Zemědělství

Miller, pěstuj pšenici. Zemědělci se topí ve vlastním zrní – a my s nimi

26. 4. 2005 | Zdroj: Respekt |  Článek

Sedlák Jan Miller se chystá zažalovat Brusel. Alespoň to teď na začátku dubna tvrdí. Má totiž plné sklady loňské pšenice a bojí se, že nebude mít kam navézt tu letošní. "Zažaluju je za to, že mi zničili úrodu za dvacet milionů. A to není všechno. Můj statek má hodnotu sto milionů. Jestli na něj někdo podá konkurz, zažaluju Brusel i za to. Neobětuju dvanáct let života a budování farmy kvůli něčí neschopnosti!" zvyšuje hlas člen vedení Asociace soukromého zemědělství. Jak to vidí on, ministerstvo zemědělství a Evropská unie ho přímo za nos dovedly do průšvihu.

Krásné nové plodiny se nedaří uhlídat

25. 4. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Nové poznatky o plodinách geneticky upravených v laboratoři potvrzují, že nabízejí stále větší prospěch. Ale také to, že udržet je pod kontrolou je prakticky nemožné. Geneticky modifikované, neboli transgenní zemědělské plodiny si od roku 1996, kdy se poprvé dostaly na pole ve Spojených státech, získaly přízeň mnoha zemědělců. Ulehčují jim totiž práci a také šetří jejich peníze, protože farmáři nemusí tolik jezdit na pole s chemickými postřiky. Kritikové ovšem připomínají, že konečnému spotřebiteli vlastně žádnou výhodu nepřinášejí. To by se mohlo brzy změnit.

Česko má pravidla pro pěstování geneticky modifikované kukuřice

25. 4. 2005 | Zdroj: Euractiv.cz |  Článek

Podmínky, které musí zemědělec splňovat, chce–li pěstovat geneticky modifikované plodiny, jsou známy pod termínem pravidla koexistence. Jejich zavedení doporučila Evropská komise. Pravidla koexistence pro letošní rok jsou součástí nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám pro rok 2005 a jsou určena pěstitelům geneticky modifikované Bt kukuřice.

Čtvrtinu energie z Temelína nahradí obilí

25. 4. 2005 | Zdroj: Denik.cz |  Článek

Současné přebytky obilí, které stát draze vykupuje do Státního zemědělského intervenčního fondu, by mohly jako topivo posloužit pro tisíce domácností; hlavně na venkově. Jen současné přebytky obilí ve výši dvou milionů tun by vydaly za pět milionů megawatthodin energie, což je přibližně čtvrtina energie ročně vyrobené Temelínem. Spalovat obilí ve svých uhelných elektrárnách už zkouší elektrárenská společnost ČEZ. Topení biomasou podle odborníků dokáže ušetřit konečnému spotřebiteli až polovinu nákladů na vytápění oproti jiným ušlechtilým palivům.

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV - březen 2005

22. 4. 2005 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Za únor 2005 se ceny výrobců zemědělských výrobků proti stejnému období předchozího roku snížily o 11,4 %, přitom ceny rostlinných výrobků včetně ovoce a zeleniny vykázaly cenový pokles o 39,9 %. Snížení spotřebitelských cen potravinářského zboží od začátku roku ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku představuje 0,4 %. Pokles cen byl vykázán u pekárenských výrobků i u obilovin o 0,8 %. U potravinářské pšenice byla v únoru 2005 průměrná cena 2 880 Kč/t a proti únoru roku 2004 se cena snížila o 1 450 Kč/t, cena krmné pšenice se proti stejnému období loňského roku snížila o 1 104 Kč/t a dosáhla v únoru 2005 výše 2 520 Kč/t .

ČR stále nejúspěšnější

22. 4. 2005 | Zdroj: SZIF |  Článek

Ve čtvrtém kole speciálního tendru EU na prodej pšenice z intervenčních skladů vybraných středoevropských států uspěla ČR s minimální nabídkou 90,02 euro za tunu u objemu 29 535 tun.

EU prodala dalších 29.500 tun české pšenice

22. 4. 2005 | Zdroj: ČTK |  Článek

V dalším kole zvláštního tendru Evropské unie na prodej obilí z intervenčních skladů ve střední Evropě dnes našlo odběratele 29.535 tun české pšenice při minimální ceně 90 eur, tedy 2720 korun. Celkem se již v tendrech EU prodalo asi 110.000 tun pšenice původem z Česka, zhruba třetina předpokládaného množství. Evropská komise potvrdila, že podobně jako v předchozích kolech nepřijala žádné nabídky na koupi obilí z Polska a Maďarska. Kvůli neochotě tamních obchodníků akceptovat na jejich vkus stále příliš vysoké ceny se to stalo i v předchozích tendrech. EU letos organizuje tendry na vývoz pšenice ze středoevropských zemí, které většinou nemají moře a přitom měly loni vysokou nadúrodu.

Přebytky obilí nejsou podle šetření MZe tak velké, jak se myslelo

21. 4. 2005 | Zdroj: ČTK |  Článek

Přebytky obilí v České republice nejsou v současnosti tak velké, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to z šetření ministerstva zemědělství. Nyní je k dispozici asi 1,95 milionu tun obilí, řekl ČTK prezident Agrární komory Jan Veleba. Z toho zemědělci mají ve skladech podle dostupných údajů kolem 500.000 tun, další část je v zásobách podniků ZZN a v nabídce pro intervenční výkup. "Dosavadní odhady byly, že u zemědělců je milion tun obilí," uvedl Veleba.

Brusel zakázal dovoz kukuřice z USA

21. 4. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Spojené státy se včera ohradily proti zákazu dovozu kukuřice do Evropské unie. »Jde o přehnanou reakci, která postrádá racionální základ,« citoval list Handelsblatt mluvčího zastoupení USA při Evropské unii. Pokud bude kukuřice do unie ze zámoří dovezena, musí se zásilka prokázat osvědčením, že její součástí není geneticky upravený druh B10, vypěstovaný ze sadby švýcarské firmy Syngenta. Protože ale zatím neexistuje spolehlivá a hlavně rychlá metoda, jak přítomnost geneticky upravené kukuřice v zásilce vyloučit, znamená tento dílčí zákaz v zásadě úplné embargo na dovoz americké kukuřice do unie. Přitom druh B 10 není povolenou odrůdou ani ve Spojených státech. Ovšem v letech 2001 až 2004 dodala Syngenta podle týdeníku Der Spiegel na americký trh přibližně sedm set tun sadby, údajně nedopatřením. To je dost na produkci zhruba 150 tisíc tun zrna.

Ceny vybraných komodit za období od 5.4. do 19.4.2005

20. 4. 2005 | Zdroj: Plodinová burza Brno |  Soubor

Plodinová burza Brno provádí cenová šetření skutečných realizačních cen za poslední 14ti denní období. V současné době dochází ke zjišťování skutečného stavu zásob použitelného obilí pro potravinářské a krmivářské účely. Plodinová burza Brno dále zaznamenává aktivní poptávku po komoditě: pšenice potravinářská a krmná a také poptávku po krmném ječmeni, především na export do Polska, Rakouska a Slovenska, ale i do Gruzínské republiky. Možnost realizace zásob je možná v okamžiku sjednocení ceny poptávky, s cenou nabídky. Za poslední období je zjišťován stálý pokles cen a to u potravinářské pšenice v hodnotě 65,- Kč/t, u ceny krmné pšenice dochází k poklesu ceny o 50,- Kč/t. Obdobná situace je u žita a kukuřice, kde cena v posledním období klesá až o 109,-Kč/t, u žita respektive 136,- Kč/t u kukuřice a to z důvodů stále vysokých zásob.

NEWSLETTER

Podporujeme