Zemědělství

Falcon je v krizi. Stovky lidí nemají práci

10. 1. 2006 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Stovky lidí jsou v Mimoni na Českolipsku bez práce. Největší místní zaměstnavatel, firma Falcon vyrábějící už přes 135 let židle, stoly a podnože, skončí brzo v konkurzu. "Návrh na jeho uvalení jsme podali sami. Nezískali jsme potřebný počet zakázek a nemáme na výplaty," přiznal ředitel Falconu Ladislav Vlček. Situace v mimoňské společnosti je kritická. Většina ze současných 250 zaměstnanců je doma, protože firma pro ně nemá práci. Dalších 120 lidí už společnost raději opustilo a hledá si práci jinde. "Očekáváme, že se na nás obrátí tři sta lidí a to je hrozně moc," uvedla Marie Píšková, mluvčí českolipského Úřadu práce, který už s firmou jedná.

Pivovar Svijany loni zvýšil výstav

9. 1. 2006 | Zdroj: Cerstvezpravy.cz |  Článek

Pivovar Svijany na Liberecku loni zvýšil výstav o 15 procent na 204.900 hektolitrů piva. Plán přitom počítal se zvýšením na „jenom“ 185.000 hektolitrů. Svijanský pivovar loni prošel transformací - původní společnost s ručením omezeným se změnila ve společnost akciovou. Vedení pivovaru také investovalo do modernizace a rozšíření kolem 70 milionů korun a pivovar tak zvýšil své výrobní kapacity na 230.000 hektolitrů piva.

Školní statek chce Liberecký kraj změnit v obchodní společnost

21. 12. 2005 | Zdroj: Liberecký den |  Článek

Školní statek, který patří ke Střední odborné škole ve Frýdlantu na Liberecku, chce Liberecký kraj převést na společnost s ručením omezeným. Od transformace si slibuje úsporu finančních prostředků. V současné době funguje statek jako příspěvková organizace, a nemá proto možnost čerpat zemědělské ani evropské dotace ani uplatňovat daňové odpočty. Kraj tak musí jeho provoz dotovat zhruba dvěma miliony korun ročně. Ty chce transformací ušetřit.

Konference nastínila vizi českého venkova

7. 12. 2005 | Zdroj: Liberecký den |  Článek

Jak je to s podpůrnými agrárními fondy EU, jak zemědělské výrobky lépe prezentovat či jak si stojí český zemědělec ve srovnání se zahraničním kolegou? To jsou otázky, na něž mimo jiné měla odpovědět včerejší česko-německá konference o perspektivách českého venkova, která se pod záštitou EU a Libereckého kraje konala v turnovském hotelu Slávie. Pod názvem Vize venkova ji posedmé pořádala společnost Venkovský prostor a zúčastnili se jí zemědělští podnikatelé z regionu i ze sousedního Německa.

Zemědělcům leží na srdci budoucnost venkova

5. 12. 2005 | Zdroj: Liberecký den |  Článek

Budoucnost českého venkova zejména zemědělské produkce v rámci Evropské unie bude hlavním tématem veřejně přístupné česko-německé konference. Za finanční podpory Evropské unie ji letos již posedmé pod názvem Vize venkova pořádá 6. prosince v hotelu Slávie v Turnově společnost Venkovský prostor o. p. s. ve spolupráci s Křesťansko - sociálně vzdělávacím institutem Sasko, Europe Direct Liberec a Konrad-Adenauer-Stiftung Praha. Podle Kateřiny Sýkorové z Venkovského prostoru, je konference určena především pro lidi podnikající v zemědělství.

Rybáři nevědí jak ochránit své ryby

10. 11. 2005 | Zdroj: Deník Pojizeří |  Článek

Lužická Nisa se minulý týden opět stala hrobem. Tentokrát pro 38 kilogramů pstruhů a lipanů. Poté, co celý případ policie na počátku týdne odložila, liberečtí rybáři pomalu vzdávají boj proti znečišťovatelům řeky. "Uhynulé ryby ani nepošleme na rozbor a příště se snad úhynem nebudeme zabývat. Stojí nás to tisíce korun, viníka v laboratoři neodhalí, rybáři absolvují několikahodinové vyšetřování s policisty, kteří případ odloží, a nikdo není potrestán," posteskl si hospodář liberecké organizace Českého svazu rybářů Jan Krupička. Viníkům znečištění vždy nahrává fakt, že je jen velmi obtížné prokázat konkrétním subjektům vinu, pokud nejsou chyceni přímo při činu.

Dotace na péči o travní porosty na území KRNAPu

3. 11. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Správa KRNAPu rozdělila v letošním roce částku 1 922 294 korun na péči o travní porosty na území Krkonošského národního parku. Finanční příspěvky na podporu údržby horských luk se poskytují z krajinotvorného programu MŽP Program péče o krajinu. Jeho cílem je zlepšit přírodovědnou, krajinotvornou, estetickou a rekreační funkci lučních enkláv. Péče o travní porosty spočívá v posekání a úklidu travní hmoty včetně odstranění náletu listnatých a jehličnatých dřevin a pročištění odvodňovacích stružek. Tento způsob hospodaření pomáhá zachovat druhovou skladbu a zároveň zabraňuje zarůstání luk náletem a šíření agresivních druhů rostlin.

Zemědělci vozí mléko až do Saska

1. 11. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Německé firmy platí farmářům víc, nedostatek mléka položil sýrárnu z Kruhu u Jilemnice. Mléko od zemědělců v kraji končí čím dál častěji u německých firem. Platí jim totiž často více, než domácí mlékárny. Hlavně však od nich dostávají včas zaplaceno. Kvůli nedostatku mléka už před několika dny skončila Krkonošská sýrárna v Kruhu u Jilemnice, kterou celorepublikově proslavily její sýry ementálského typu. Další ji mohou ještě následovat. „Odhadujeme, že do Německa už jde zhruba čtvrtina mléka, které se v kraji nadojí,“ řekl Jiří Teplý z liberecké agrární komory. To, že české mléko končí v Německu, je podle něj hlavně chyba českých mlékáren.

Rozvolňování klečových porostů

27. 10. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

V těchto dnech probíhá v blízkosti křižovatky U Čtyř pánů v západních Krkonoších první fáze odstraňování vybraných keřů borovice kleče. Důvodem rozvolňování kosodřeviny ve vrcholových partiích Krkonoš jsou střety s jinými významnými přírodními fenomény. V 18. a 19. století byly na některých místech krkonošských hřebenů vykáceny původní mozaikovité porosty kosodřeviny na získání ploch pro pastvu a sklizeň sena v rámci tzv. budního hospodaření. Ve druhé polovině 20. století byla snaha tyto porosty rekonstruovat novými výsadbami. Na některých místech však byla kleč sázena v pravidelných řadách a hlavně příliš hustě.

Agrárníci mají problémy s černou zvěří v polích

27. 10. 2005 | Zdroj: Tachovský deník |  Článek

Ani biopásy nezabrání černé zvěři v páchání škod. Ta už tak připravila zemědělce o statisíce korun. Škodu za 300 tisíc korun způsobila agrárníkům ze zemědělského družstva Vlčák v Černošíně černá zvěř. A to jen na kukuřici. Škoda vznikla také na dalších plodinách a to i přesto, že zemědělci používají na svých polích doporučované biopásy. "Dalších padesát tisíc korun je odhad škody na obilovinách. Navíc, divoká prasata nadělají v honbě za myší velké díry v polích, takže tím trpí naše technika. Tam škodu odhadujeme tak na osmdesát tisíc korun," uvedl Vladislav Moravec z Vlčáku.

NEWSLETTER

Podporujeme