Zemědělství

Velbloudí mléko má více vitaminu C a méně kalorií

4. 12. 2006 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Chovatelé velbloudů z indického státu Rádžasthán nabízejí turistům zmrzlinu z velbloudího mléka. To obsahuje jen málo kalorií, a přispívá tak k udržení nižší hladiny cukru v krvi. Zmrzlinu si návštěvníci mohou dát ve dvou chuťových variacích: šafrán s pistácií nebo vanilka s jahodou. Jde o projekt, jehož cílem je nejen seznámit turisty s tímto produktem, ale také pomoci chovatelům velbloudů z regionu města Džaisalmer, které postihlo sucho.

Sojové jogurty pomáhají proti cukrovce

29. 11. 2006 | Zdroj: Aktuálně.cz |  Článek

Sojové jogurty, především ty s ovocnou složkou, mají příznivý vliv na cukrovku 2. typu a na vysoký krevní tlak. Přestože lidem s cukrovkou se většinou doporučuje vyhýbat se sladkým jídlům, sojové jogurty a některé mléčné jogurty s vysokým podílem ovoce regulují enzymy, které mají vliv na hladinu cukru v krvi, říká zpráva uveřejněné v časopisu Journal of Food Biochemistry. "Zdravá strava by se měla stát součástí celkové léčby," prohlásil Kalidas Shetty z University of Massachusetts Amherst.

Maďarsko zvyšuje export mléka na úkor zásobování domácího trhu

29. 11. 2006 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

V prvním pololetí 2006 bylo z Maďarska exportováno ve srovnání s rokem 2005 dvojnásobné množství syrového mléka, ačkoli na vnitřním trhu je napětí kvůli nedostatečné nabídce mléka z domácí produkce. V prvním pololetí 2006 bylo z Maďarska vyvezeno na zahraniční trhy 110 mil. litrů mléka, což je přibližně stejné množství exportu jako za celý rok 2005. Takový prudký růst exportu se projevil v nedostatečné nabídce na vnitřním maďarském trhu. Podle ředitele Ústavu pro mléko Mosonmagyaróvár Andráse Ungera by mohly letošní dodávky mléka z Maďarska na zahraniční trhy dosáhnout 300 mil. litrů.

Mlékařské fórum diskutovalo o budoucnosti výroby, zpracování a prodeje mléka v ČR

28. 11. 2006 | Zdroj: Potravinářská komora |  Článek

Téměř 360 účastníků Mlékařského fóra z řad výrobců mléka a zpracovatelů hledalo na společném zasedání ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku 16. listopadu společně řešení, jak postupovat při výrobě, zpracování a prodeji mléka v budoucnosti. Snahou fóra bylo podle prezident Agrární komory ČR Jana Veleby přesvědčit producenty mléka, aby v co největším množství vstoupili do odbytových organizací. To je podle něj jediná možnost, jak posílit pozici producentů mléka na trhu. Mezi další cíle fóra zařadil vylepšení postavení zpracovatelů mléka vůči obchodním řetězcům, protože stávající situace je již dále neúnosná. Jan Veleba podotknul, že obě strany (producenti i zpracovatelé mléka) spolu poprvé jednaly vstřícně, bez napadání. "Udělali jsme první vzájemný krok," zhodnotil.

Trh s mlékem a mléčné kvóty

24. 11. 2006 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Systém mléčných kvót by měl v EU platit do 31.3. roku 2015, v současné době se však diskutuje o možnosti tento systém ukončit ještě dříve. Regulace garantovaného množství mléka v rámci EU je v platnosti již 22 let. Stále probíhají diskuse na téma jejich dalšího trvání. Po skončení reformy v červnu roku 2003 v Lucembursku by měl systém mléčných kvót v současné podobě platit až do 31. března 2015. Předčasné ukončení jejich platnosti, ale také naopak další prodloužení jejich platnosti jsou 2 varianty možného vývoje v této oblasti.

Podpora KLASA bude asi pokračovat

23. 11. 2006 | Zdroj: Potravinářská komora |  Článek

podporu kvalitních tuzemských potravin označených značkou KLASA. Podle Camplíka to potvrzuje jak Státní zemědělských intervenční fond, tak resortní ministerstvo. „Jedná se o tom v EU, tak doufejme,“ řekl prezident. Pokud vše dobře dopadne, mohla by být KLASA prezentována stejným způsobem jako dosud. Současný stav přitom měl skončit v dubnu příštího roku. Osobně hodlá prezident otázku další existence projektu KLASA otevřít i v rámci neformálních diskusí s evropskou komisařkou pro zemědělství Mariann Fischer Boelovou, která navštíví v závěru listopadu ČR. Jak přitom dodává ředitel komory Miroslav Koberna, KLASA je financována z národních zdrojů, takže Unie by neměla v podstatě do takových aktivit aktivně vstupovat. Projekt KLASA vnímá Camplík přitom nejen jako podporu potravinářského průmyslu, ale také jako podporu zemědělství a zaměstnanosti včetně podpory malého a středního podnikání.

Tvarůžky zmizely z pultů prodejen

22. 11. 2006 | Zdroj: Denik.cz |  Článek

Pravé olomoucké tvarůžky v posledních dvou týdnech zmizely z regálů prodejen, anebo se tam dlouho nezdrží, protože je jich málo. Omluva za přechodný nedostatek sortimentu visí dokonce i v podnikové prodejně tvarůžkárny v Lošticích. Milovníci pikantní pochoutky však mohou být klidní. Nedostatek je pouze přechodný. Může za něj omezení výroby ve firmě A. W. Loštice kvůli rozsáhlým úpravám ve výrobním provozu. " V omezeném množství budeme expedovat do 30. listopadu, pak se výroba asi na deset dnů zastaví úplně. Pro nás i zákazníky je to nepříjemné, ale jiná cesta není. Změny se už nedaly odkládat," řekl jednatel firmy Jaroslav Kovář.

Optimistické vyhlídky mladých francouzských farmářů

16. 11. 2006 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Mladí francouzští farmáři vidí svoje vyhlídky do budoucnosti v tomto oboru podnikání pozitivně. Více než polovina mladých francouzských chovatelů dojného skotu vidí svoje profesní vyhlídky do budoucnosti pozitivně. To je výsledek průzkumu odborného časopisu Réussir Lait, kterého se zúčastnilo na 500 mladých zemědělců. V průměru připadla na jeden zemědělský podnik výměra o rozloze 103 hektarů a chov 48 dojnic. Většina mladých vedoucích podniků vidí svoji budoucnost v zemědělství. 71 % dotázaných uvádělo jako důvod svého optimismu vášeň pro chov skotu, 39 % uvedlo jako důvod nové projekty pro své podniky a 26 % uvedlo jako důvod flexibilitu. Vysoká přidaná hodnota, která doprovází výrobu mléka byla důvodem pozitivního náhledu pouze pro 15 % respondentů. Také možnost dalšího vlastního profesní vzdělávání jmenovalo pouze 21 % dotázaných

Zelená energie ze zelené farmy

15. 11. 2006 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Předmětem jejich podnikání je produkce bioproduktů, léčivých rostlin a potravin bez používání chemických přípravků a průmyslových hnojiv a rovněž podle zásad ekologického zemědělství chovaný dobytek, především dojnice. Z jejich mléka vyrábějí na farmě i tvaroh a sýry v „bio“ kvalitě. Své produkty dodávají pod vlastní značkou i do supermarketů.Právě se zpracováním mléka souvisel nárůst potřeby energie, především teplé vody na farmě, která tvoří spolu s obytným stavením, chlévy a provozem balení a expedice bioproduktů a sýrárnou kompaktní celek. Když dosavadní přípojka pro potřebu ohřevu vody v klasických elektrických bojlerech nestačila, nabídli energetici řešení: farma si „za své“, konkrétně za 250 – 300 tisíc Kč, pořídí a postaví silnější transformátor a posílí přípojku na farmu.

Hranice rentability v chovu dojnic

15. 11. 2006 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Jedině když překročí dojnice hranici 15 kg mléka denní produkce stává se rentabilní pro svůj podnik. Kolik mléka musí dojnice vyprodukovat, aby za dnešních podmínek vytvořila zisk? Produkční dlouhověkost musí být rovněž doplněna dostatečně vysokou mléčnou užitkovostí. To jsou výsledky nejnovější studie Poradenské služby LMS německé spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořany. Z výsledků vyplynulo, že dojnice vytvoří zisk jedině v případě, že její mléčná užitkovost přesáhne hranici 15 kg mléka v přepočtu za každý den svého života. To odpovídá v přepočtu 27 kg mléka za den laktace. Předpoklad byl, že dojde k meziročnímu nárůstu nákladů o 1 % a cena mléka poklesne na 27 centů.

NEWSLETTER

Podporujeme