Zemědělství

Finanční krize působí na trh obilovin

13. 10. 2008 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Ceny obilovin na světových trzích klesají, odlehčit by mohly vývozy pšenice. Trhy s obilovinami se nacházejí ve vleku mezinárodní finanční krize. Velké obavy vzbuzuje silné ekonomické oslabení v mnoha zemích, které stlačuje kurzy surovin na termínovaných trzích dále směrem dolů, protože institucionální investoři z důvodů likvidity ve velkém rozsahu odstupují od svých aktivit v sektoru surovin. Především se jedná o kotace surového oleje, kukuřice a sójových bobů, které se dostaly pod velký tlak. Na chicagské burze poklesl kurs v průběhu dvou týdnů o téměř 20 %, na pařížské burze to bylo o více než 10 %.

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV - září 2008

8. 10. 2008 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Za srpen 2008 se ceny výrobců zemědělských výrobků proti stejnému období předchozího roku zvýšily o 6,3 %, přitom ceny rostlinných výrobků včetně ovoce a zeleniny vykázaly cenový vzestup o 9,1 %. Pohyb cen rostlinných výrobků v srpnu proti stejnému období předchozího roku 2007 ovlivnil cenový vzestup u obilovin o 4,4 % a olejnin o 34,9 %. U potravinářské pšenice byla v srpnu 2008 průměrná cena 4 409 Kč/t a proti srpnu roku 2007 se cena snížila o 26 Kč/t, cena krmné pšenice se proti stejnému období loňského roku snížila o 144 Kč/t a dosáhla v srpnu 2008 výše 3 705 Kč/t.

Rozdělení dávek dusíkatého hnojení zvyšuje kvalitu pšenice

7. 10. 2008 | Zdroj: APIC-AK |  Článek

Španělští výzkumníci zjistili, že rozdělení dávek hnojiva na tři části zvyšuje kvalitu pšenice a zmírňuje negativní dopady na životní prostředí. Rozdělení dávek hnojiva na tři části zvyšuje kvalitu pšenice a zmírňuje negativní dopady na životní prostředí. Toto zjištění je výsledkem studijní práce na univerzitě Universidad del Pais Vasco v Baskicku ve Španělsku. Jedním z důvodů je použití hnojiva na bázi dusíku, který zvyšuje nejen výnos, ale i kvalitu pšenice. Na druhé straně má použití hnojiv na bázi dusíku negativní vliv na životní prostředí, protože rostlina je schopna využít cca polovinu dávky, zbytek se vyplavuje do vod ve formě nitrátů.

GM-pšenice s nižším glykemickým indexem

7. 10. 2008 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Pečivo z GM-pšenice s rezistentními škroby, které by dodávalo méně energie, by mohlo pomáhat proti obezitě. Výzkumníci ze Státního institutu pro zemědělské plodiny v Cambridge vyvinuli GM formu pšenice se zvýšeným obsahem rezistentních škrobů (vyšší podíl lineární amylózy), která se v lidském žaludku hůř štěpí. Vědci z Cambridge patrně spolupracují s australskými výzkumníky a principiálně zřejmě jde o RNA, která má za následek zpomalení nebo zastavení tvorby enzymů podílejících se na větvení molekuly amylopektinu. Mohlo by to mít za následek, že se v důsledku plného žaludku dosáhne pocitu sytosti, ale při nižším přívodu energie, což by mohlo pomoci proti obezitě.

Ceny vybraných komodit na PBB za období od 16.9. do 3.10.2008

6. 10. 2008 | Zdroj: Plodinová burza Brno |  Soubor

Radikální pokles cen pokračuje. Cenový pád zaznamenala především kukuřice a to až 628,- Kč/t, především z důvodu vysoké nabídky v celé EU. Ostatní komodity jsou seřazené sestupně podle výše poklesu ceny: řepka olejná o 458,- Kč/t, žito potravinářské 434,- Kč/t, sladovnický ječmen o 394,- Kč/t, krmná pšenice 296,- Kč/t, potravinářská pšenice o 249,-Kč/t.

Kukuřice na výrobu bioplynu

26. 9. 2008 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Při úsporné jednoduché výrobní technice poskytuje kukuřice ze všech kulturních rostlin nejvyšší výtěžnost bioplynu a metanu. Bioplyn vzniká při anaerobním rozkladu organické hmoty (hnití bez přístupu vzduchu). Specifické bakteriální kmeny rozkládají organické sloučeniny v několika stupních na metan (CH4). V mnoha zemědělských zařízeních na výrobu bioplynu představuje základní substrát kejda. Pro vyšší účinnost zařízení se však v převážné většině případů používají přídavné látky, tzv. kofermenty. Nejčastěji používaným kofermentem je kukuřice.

BASF a Monsanto vyvíjejí obilí odolné proti suchu

26. 9. 2008 | Zdroj: ScienceWorld.cz |  Článek

Jak zajistit úrodu a zvyšovat výnosy. První generace obilí odolná proti suchu bude uvedena na trh v první polovině příštího desetiletí, přičemž cílem je dosáhnout šesti až desetiprocentního nárůstu sklizně pro zemědělce. V současné době probíhá testování včetně zátěžových zkoušek na zhruba 175 místech. Biotechnologická spolupráce se zaměřuje na výzvy v zemědělství. Globální poptávka po potravinách, krmivu a palivu prudce stoupá, nicméně zemědělci z celého světa stále častěji čelí ztrátám v důsledku extrémních klimatických podmínek, hlavně pak v důsledku častých such.

Zemědělské plochy ve světě ubývají

24. 9. 2008 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Pěstitelské plochy zemědělských produktů celosvětově klesají. Proto musí být využitelné plochy využívány co nejefektivněji. Poptávka po potravinách globálně stoupá. Každoročně světová populace vzroste o 80 milionů lidí. Pěstitelských ploch však stále ubývá – mimo jiné v důsledku eroze nebo zastavění půdy. Vytvoření nových využitelných ploch především v prahových zemích vyžaduje vysoké investice. Proto je nasnadě nejprve zvyšovat výnosy z existujících zemědělsky využívaných ploch. Lepší osivo, hnojiva a pesticidy a výkonná technika jsou základními pilíři vysokých výnosů.

GMO bavlna chrání své okolí

24. 9. 2008 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Bavlna s uměle vnesenými geny na ochranu před škůdci snižuje množství škůdců hmyzu na okolních polích. Housenky můry černopásky bavlníkové si nevybírají. Kromě bavlníku, na kterém dokážou napáchat obrovské škody, se s chutí zahryznou i do kukuřice, obilovin, bramboru, slunečnice nebo lukovin. Chutnají jim i listy zeleniny a nezastaví se ani před okrasnými květinami. U nás nevyvolávají housenky černopásky rozsáhlé kalamity. Čína zažila počátkem 90. let hned několik masových invazí tohoto škůdce. Zemědělci je nedokázali udržet pod kontrolou ani plošným nasazením vysoce toxických insekticidů.

Zemědělce děsí nízké výkupní ceny obilí

23. 9. 2008 | Zdroj: Denik.cz |  Článek

Za velmi špatnou považují zemědělci na Liberecku současnou situaci na trhu s obilím. Trápí je extrémně nízké ceny, za které své produkty prodávají. Výkupní ceny v současné době zemědělcům jen stěží pokrývají náklady. „Je to tragédie, navíc máme určité neoficiální zprávy, že ceny půjdou ještě níž. To už by dokonce mohlo některé farmy položit,“ postěžoval si místopředseda Okresní agrární komory Jiří Teplý. Zatímco na jaře dostali zemědělci za tunu krmného obilí 5 500 korun a za stejné množství potravinářské pšenice dokonce rovných šest tisíc, zhruba před měsícem a půl klesly ceny na polovinu.

NEWSLETTER

Podporujeme