Zemědělství

ODRŮDY PŠENICE A JEČMENE PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

11. 3. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Prof. Ing. Jiří Petr, DrSc. Ing. Josef Škeřík, CSc. ČZU v Praze, Katedra rostlinné výroby Moderní šlechtění obilnin směřuje k získávání odrůd pro různé užitkové směry. U pšenice k potravinářským účelům s různým stupněm kvality a dnes již odrůdy ke speciální produktům, např. k výrobě sušenek a keksů, dále odrůdy k produkci škrobu, získání bioetanolu.

STANOVENÍ ODRŮDOVÉ PRAVOSTI DÁVEK OSIVA A MERKANTILU PŠENICE ELEKTROFORÉZOU GLIADINŮ

11. 3. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Stanovení odrůdové pravosti dávek osiva a merkantilu pšenice elektroforézou gliadinů Prof. Ing. Jiří Černý, CSc. ČZU v Praze, Katedra genetiky a šlechtění Ing. Antonín Šašek, CSc. VÚRV Praha Ruzyně I. Úvod 1.

APLIKACE VYBRANÝCH CYTOKININŮ, JAKOST A CHEMICKÉ SLOŽENÍ ZRNA PŠENICE JARNÍ

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Předkládané předběžné sdělení presentované v následujícím příspěvku je pokračováním stati „Nové cytokininové přípravky a tvorba výnosu pšenice jarní“. Usilujeme o jejich publikaci (ipřesto, že se jedná o jednoleté výsledky), proto, že jsme testovali látky zcela nové, vyvinuté Ústavem biotechnologií ČAV až v posledním roce řešení grantového úkolu GAČR 204/94/0641, kdy úkol končí, a testování látek v souvislé časové řadě s ohledem na ročníkové změny již nebude možné. Mezi novými seminativními cytokininy se však rýsují tak výrazné rozdíly v intenzitě působení, jak na výnosotvorný proces sám, tak i na pohyb látek a přeměnu látkovou, a s ní související kvalitativní změny, jejichž hodnocení bude předmětem tohoto příspěvku.

MOŽNOSTI ODSTRANĚNÍ ČERNÝCH A ZTROUCHNIVĚLÝCH ZRN OVSA

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Oves je významnou potravinářskou obilovinou. Podle ČN 461100-7 v části 7: oves potravinářský stanoví při dodávkách v podílu na sítě 1,8 x 22 mm nejvýše 1 % porušených zrn, která mají jinou než bílou barvu jádra (endosperm) a zrna poškozená škůdci. V praxi do této kategorie řadíme především tzv. černá a ztrouchnivělá zrna.

AGROTECHNIKA A POTRAVINÁŘSKÁ JAKOST HYBRIDNÍHO ŽITA

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Po dvacetiletém šlechtitelském úsilí se dostávají i na naše pole hybridní odrůdy žita, u kterých je využíván heterózní efekt podobně jako u kukuřice a jiných hybridů. Výnosy těchto odrůd jsou ve srovnání s dosavadními populačními odrůdami o 10 - 20 % vyšší, což představuje cca jednu tunu a více na 1 ha. Produkce hybridního osiva je složitá a osivo je tedy dražší než u populačních odrůd. Navíc se hybridní odrůdy vyznačují ve srovnání s klasickými populačními určitými odlišnostmi vtvorbě výnosu a reakci na vnější podmínky.

VÝNOSOVÉ A JAKOSTNÍ UKAZATELE PŠENICE ŠPALDY

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

S pšenicí špaldou (Triticum spelta L.) a produkty z ní je možné se setkat především v německy hovořících zemích. Je pěstována zejména ve vyšších, drsnějších polohách a extenzívnějších podmínkách Německa, Rakouska a Švýcarska (předhůří Alp). Pro její pěstování platí obdobné zásady jako pro pšenici obecnou, je však skromnější, nenáročnější a odolnější vůči nepříznivým podmínkám. Proto je velmi vhodnou plodinou pro ekologické (organické) zemědělství.

PĚSTITELSKÉ POŽADAVKY JARNÍHO JEČMENE A VÝZNAM ODRŮD

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Změny v soustavě hospodaření v zemědělství se v různé intenzitě promítají do pěstitelských technologií jednotlivých plodin. U jarního ječmene zůstala základní pravidla pěstování zachována, ale výrazně se změnily podmínky vyplývají z postavení jarního ječmene v osevním postupu. Svýjimkou roku 1995 jsou plochy jarního ječmene stabilní (graf 1).

AKTUÁLNÍ OTÁZKY PĚSTOVÁNÍ OZIMÉ PŠENICE V ČESKÉ REPUBLICE

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Ozimá pšenice je v České republice od roku 1945 tradičně nejvýznamnější a nejrozšířenější obilninou pěstovanou na ploše kolem 800 tis. ha, což představuje cca 50 % plochy obilnin a cca 25 % plochy orné půdy. Z obilnin nejlépe využívá půdně-klimatické podmínky a nejlépe zhodnocuje vklady do pěstebních technologií. Pěstuje se prakticky ve všech výrobních oblastech a její produkce může být využívána k potravinářským, krmivářským, technickým a energetickým účelům. Účelu využití produkce je nutné uzpůsobit rajonizaci pěstování, výběr odrůd i modifikace pěstebních technologií.

Vliv rozdílného přihnojení N na akumulaci energie u pšenice ozim

28. 5. 1996 | Zdroj: Kalorimetrický seminář |  Článek

Vliv rozdílného přihnojení dusíkem na akumulaci energie u rostlin pšenice ozimé ÚVOD Tvorba biomasy rostlin v zemědělské praxi je ovlivňována především dusíkatou výživou. Neuberg et al. (1989) a Bezděk (1962) aj. konstatovali, že pro dosažení vysokého výnosového potenciálu je nutné zajistit nejen dostatečné hnojeni dusíkem, ale přihlédnout i k nárokům kultivarů v jednotlivých fázích ontogeneze.

Aplikace cytokininu a výživa dusíkem, výnos obilnin

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Potřeba zkoumat vliv různých dávek dusíku v kvalitativním přihnojení spolu s aplikací cytokininu N6-m-hydroxybenzyladenosinu vyplynula z odlišných výsledků, dosažených v pokusech s obilninami, zejména pšenicí, v bramborářském (Tomanová 1993) a řepařském výrobním typu (Hradecká 1991) a v přesných nádobových pokusech (Trčková 1990). V roce 1991 v řepařské výrobní oblasti již dávka 40 kg N na ha v maloparcelkovém pokuse po obilnině spolu s aplikovaným cytokininem snižovala výnos, zatímco v bramborářské výrobní oblasti se jevila jako vhodná, a stimulovala účinek aplikovaného cytokininu. Pokusy v řepařské výrobní oblasti v letech 1993 až 1995 vedené na České zemědělské univerzitě v Praze si proto vytkly jako cíl porovnání dvou úrovní kvalitativního přihnojení, tj. 40 a 70 kg N na ha, s cytokininem a bez něho.

NEWSLETTER

Podporujeme