemkový fond udělal uměle dlužníka. Vyhrožováním, zastrašováním a šířením falešných zpráv vyústil spor v souvislosti s bývalou odchovnou mladého dobytka v Konicích u Mašťova. Tím, kdo tomuto všemu musí čelit má být Antonín Řepík, který farmu získal v roce 1998 ve veřejné soutěži za vyvolávací cenu dva miliony tři sta tisíc korun. Dosud ale nemůže podnikat, neboť místo provozuschopného areálu převzal rozpadající se ruinu.

Severočeští zemědělci se obávají zdražování půdy

18. 2. 2004 | Zdroj: Ústecký kraj |  Článek

Zemědělci na severu Čech se obávají zvyšování cen za nestátní ornou půdu. Na její nákup nyní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) vypsal titul Půda. Fond bude dotovat úroky z úvěrů na pořízení zemědělských pozemků. "Cena půdy určitě poroste, soukromníci si totiž řeknou, že máme nyní dost peněz, a budou zdražovat," řekl včera předseda Agrární komory Ústeckého kraje František Loudát. S prodejem pozemků tak budou podle Loudáta soukromníci otálet a počkají na bohatší kupce. O půdu v pohraničí přitom mají velký zájem cizinci. Podle zákona může koupit pozemky pouze občan České republiky, pro velké firmy ale tuto službu provádějí za odměnu čeští občané, vysvětlil Loudát. Spekulanti najímaní zahraničními zájemci podle něj mohou na dražbách nabízet až desetinásobky vyvolávací ceny.

Do rekultivací dali miliardy

29. 1. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Bezmála dva tisíce hektarů těžbou zničené krajiny se během loňského roku pod taktovkou Mostecké uhelné společnosti začalo měnit nebo dokonce úplně změnilo na území po rekultivaci. Rekultivace vytěžených území stála v posledních deseti letech MUS bezmála tři miliardy. "V roce 2004 budou realizovány rekultivační práce v objemu takřka 170 miliónů korun. V závěru roku 2003 evidovala společnost celkem 5274 ha ploch s ukončenou rekultivací. Z této rozlohy představují rekultivace zemědělské 1509 ha, lesní 2532 ha, vodní 127 ha a rekultivace ostatní, včetně parkových, 1106 ha," uvedla mluvčí MUS Liběna Novotná.

První závod na výrobu bioetanolu bude v Litvínově

28. 1. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Ministerstvo zemědělství podpoří farmáře, kteří začnou pěstovat obilí k výrobě bioetanolu. Prvním ze závodů, který vznikne v reakci na evropskou směrnici o postupném zvyšování etanolové příměsi do ropného benzinu, bude lihovar společnosti N&S&N Consultants v Litvínově. Stavební úřad už vydal investorovi územní rozhodnutí a očekává že přípravné práce započnou v druhé polovině letošního roku.

Pěstitelům chmele klesla loni úroda o 14 procent na 5527 tun

21. 1. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Pěstitelé sklidili v loňském roce 5526,8 tuny chmele, což je meziroční 14procentní propad. Výnos dosáhl 0,93 tuny z hektaru, zatímco v roce 2002 to bylo o 0,15 tuny z hektaru více. Zhoršené výsledky ovlivnily především loňská tropická vedra a nedostatek srážek v rozhodujícím období pro růst chmele, informoval tajemník Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa. Vážné škody způsobila navíc i ničivá vichřice, při níž padlo přes 130 hektarů chmelnic, dalších 200 hektarů poničilo krupobití.

SETUZA začíná letos investovat do oleochemie

8. 1. 2004 | Zdroj: Agris |  Článek

Zhruba 230 milionů korun hodlá v letošním roce investovat potravinářská akciová společnost SETUZA do rozvoje svých provozů v Ústí nad Labem. Informovala o tom tisková mluvčí SETUZY Marie Logrová s tím, že společnost hodlá rozšiřovat především zpracování olejových semen, zejména řepky, na kterou se chce v příštích letech maximálně soustředit, a následně oleochemickou produkci na bázi rostlinných materiálů.

NEWSLETTER

Podporujeme