Zemědělství

Za úhyn kaprů prý může kyslík

23. 8. 2005 | Zdroj: Benešovský deník |  Článek

Při jízdě po hrázi Velkého Chlebského rybníka to vypadalo o víkendu tak, jakoby nějaký nepořádník rozházel po hladině plastové lahve od limonády. Při bližším pohledu však vyšlo najevo, že světlé předměty na vodní hladině jsou uhynulí kapři. "Zřejmě došlo k jejich udušení. O události nám nikdo nedal vědět," sdělil včera vedoucí odboru životního prostředí benešovského městského úřadu Vojtěch Touš. Jeho názor potvrdil Lubomír Trněný, vedoucí rybí výroby Rybářství Líšno, jemuž rybník patří.

Stát asi zčásti nahradí potravinářům omezení přístupu k fondům EU

23. 8. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Vláda projedná návrh dotací, které mají domácím potravinářům alespoň zčásti nahradit omezení přístupu k evropským fondům. Stát by měl na tento účel letos dát zhruba 210 milionů korun. Dotace ale musí schválit EU. Potravinářská komora uváděla, že kvůli omezené možnosti čerpat evropské dotace podniky přišly o stovky milionů. Na vině je podle ní hlavně ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zemědělská technika je významným hospodářským faktorem

23. 8. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Jako hospodářskému faktoru přísluší průmyslu zemědělských strojů Evropy jediný význam: S hodnotou výroby přinejmenším 19,67 miliard EUR v uplynulém roce je evropská zemědělská technika celosvětově na prvním místě, ještě před USA. Největší část koláče odbytu si přitom rozdělují pouze tři státy, Německo jako vedoucí stát v zemědělské technice ve společenství s hodnotou výroby 4,531 miliard EUR, Itálie s 3,95 miliardami EUR a Francie s 3,14 miliardami EUR. Ve Velké Británii se v uplynulém roce vyprodukovala zemědělská technika v hodnotě 1,72 miliard EUR.

Sklizeň v Libereckém kraji díky teplému počasí výrazně pokročila

22. 8. 2005 | Zdroj: ČTK |  Článek

Díky teplému počasí v minulém týdnu a o víkendu sklizeň obilovin a řepky v Libereckém kraji výrazně pokročila. Zatímco minulý týden ještě zůstávala většina úrody na polích, v současné době už je sklizena zhruba polovina ploch obilovin a téměř všechna řepka. Výnosy jsou letos spíše průměrné. ČTK o tom dnes informovali ředitelé agentur ministerstva zemědělství v kraji. Nejdál jsou žně na Liberecku a Jablonecku, kde je sklizeno přes polovinu ploch, v jižních částech okresu už některé podniky sklidily téměř všechnu řepku a obiloviny z více než 60 procent.

Evropská unie zakázala dovozy drůbeže z Ruska kvůli obavám z šíření ptačí chřipky

22. 8. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Výskyt ptačí chřipky byl v srpnu letošního roku objeven a potvrzen vedle řady asijských zemí také v některých regionech Ruska, v Kazachstánu a u divoce žijících ptáků v Mongolsku. Vlády těchto zemí přijaly opatření, která mají zastavit šíření této nemoci na další území. V EU a několika státech byl vyhlášen zákaz dovozu drůbežího masa, ptačího peří a živých ptáků z Ruska a dalších států. Už dříve byl vyhlášen zákaz exportu drůbeže do EU kvůli hrozbě šíření ptačí chřipky, který dosud platí pro devět asijských zemí, jmenovitě pro Thajsko, Kambodžu, Indonésii, Laos, Čínu, Vietnam, Severní Koreu, Pákistán a Malajsii.

Největší zpoždění sklizně je na Příbramsku

22. 8. 2005 | Zdroj: Příbramský deník |  Článek

Nepříznivé počasí výrazně zpozdilo letošní žně. Ještě v minulém týdnu stačili zemědělci sklidit kolem osmdesáti procent ploch obilovin na Příbramsku. Sklizeň zdržují lokální srážky. Pokud neprší, stejně musejí kombajny dlouho stát, než zaschne vydatná rosa. Zbývá především sklidit ozimou pšenici, jejíž kvalita i výnosy ovšem s prodlužující se sklizní klesají. Příbramsko náleží v rámci kraje k regionu, který kvůli vyšší nadmořské výšce vykazuje největší zpoždění žní. "Propad výnosů bude zhruba pětadvacetiprocentní oproti předchozímu roku. Horší je současná výkupní cena," uvedla ředitelka příbramské agrární komory Zlata Koukolíčková.

Pěstitelé na Lounsku už sklidili řepku, výnosy jsou průměrné

22. 8. 2005 | Zdroj: ČTK |  Článek

Pěstitelé na Lounsku už sklidili řepku, pod střechou je z velké části i ozimý a jarní ječmen. Počasí však sklizni zatím příliš nepřeje, výnosy sice dosahují průměrných hodnot, kvalita zrna však klesá, řekl dnes ČTK ředitel lounské zemědělské agentury Jiří Runza. Ozimá pšenice zůstává na zhruba 40 procentech z celkem 22.600 hektarů ploch. Jarní pšenici se podařilo sklidit jen z 530 hektarů z celkem 3800 hektarů osázených ploch. Na polích je stále většina úrody žita, ovsa a tritikále. "Vlivem počasí obilí uzrálo asi o deset dní později než v jiných letech. Žňové práce nadále brzdí déšť, nelze proto odhadnout, kdy se podaří letošní sklizeň ukončit," uvedl Runza.

Chladné počasí a déšť zabrzdily žně v kraji

22. 8. 2005 | Zdroj: Právo |  Článek

Chladné a deštivé počasí brzdí sklizeň obilí a dalších zemědělských plodin v Moravskoslezském kraji. Zatímco v minulých letech zde sklizeň v těchto dnech končila, letos se nedostala ani do poloviny, řekl předseda představenstva Regionální agrární komory Ostravsko František Mariánek. Špatné klimatické podmínky podle něj snižují výnosy, kvalitu i cenu plodin. Proti loňskému výjimečně dobrému roku budou letos výnosy o pětinu nižší, odhadl. Je také jisté, že pěstitelé proti loňsku méně vydělají. „Ceny jsou za deště podstatně horší než loni.

Sklizeň cukrovky

22. 8. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Nejistá budoucnost při pěstování cukrovky, které čelí farmáři a podniky služeb ve Velké Británii znamená, že odkládají nebo vyčkávají s náhradou opotřebovaných nebo zastaralých sklízečů, dokud to není nezbytně nutné. Avšak sklizeň nečeká a belgický výrobce CMG průzkumem zjistil, že by poptávka byla po dvoufázové technologii sklizně. Je oblíbená ve Francii. Ořezávání chrástu a vyorávání s odkládáním na řádek se provádí v jedné fázi, zatímco ve druhé se oschlé bulvy nakládají samojízdným sběracím nakládačem.

Návštěvníci rožnovského skanzenu si mohli chytit rybu

22. 8. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Zapomenutou tradici rybářských výletů z přelomu devatenáctého a dvacátého století dnes oprášili pracovníci Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm. Stovky návštěvníků Mlýnské doliny v areálu skanzenu si tak mohly zarybařit, ochutnat různé druhy ryb či spatřit ukázku pasování na rybáře. Svůj um předváděli také řemeslníci, například při výrobě sítí.

NEWSLETTER

Podporujeme