Zemědělství

Zahraniční vína zlevnila méně, než se čekalo

30. 8. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Některá zahraniční vína zlevnila po vstupu ČR do Evropské unie až o třetinu. Cenový barometr však zatím klesl spíše u vín levných, nejčastěji stolních. V supermarketech navíc jen v rámci prodejních akcí, tedy pouze vybrané značky po omezenou dobu. "Zlevnění dovozových vín po odbourání třicetiprocentního dovozního cla u vína ze zemí EU není nakonec takové, o jakém se mluvilo. Žádný radikální propad tuzemské produkce taktéž nenastal," tvrdí Antonín Šťastný, prezident Českomoravského svazu vinařských podniků a šéf společnosti Vinné sklepy Valtice. Zrušení celních bariér, snížení spotřební daně a zvýšený konkurenční boj na trhu byly přitom hlavními argumenty obchodníků, kteří předpovídali, že až ČR vstoupí do EU a vyprodají se staré zásoby, vína výrazně zlevní.

Představitelé SZPI a GŘ cel podepsali dohodu o spolupráci při kontrole potravin dovážených ze třetích zemí

30. 8. 2004 | Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce - SZPI |  Článek

Ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakub Šebesta a generální ředitel Generálního ředitelství cel Zdeněk Richtr podepsali ve středu 25. srpna dohodu o vzájemné součinnosti a spolupráci při kontrole potravin neživočišného původu pocházejících z třetích zemí, které jsou do Evropské unie dováženy prostřednictvím České republiky. Tato dohoda přesně specifikuje pravidla, která mají zajistit jednak ochranu společného trhu Evropských společenství (ES), jednak zabezpečit preventivní opatření u potravin a surovin, které by mohly znamenat riziko pro zdraví spotřebitelů a dále u potravin, pro které Evropská komise stanovuje zvláštní podmínky pro jejich dovoz.

Šetření průběhu žní k 30.8.2004

30. 8. 2004 | Zdroj: MZe ČR |  Článek

Euro: Některé masokombináty zřejmě letošní léto nepřežijí

30. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Masokombináty vyčerpaly peníze na přizpůsobení hygienickým požadavkům Evropské unie, dostávají se do platební neschopnosti a musí sahat do provozních peněz. Některé zřejmě letošní léto nepřežijí. Píše to týdeník Euro, který vyjde v pondělí. "Je čas připravit se na krizi masného průmyslu," řekl Euru krizový manažer firmy Jatky Centrum Hradištko Miroslav Ušatý. O nastupující krizi svědčí hospodářské výsledky posledních měsíců, píše Euro. Podle neoficiálních údajů se Kostelecké uzeniny propadly v červnu o 18 milionů korun, Masna Studená o 7,5 milionu, masokombináty v Klatovech a Písku zhruba o šest milionů korun. Nejhůře je na tom údajně Martinov, který měl už na konci dubna ztrátu 42 milionů a nyní se podle týdeníku Euro jeho propad odhaduje až na 70 milionů Kč.

Chovatelé od roku 2000 rozšířili stáda ovcí téměř o 40 procent

30. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Chovatelé po dlouhém období poklesu v devadesátých letech rozšiřují v poslední době stáda ovcí. Jejich počet stoupl za poslední čtyři roky asi o 40 procent na 116.000 kusů. V přepočtu na zemědělskou půdu je však v tuzemsku stále výrazně méně ovcí, než činí průměr EU. Vyplývá to z údajů ministerstva zemědělství. Po roce 1990 stavy ovcí klesaly ze 430.000 kusů až na 84.000 kusů v roce 2000. Zpracovatelský průmysl se totiž orientoval téměř výhradně na nákup bezkonkurenčně levné a kvalitní vlny z Austrálie a Nového Zélandu. Chovatelé přitom nebyli připraveni na produkci masa místo vlny v přechodném období restrukturalizace.

Stav ekologického zemědělství v 25 členských státech EU

30. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Za dvě poslední desetiletí se plocha ekologicky obdělávané zemědělské půdy v Evropě rozšířila ze 100 000 ha na 5,4 mil. ha. V roce 2002 tvořila 3,4 % z celkové výměry zemědělské půdy v Evropské unii (je započítána výměra půdy všech současných 25 členských států EU). Nejdynamičtější rozvoj ekologického zemědělství probíhal v 90. letech. I když se v posledních době tempo růstu poněkud zpomalilo, prognóza na tuto dekádu předpokládá další rozšíření podílu ekologicky obdělávané půdy proti současnému stavu o 3-5 %. Mezi členskými státy EU je však situace v ekologickém zemědělství velmi rozdílná. V Rakousku, Dánsku, Finsku, Itálii a Švédsku je sektor ekologického zemědělství relativně nejsilnější - provozuje se na 6-8 % veškeré zemědělské půdy těchto zemí.

Zemědělci: Letošní úroda bude nad očekávání, doplní loňské ztráty

30. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Letošní úroda bude ve většině oblastí nad očekávání dobrá. Po dvou špatných letech tak lze předpokládat, že se znovu naplní sýpky. Vynikající kvalitu zatím hlásí zemědělci například u řepky, která je téměř všechna sklizena. Také obilovin je mnohem více a agrární komora bude muset tlačit na úřady, aby vypsaly řízení na další skladové kapacity, řekl novinářům předseda komory Václav Hlaváček. Podle dosavadních výsledků je již sklizeno 1,1 milionu hektarů z celkových 1,5 milionu hektarů osetých ploch. Trochu pozadu je Jihočeský kraj, kde je sklizeno jen přes 60 procent. Žně se podle zemědělců blíží do poslední čtvrtiny, ale začínají je komplikovat slabé leč časté srážky ve vyšších polohách.

Zemědělci chtějí, aby se vláda přidala k Polsku s žalobou na EU

30. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Agrární komora ČR se ztotožňuje s žalobou, kterou v červnu podalo Polsko na Evropskou unii v souvislosti s podmínkami, které vyjednalo jako jedna z přistupujících zemí v oblasti zemědělství. Komora bude žádat vládu, aby se k žalobě přidala. Novinářům to dnes v Českých Budějovicích řekl prezident komory Václav Hlaváček. Žaloba napadá nerovnoprávné podmínky, které má Polsko jako nový člen EU vůči zemím původní patnáctky. Dotýká se podmínek v přímých platbách, na které EU Polsku, stejně jako Česku, přispívá 25 procenty částky běžné v EU. Kritizuje také kompenzační platby za mléko, které jsou opět pouze ve výši 25 procent. A dotýká se také ostře diskutované otázky cukerných kvót.

Kukuřice oslabila počtvré v řadě

30. 8. 2004 | Zdroj: Colosseum |  Článek

Trh s kukuřicí se ani v páteční obchodní seanci nevymanil z prodejního tlaku medvědů a dále významně oslabil. Kurz aktivního prosincového futures kontraktu tak ztratil pět centů a uzavřel na 229 centech za bušl. Trh je nyní z velké části ovlivňován zprávami o počasí v hlavních pěstitelských oblastech. Ze začátku uplynulého týdnu dodaly kukuřici podporu zprávy o výskytu mrazíků v severním kukuřičném pásu Spojených států, následně však obchodníky uklidnila nová předpověď ukazující na pravděpodobnost zvýšení teplot. To by mělo mít na pěstitelské podmínky příznivý vliv. Ostatně dnes americké ministerstvo zemědělství zveřejnění svou pravidelnou týdenní zprávu o kvalitě pěstitelských podmínek kukuřice.

Zvýšení kvality pšenice

30. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Evropský výzkumný projekt EUROWHEAT poskytl nové informace o pšeničných bílkovinách: o jejich molekulových strukturách a interakcích v těstě. Povaha bílkoviny v pšenici určuje do velké míry kvalitu finálních výrobků, např. koláčů, keksů, pizzy, těstovin aj. Výzkumný projekt EU pod názvem “EUROWHEAT” (FAIR-CT-96-1170) se zaměřoval na studium struktury a funkčních vlastností pšeničných bílkovin s cílem získat informace, které umožňují pšenici v potravinářském průmyslu lépe využívat. Pšenice pěstovaná v Evropě má často špatné zpracovatelské vlastnosti v důsledku nízkého obsahu lepku (pšeničné bílkoviny). Proto bývá fortifikována silnějšími pšenicemi dováženými ze Severní Ameriky nebo lepkem extrahovaným z mouky. Během hnětení a šlehání vytváří lepek v těstě strukturu (síť), do které se plyn vznikající během pečení zachytává a těsto zvyšuje svůj objem (expanduje). Lepek musí být dostatečně plastický, aby ho plyn roztáhl a dostatečně pružný, aby udržel tvar bez ztráty plynu.

NEWSLETTER

Podporujeme