Zemědělství

Brambory: Omezit nitráty

21. 4. 2010 | Zdroj: ÚZEI, Agronavigator.cz |  Článek

Nitrátový dusík je pro růst rostlin důležitý, nese s sebou však i některá rizika. Příjem probíhá hromadným tokem, tzn. relativně nekontrolovaně. Při vysoké koncentraci nitrátů v půdním roztoku, popř. za povětrnostních podmínek, kdy probíhá intenzivní transpirace, dochází k nadměrnému zásobení rostlin. Dalším problémem je osmotické působení. Pokud poklesne polní kapacita, koncentrace nitrátů v půdní vodě se zvýší. Na rozdíl od toho koncentrace draslíku nestoupá, protože je vyrovnávána půdní sorpcí.

Vývoj indexů cen zemědělských výrobců v 1. čtvrtletí 2010

16. 4. 2010 | Zdroj: APIC-AK |  Článek

Ceny zemědělských výrobců v 1. čtvrtletí 2010 oproti 4. čtvrtletí 2009 vzrostly o 5,3 %. Ceny rostlinných výrobků se zvýšily o 7,5 %, živočišných o 3,0 %. Ceny obilovin byly vyšší o 3,6 %, brambor o 7,5 %, olejnin o 8,2 %, ovoce o 21,9 % a zeleniny o 36,5 %. Ve skupině živočišných výrobků byly vyšší ceny skotu o 1,3 %, vajec o 3,8 % a mléka o 11,2 %. Ceny prasat klesly o 5,9 % a drůbeže o 1,5 %. Ceny zemědělských výrobců byly v 1. čtvrtletí 2010 meziročně nižší o 5,5 % (ve 4. čtvrtletí o 16,2 %). Vliv na pokles měly zvláště ceny rostlinných výrobků, které se snížily o 10,3 %, ceny živočišných výrobků byly nižší o 0,1 %.

Potřeba bóru u brambor

14. 4. 2010 | Zdroj: ÚZEI, Agronavigator.cz |  Článek

Potřeba bóru u brambor je přibližně s 200 g na hektar ve srovnání např. s řepkou spíše nízká. Přesto plní tato stopová živina v rostlině bramboru velmi důležité funkce. Bór se podstatnou měrou podílí na odbourávání dusíku a je součástí buněčné stěny. Obě funkce mají výrazný vliv na kvalitu hlíz. Díky stabilním buněčným stěnám je možné lépe udržovat turgor, čímž je zajištěna vyšší ochrana před mechanickým nebo jiným poškozením (např. virózami).

ZPRÁVA O TRHU BRAMBOR č. 7/2010 - 13.-14. týden 2010

12. 4. 2010 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Během uplynulého čtrnáctidenního období nenastala na domácím trhu brambor žádná výrazná změna. Zejména v sektorech producentů i obchodníků ceny v podstatě stagnovaly, u producentů se posunuly nahoru jen o několik haléřů. Je zřejmé, že trh je velice dobře zásoben komoditou, proto se primárnímu ani sekundárnímu sektoru nedaří upevňovat ceny, jak by zainteresovaným vyhovovalo. Naproti tomu koncoví prodejci navýšili ceny v průběhu dvou týdnů v celostátním průměru téměř o 1,40 Kč/kg. Na tomto cenovém skoku se velkou měrou podílí zahrnutí „nových“, respektive přes zimu vypěstovaných brambor v severní Africe. Ostatně, jak dokládá statistika dovozu, nejvíce se dovážely brambory této kategorie v únoru právě z Maroka.

ZPRÁVA O TRHU BRAMBOR č. 6/2010 - 11.-12. týden 2010

29. 3. 2010 | Zdroj: SZIF |  Soubor

brambor pohybovaly od 2,70 do 6,00 Kč/kg (25 kg pytle, neprané i volně). Nejčastějšími odrůdami byla jednoznačně Adéla, pak Laura, Marabel, Dali a Princes s cenami nejčastěji mezi 2,90 až 4,90 Kč/kg. Obchodníci prodávali konzumní brambory za cenu (OOC) v rozsahu 3,10 – 8,00 Kč/kg, s nejčastějším zastoupením odrůd Adéla, Marabel, Dali a Laura. Spotřebitelské ceny se v 11. týdnu 2010 podle oficiálního šetření ČSÚ dostaly na hodnotu 11,13 Kč/kg, tedy vzrostly o 0,19 Kč/kg proti minulé hodnotě. V uplynulém období se CZV proti 10. týdnu 2009 tentokrát snížily o 0,37 Kč/kg, ceny obchodníků OOC se meziročně mírně snížily o 0,40 Kč/kg. SC v tomto období ovšem stouply o 0,34 Kč/kg.

GM brambora jde do Evropy

22. 3. 2010 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Geneticky modifikované hlízy jsou vybaveny barevnou pojistkou proti záměně s běžnými odrůdami. Hradby evropské pevnosti vůči geneticky modifikovaným plodinám jsou prolomeny. Evropská komise povolila pěstování brambor s pozměněnou dědičnou výbavou. Ale sadbu nedostane kdokoliv. V čem jsme evropské jedničky? V pití piva, snad ve vývozu dobrých fotbalistů a pravděpodobně v korupčních skandálech. Možných prvenství by se našlo více. Teď přišla reálná šance stát se evropskou jedničkou v něčem smysluplnějším – ve výrobě škrobu z geneticky modifikovaných brambor.

ZPRÁVA O TRHU BRAMBOR č. 5/2010 - 9.-10. týden 2010

15. 3. 2010 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Podle exkluzivního šetření TISČR byly konzumní brambory (balené ve 25 kg pytlích, neprané i volně) dodávány na trh v 9. a 10. týdnu roku 2010 takto: CZV konzumních brambor 3,81 Kč/kg (proti 8. týdnu 2010 vzestup o 0,14 Kč/kg) OOC konzumních brambor 4,86 Kč/kg (proti 8. týdnu 2010 vzestup o 0,09 Kč/kg) Podle šetření TISČR SZIF se ceny konzumních brambor pohybovaly od 2,40 do 6,00 Kč/kg (25 kg pytle, neprané i volně). Nejčastějšími odrůdami byla jednoznačně Adéla, pak Marabel, Laura, Dali a Princes s cenami nejčastěji mezi 2,60 až 4,90 Kč/kg. Obchodníci prodávali konzumní brambory za cenu (OOC) v rozsahu 2,90 – 8,00 Kč/kg, s nejčastějším zastoupením odrůd Adéla, Marabel, Dali a Laura.

Dlouhá zima nejspíše zdrží jarní práce na polích

15. 3. 2010 | Zdroj: ČTK |  Článek

Letošní dlouhá a tuhá zima nejspíše zdrží jarní práce na polích, uvedli shodně na dotaz ČTK zástupci ministerstva zemědělství a Agrární komory. Zatímco předloni začali zemědělci sít jarní plodiny již koncem února a loni v druhé polovině března, letos prezident agrárníků Jan Veleba očekává zahájení osevů nejdříve začátkem dubna. "Současná podoba klimatických podmínek představuje pro zemědělskou praxi problém," řekl ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.

Průlom v EU: GM brambora Amflora vstupuje na trh

10. 3. 2010 | Zdroj: ASZ |  Článek

Podle aktuálních údajů Mezinárodní organizace pro biotechnologie v zemědělství (ISAAA), která nedávno zveřejnila údaje o vývoji ploch geneticky modifikovaných (GM) plodin za rok 2009 by se mohlo zdát, že Evropě již „GM vlak“ skutečně nenávratně ujel. Zatímco totiž loni podle ISAAA plochy GM plodin ve světě vzrostly o sedm procent na celkových 134 milionů hektarů, v EU poklesly o 12 procent na necelých 95 tisíc hektarů. Jenže „pod povrchem“ uvedených informací to vypadá poněkud jinak.

Geneticky upravené brambory mohou na pole. I v Česku

8. 3. 2010 | Zdroj: Aktuálně.cz |  Článek

Po dlouhých dvanácti letech vydala Evropská komise povolení k pěstování nové geneticky modifikované plodiny v Evropě. Je to průlom? Znamená to, že genetické inženýrství může nyní dobývat naše pole stejně, jako se mu to už daří zejména na severoamerickém kontinentě? Odpověď zní: Je to sice průlom, ale zdaleka není jisté, že teď už budou nové plodiny skutečně přímočaře mířit do evropského zemědělství.

NEWSLETTER

Podporujeme