Zemědělství

Česko loni získalo z EU pouze 0,6 miliardy korun

11. 1. 2006 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Česká republika z evropského rozpočtu v roce 2005 získala 31,3 miliardy korun a do rozpočtu EU zaplatila 30,7 miliardy korun. To znamená, že čistý příjem byl pouze 0,6 miliardy korun. Ministerstvo financí očekávalo v roce 2005 příjem prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti ve výši 11 miliard korun, avšak ČR získala ze strukturálních fondů pouze čtyři miliardy korun a z Fondu soudržnosti pouze 2,2 miliardy korun. Objem čerpání by tedy mohl být pochopitelně vyšší, velké množství projektů je ovšem ve fázi realizace.

V Polsku veterináři objevili 40. případ nemoci šílených krav

11. 1. 2006 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Veterináři v Polsku objevili další onemocnění skotu takzvanou nemocí šílených krav (BSE). Jde o 40. prokázaný případ této nákazy u našich severních sousedů. Nemocná kráva pocházela z velkého hospodářství na západě Polska, uvedl dnes veterinář Michal Gogulski. Veterináři podle něj zjišťují, zda ve stádu není ještě nějaké další nemocné zvíře. Choroba BSE, tedy bovinní spongiformní encefalopatie, se od svého prvního výskytu v roce 1986 v britském hrabství Kent objevila ve více než 20 zemích.

ZPRÁVA O TRHU DRŮBEŽÍHO MASA - listopad 2006

10. 1. 2006 | Zdroj: SZIF |  Soubor

V listopadu 2005 se podle výběrového šetření TISČRSZIF průměrná CZV jatečných kuřat tř. I oproti říjnu zvýšila o 0,07 Kč/kg ž. hm. (o 0,3 %) na 20,90 Kč/kg ž. hm. Proti říjnu 2004 byla CZV jatečných kuřat tř. I nižší o 1,58 Kč/kg ž. hm. (o 7 %). CZV jatečných kuřat celkem se snížila o 0,05 Kč/kg ž. hm. (o 2 %) na 20,67 Kč/kg ž. hm. Živá hmotnost porážených kuřat tř. I se pohybovala v rozmezí 1,59 – 2,20 kg/ks, průměrně 1,97 kg/ks. V listopadu 2005 činila CZV jatečných krůt tř. I. 29,82 Kč/kg ž. hm, což je o 1,69 Kč/kg ž. hm (o 5 %) méně než v roce předchozím.

Podle SVS neexistuje v ČR nebezpečí ptačí chřipky

10. 1. 2006 | Zdroj: Agris |  Článek

Kvůli zvýšenému zájmu o ptačí chřipku v Turecku v souvislosti s tamějším úmrtím několika osob lze zodpovědně říci, že ČR není v tomto případě ohrožena. Uvedl to dnes opětně mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Josef Duben. „Hovořit o nebezpečí pro chovy drůbeže v naší republice anebo dokonce o ohrožení zdraví našich obyvatel lze považovat za poplašnou zprávu. Ani v případě Turecka se nejedná o vznik „pandemie“, dosud nedošlo k přenosu ptačí chřipky z člověka na člověka,“ zdůraznil mluvčí.

Rostlinolékařské zkoušky zemědělců odstartovaly

10. 1. 2006 | Zdroj: Agris |  Článek

V těchto dnech dostávají zemědělci a podnikatelé, kteří zacházejí s přípravky na ochranu rostlin, pozvání ke zkouškám pro získání osvědčení o odborné způsobilosti. Informoval o tom Bořivoj Zbuzek ze Státní rostlinolékařské správy ČR (SRS). Důvodem je podle něj skutečnost, že dnem 1.1.2006 vstoupilo v platnost ustanovení § 86 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči. Ten stanovuje povinnost všem fyzickým a právnickým osobám, které užívají přípravky na ochranu rostlin, nebo je skladují a prodávají, či provádějí poradenství v oblasti ochrany rostlin, zajišťovat tuto činnost odborně způsobilou fyzickou osobou.

Falcon je v krizi. Stovky lidí nemají práci

10. 1. 2006 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Stovky lidí jsou v Mimoni na Českolipsku bez práce. Největší místní zaměstnavatel, firma Falcon vyrábějící už přes 135 let židle, stoly a podnože, skončí brzo v konkurzu. "Návrh na jeho uvalení jsme podali sami. Nezískali jsme potřebný počet zakázek a nemáme na výplaty," přiznal ředitel Falconu Ladislav Vlček. Situace v mimoňské společnosti je kritická. Většina ze současných 250 zaměstnanců je doma, protože firma pro ně nemá práci. Dalších 120 lidí už společnost raději opustilo a hledá si práci jinde. "Očekáváme, že se na nás obrátí tři sta lidí a to je hrozně moc," uvedla Marie Píšková, mluvčí českolipského Úřadu práce, který už s firmou jedná.

Na Vysočině se výrazně daří zpracovatelům dřeva

10. 1. 2006 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Nejúspěšnějším odvětvím na Vysočině je dřevozpracovatelský průmysl. Uvádí to poslední vydání zpravodaje krajského úřadu. Dřevozpracovatelský obor se podle věstníku podílí na celkové zaměstnanosti v kraji zhruba pěti procenty, podíl na celkovém obratu však činí 13 procent a ziskovostí na jednoho pracovníka dřevozpracovatelé předčí dvojnásobně druhý v pořadí chemický průmysl, kupříkladu výroba a zpracování plastů.

Z hlubin moře mizí život

10. 1. 2006 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

V mělkých vodách celého světa, ale především v jeho vyspělejší části už několik desítek let rybářům prudce klesají úlovky. „Rybářský průmysl“ na to reagoval tak, že se od 70. let stěhoval na volné moře, a také do větších hloubek. Zdecimování populací tradičních lovných ryb vedlo k lovu druhů, kterým se předtím lidská pozornost vyhýbala. Nejprve se zdálo, že rybáři objevili nový svět: nedotčené hlubiny s bohatstvím ryb. Ale některé ryby ze sítí zmizely už po deseti letech lovu, jiným stačilo jen o několik let více. Zklamaní rybáři od té doby čekají, kdy se ryby vrátí.

Půjčky či dotace? Ministrům to bylo jedno

10. 1. 2006 | Zdroj: Aktuálně.cz |  Článek

Stát vybírá neprávem peníze od farmářů. A to prostřednictvím splátek takzvaných návratných finančních výpomocí poskytnutých zemědělcům v letech 1991 až 1995. NKÚ to konstatuje ve své zprávě, kterou se bude na svém zítřejším jednání zabývat vláda. Peníze, které dodnes zemědělci splácejí, měly být původně dotace na investiční výdaje pro rozjezd nových zemědělských subjektů vzniklých po transformaci zemědělství po listopadu 1989. Tyto dotace však byly podle ředitelky Okresní agrární komory Havlíčkův Brod Marie Brodinové zemědělcům poskytnuty formou takzvaných bezúročných půjček, které však byly posléze úročené dvěma procenty z celé částky a které stále vrací podnikatelé zpět do státního rozpočtu.

SRN: Vyšší konkurenceschopnost oboru zpracování masa

10. 1. 2006 | Zdroj: Maso.cz |  Článek

Konkurenceschopnost německého masného průmyslu se na zahraničních trzích v příštím roce zřejmě ještě zvýší. Již nyní dosahuje export v mnohých jatečních provozech přes 30 % celkových tržeb. V příštím roce se má vývoz dále zvednout o 5 - 10 %. Vedle ruského trhu jsou pro Němce zajímavé i další země východní Evropy.

NEWSLETTER

Podporujeme