Zemědělství

ŽIVOTNÍ JUBILEUM PROF. IVANA ROČKA

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 89) Prof. Ing. Vladimír Chalupa, DrSc. - LF ČZU Praha V lednu oslavil v plné pracovní aktivitě sedmdesáté narozeniny prof. Ing. Ivan Roček, CSc., vedoucí katedry lesní těžby a zpracování dřeva, dlouholetý děkan a nyní proděkan Lesnické fakulty ČZU v Praze. Narodil se 17. ledna 1932 v Trenčíně v rodině stavebního inženýra.

80 LET LESNICKÉHO VÝZKUMU V ČESKÝCH ZEMÍCH

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Několik poznámek k vývoji organizace a úkolům výzkumu v historii II. část: 1948 - 2001 (str. 86) Ing. Jarmila Cikánková - VÚLHM Jíloviště - Strnady POLITICKÉ ZMĚNY A REORGANIZACE VÝZKUMU Po roce 1948 překonal lesnický výzkum několik velmi výrazných reorganizací, které přímo souvisely s měnící se politickou a společenskou situací ve státě. K 1.

K ÚROVŇOVÉ A PODÚROVŇOVÉ VÝCHOVĚ A OBNOVĚ BOROVÝCH POROSTŮ

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 74) Ing. Ladislav Šimerda - Lesní hospodářství Kristiny Colloredo Mansfeldové Článek Ing. Luďka Chrousta, CSc., "Výsledky úrovňové a podúrovňové výchovy v borovém porostu” v LP 6/2001 měl upozornit lesní hospodáře na nevhodnost úrovňové probírky a potvrzoval naše zkušenosti z pěstební praxe v převažujících souborech lesních typů borového hospodářství HS 13.

DŘEVO - STAVEBNÍ MATERIÁL BUDOUCNOSTI

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 72) Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc.; Ing. Anna Kuklíková - Fakulta stavební ČVUT v Praze Dřevo je stavebním materiálem, který člověk využíval již v nejstarších dobách na stavbu obydlí, lávek a mostů. První konstrukčně náročné domy ze dřeva tzv. dlouhé domy stavěli lidé žijící na území Evropy již v období kolem roku 3 000 př. n. l. (viz obr. 1). Od 13.

ÚPRAVY STUDIJNÍCH PROGRAMŮ NA LESNICKÉ FAKULTĚ ČZU V PRAZE

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 68) Prof. Ing. Josef Gross, CSc. - Lesnická fakulta ČZU v Praze Na základě dlouhodobých smluv evropských zemí přistupuje i Česká republika k přestavbě vysokoškolského studia. Účelem přestavby je poskytnout terciární vzdělávání (patří sem všechny typy vzdělávání navazující na úplné středoškolské vzdělání) více zájemcům o toto studium a přitom jim po získání základních znalostí (předpokládá

OVĚŘOVÁNÍ POROSTŮ SMRKU ZTEPILÉHO

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 63) Ing. Jiří Šindelář, CSc., Ing. Josef Frýdl, CSc. - VÚLHM Jíloviště - Strnady Autoři příspěvku přibližují některé výsledky ověřování porostů smrku ztepilého kategorie A uznaných ke sklizni osiva - testy potomstev - se zvláštním zřetelem k podmínkám přírodní lesní oblasti (PLO) 16 - Českomoravská vrchovina.

DLOUHODOBÁ ACIDIFIKACE A NUTRIČNÍ DEGRADACE LESNÍCH PŮD - LIMITUJÍCÍ FAKTOR SOUČASNÉHO LESNICTVÍ IV.

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 61) Jakub Hruška1, Emil Cienciala2, Pavel Moravčík2, Tomáš Navrátil1, Jan Hofmeister1 1Český geologický ústav, Klárov 3, 118 21 Praha 1, 2IFER, 254 01 Jílové u Prahy RAJONIZACE ČR PODLE NARUŠENÍ PŮD Na základě prováděcí vyhlášky č. 78/1996 Sb., k zákonu č. 289/1995 Sb. v platném znění se dnes lesy rozdělují do zón, podle tzv. "pásem ohrožení”.

GLOBÁLNÍ ZMĚNY KLIMATU A POTENCIÁLNÍ ZMĚNY LESNÍCH PŮD

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 58) Prof. Ing. Emil Klimo, DrSc., Ing. Jan Materna, CSc., Ing. Jiří Vokoun Půda jako důležitá součást lesních ekosystémů je považována za relativně stabilní složku. K jejím změnám dochází poměrně pomalu a v podmínkách očekávaných globálních změn klimatu musíme odlišit půdní vlastnosti ovlivňované pouze s obtížemi - zrnitost půdy, stav živin a zásob, propustnost půdy a ostatní fyzikální

PRAVDĚPODOBNÝ DOPAD KLIMATICKÉ ZMĚNY NA EVROPSKÉ LESY

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 55) Ing. D. Janouš, CSc. - Ústav ekologie krajiny AV ČR v Č.Budějovicích, pracoviště Brno Evropské lesy zasahují do tří bioklimatických zón - na jihu do mediteránní zóny (středozemský region), temperátní zóna je v západní a střední Evropě a boreální na severu. V gradientu jih - sever zaznamenáváme pokles teploty a vzrůst vlhkosti.

NOVÝ REKORD EXPORTU EVROPSKÉHO JEHLIČNATÉHO ŘEZIVA DO JAPONSKA

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Do začátku listopadu minulého roku dosáhl export jehličnatého řeziva z Evropy do Japonska 1,94 mil. m3. Považuje se tak za reálné, že do konce roku 2001 překročí dosavadní rekordní výši 2,2 mil. m3 z roku 2000. Největším dodavatelem jsou stále Finové: 726 tis. m3, následují Švédové: 586 tis. m3, Rakousko s 447 tis. m3 a Česko s 53 tis. m3. Holzkurier 51, 52/01, Proch Lesnická práce č.

NEWSLETTER

Podporujeme