Zemědělství

Farmáři ve Francii se bojí o dotace. Ale ne všichni

4. 7. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Bretonský zemědělec Hervé Thomas pěstuje rajčata v obrovském skleníku. Pracuje sedm dnů v týdnu, ročně si vybírá jen jeden týden dovolené - a jeho podnikání nepodpořil ani cent unijních dotací. Je na to pyšný. Vzpírá se totiž stereotypům o francouzském rolníkovi, který si bezstarostně užívá štědrých bruselských fondů. Podpory míří k chovatelům dobytka, producentům mléka, pěstitelům obilí. Seznam příjemců peněz z Bruselu se od 60. let rozrůstal, přibyl na něj i tabák. Kdo ale pěstuje ovoce či zeleninu, zpravidla nedostává nic.

FAO oznamuje testování nového neškodného přípravku proti kobylkám

4. 7. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Ve velkém stylu probíhá testování biopesticidu proti kobylkám v Alžírsku. Přípravek pod značkou Green Muscle byl postřikován na ploše 1 400 ha a účinkuje proti larválním stadiím. Před migrací kobylek a sarančat je zároveň požírají ptáci, ještěrky a mravenci. Jde o houbu Metarhizium anisopliae, která je infikuje, posléze přestávají žrát a smrt nastává během jednoho až tří týdnů. Zdá se, že jde o skvělou alternativu k toxickým insekticidům.

Očekávání sucha pomohlo kukuřici

4. 7. 2005 | Zdroj: Colosseum |  Článek

Ceny kukuřice a sóji se v pátek zotavily z dvoutýdenních minim na základě spekulací o sušším a teplejším počasí na americkém středozápadě. Cena prosincové kukuřice v pátek stoupla o 1,7 procenta na 235,75 centů za bušl. Sója si v pátek přidala téměř 3 procenta a uzavřela na 686 centech za bušl. Meteorologové z National Weather Service očekávají pro příští týden nadprůměrné teploty s méně než polovinou dešťových srážek než je obvyklé pro toto období.

Vzhůru za červencovými houbami

4. 7. 2005 | Zdroj: Moravskoslezský den |  Článek

Pro mnohé praktické houbaře je startovní čárou červenec. Nejen proto, že začínají dovolené a prázdniny, ale i proto, že v tomto měsíci pro ně začíná houbařská sezona. Nutno dodat, že je podmíněná dostatkem vláhy i tepla, což v červenci bývá většinou pravidlem. Pro mne sice trvá houbařská sezona prakticky celý rok, přiznám se ale, že červenec mám v lese rád. Nejen kvůli bohatému výběru hub, ale také proto, že je v tomto měsíci v lese opravdu krásně. Dnes představím tři houby, které v příštích týdnech můžeme najít. Máme před sebou první červencový víkend, tak se o to pokuste.

Hlášení BSE červen

4. 7. 2005 | Zdroj: SVS ČR |  Článek

Jako každý měsíc, sděluje Státní veterinární správa ČR, jak probíhá rutinní vyšetřování poráženého, popřípadě uhynulého, skotu na BSE. Od počátku letošního roku bylo provedeno 85 424 vyšetření na BSE; celkem od počátku roku 2001 do konce letošního června to činí již 786 334 vyšetření, přičemž na toto množství bylo zjištěno 20 případů tohoto zákeřného onemocnění. Poslední případ byl zachycen 22. 6. 2005, šlo o uhynulou krávu chovatele ZETKA Strážník a.s., z okresu Semily.

Těžba dřeva v ČR jde do rekordních čísel

4. 7. 2005 | Zdroj: Hospodárske noviny |  Článek

Meziroční nárůst vytěženého dřeva stoupl o tři procenta na rekordních 15,6 milionů krychlových metrů, což vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Těžba ale stále zůstává pod úrovní přírůstu dřeva, takže jeho zásoby v lesích rostou. Podle výkonného ředitele České asociace podnikatelů v lesním hospodářství Jiřího Kořínka se mohlo projevit to, že postupně končily staré lesní hospodářské plány a loni začínaly nové, které umožnily těžbu zvýšit. Toho zřejmě vlastníci využili. "Ani toto množství těžeb neškodí podstatě českých lesů," uvedl Kořínek.

Mlékaři loni vyrobili rekordně sýrů

2. 7. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Historicky největší množství tvrdých sýrů prodala loni Mlékárna Klatovy. Firma loni vyrobila téměř šest tisíc tun přírodních, tedy tvrdých sýrů, což je o šestnáct procent více než v roce předchozím. Na jejich produkci loni směřovalo pětadevadesát procent nakoupeného mléka, zbytek zpracovala firma na jogurty a zákysy. Z přírodních sýrů podnik dále vyrobil 840 tun tavených a termizovaných sýrů. Podnik loni zcela ukončil výrobu sušeného mléka. Mlékárna Klatovy loni exportovala, převážně do Německa, pětinu produkce tvrdých sýrů. „Získali jsme tam stabilní dlouhodobé partnery,“ uvedl předseda představenstva největšího západočeského zpracovatele mléka Oldřich Boháč.

Živiny z kejdy skotu a prasat jsou rychle dostupné

2. 7. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

V rámci dvouletého výzkumného projektu Saského zemského zemědělského ústavu se ověřoval vliv anaerobního kvašení kejdy skotu a prasat v zařízení na výrobu bioplynu na využitelnost v ní obsaženého fosforu. U obou druhů kejdy bylo zjištěno, že při anaerobním kvašení se na účinnou fosforečnou formu přeměnil pouze snadno mineralizovatelný podíl organicky vázaného fosforu. Z celkového obsahu fosforu v kejdě prasat se 15 až 20 % a u kejdy skotu 5 až 10 % kvašením nemineralizovalo. Snadno mineralizovatelný podíl organicky vázaného fosforu se v půdě rovněž rychle mineralizoval a měl tedy hnojivý účinek. V nádobových pokusech proto nebyly patrné žádné rozdíly v hnojivé účinnosti fosforu před kvašením a po něm.

Statistika USDA - oseté plochy

2. 7. 2005 | Zdroj: Colosseum |  Článek

Včera byla v USA zveřejněna důležitá statistika amerického ministerstva zemědělství (USDA) o velikosti výměry zemědělské půdy oseté letos v USA zrninami a olejninami. Podle ministerstva američtí farmáři letos oseli kukuřicí 81,6 milionů akrů, což je o 1 procento více než v roce 2004 a 4 procenta nad úrovní z roku 2003. Farmáři nakonec rozšířili oseté plochy kukuřicí o 179 tisíc akrů oproti hodnotě získané na základě březnového průzkumu. Podle posledních údajů bylo 99 z celkového množství osiva kukuřice zaseto včas, což je lepší výsledek než desetiletý průměr 97 procent. Ministerstvo odhaduje, že sójové boby byly v tomto roce ve Spojených státech zasety na 73,3 milionech akrů, což je o 3 procenta pod rekordní hodnotou z minulého roku.

NÁROKY SÓJI NA VODU

1. 7. 2005 | Zdroj: AGRO - Ochrana, výživa, odrůdy |  Soubor

Charakter kulturní sóji se staletí formoval v jihovýchodní Asii pod vlivem letního rozsáhlého monzunového proudění vzdušných mas. Proto je sója nejen teplomilnou, ale především značně vlhkomilnou rostlinou. Značně velkou potřebu vody vykazuje již v době klíčení. S ohledem na anatomickou stavbu a biochemické složení, a tím i poměrně pomalou, ale především slabou sorpční schopnost (0,65 MPa, která je cca 5x nižší než např. u obilek pšenice) semeno sóji vyžaduje ke svému nabobtnání a vyklíčení velké množství vody. V přepočtu na svoji hmotnost 105–140 % (většinou je udáváno užší rozmezí 107–120 %, což je cca dvojnásobek v porovnání s již zmíněnou pšenicí), přičemž necelá polovina z tohoto množství již postačuje k aktivaci metabolických procesů.

NEWSLETTER

Podporujeme