Zemědělství

Evropská komise mění pravidla pro pěstování geneticky upravených plodin

7. 6. 2010 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Evropská komise má 13. července jednat o návrhu, který jí umožní mnohem snadněji a rychleji schvalovat nové biotechnologické plodiny, což by mohlo v zemích jako Česká republika umožnit jejich velkoplošné pěstování. O tom, zda se budou plodiny v zemích pěstovat, pak už rozhodnou jednotlivé vlády. Evropská unie je vůči GMO kvůli nedůvěře veřejnosti a kampaním zelených aktivistů nejodmítavější oblastí světa, přestože bruselská komise a další instituce opakovaně poukazují na neexistenci důkazů o jejich rizicích. Schváleny k pěstování zde byly za 12 let jen dvě plodiny, zatímco ve světě plných 150.

Co znamená povolení GM bramboru Amfora

12. 5. 2010 | Zdroj: Osel.cz |  Článek

Rozdílný přístup zemí EU k pěstování transgenních plodin by mohl být další krok v podkopávání integrace EU a jednotného zemědělského trhu. Jak jsme psali už v únorovém čísle Světa biotechnologií Evropská Komise schválila teprve druhou GM plodinu pro pěstování v EU. Po 13 letech peripetií se firma BASF dočkala. Amflora je specificky upravena, aby výsledný obsah amylopectinu ve škrobu byl 98% místo poměru 80% amylopectinu a 20% amylasy u klasických brambor. Amylopectin splňuje vlastnosti potřebné při zpracování papíru, textilu nebo lepidel.

Farmáři na Žďársku vypěstují GM brambory a zpracují je na škrob

10. 5. 2010 | Zdroj: FinančníNoviny.cz |  Článek

Na Žďársku se podstatně zvýší rozloha polí osázených geneticky modifikovanými (GM) bramborami, protože počátkem března povolila Evropská komise jejich pěstování v zemích unie. V minulých třech letech byla na Žďársku jen pokusná pole, letos bude touto odrůdou osázeno už 150 hektarů. Celou úrodu zpracuje škrobárna v Hodíškově, škrob bude určen pouze pro průmyslové účely - hlavně pro výrobu papíru a lepidel, řekl dnes ČTK Jaroslav Michal, prokurista společnosti Proagro Radešínská Svratka. "Pro nás to je zajímavá věc. Je to šance dát na ta pole něco, na čem se dá udělat malý zisk."

Plochy GMO nadále stoupají

5. 5. 2010 | Zdroj: ÚZEI, Agronavigator.cz |  Článek

Pěstování geneticky modifikovaných rostlin nadále stoupá. V roce 2009 plochy celosvětově vzrostly o sedm procent na nynějších 134 milionů hektarů. Výrazný vzestup ploch zaznamenaly Burkina Faso, Brazílie a Jihoafrická republika. V 25 zemích se geneticky modifikované rostliny komerčně využívají, v 15 zemích pěstitelské plochy přesahují 50 000 hektarů. Clive James, předseda představenstva ISAAA (International Service for the Acquisition of Agri-Biotech Applications), informoval ve své výroční zprávě v Bejingu (Čína) o globálním vývoji zemědělského využívání geneticky modifikovaných rostlin.

Plocha polí s GM kukuřicí v ČR letos nejspíše opět klesne

29. 3. 2010 | Zdroj: ČTK |  Článek

Plocha polí osetých geneticky modifikovanou kukuřicí v České republice v letošním roce nejspíše stejně jako loni klesne. Namísto loňských 6480 hektarů se výměra zřejmě bude pohybovat mezi 5500 až 6000 hektarů. Nově se budou letos v Česku patrně pěstovat také geneticky upravené brambory, vyplývá z informací, které ČTK poskytlo ministerstvo zemědělství. Příčinou úbytku kukuřičných polí je problematický odbyt takzvané Bt kukuřice.

GM brambora jde do Evropy

22. 3. 2010 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Geneticky modifikované hlízy jsou vybaveny barevnou pojistkou proti záměně s běžnými odrůdami. Hradby evropské pevnosti vůči geneticky modifikovaným plodinám jsou prolomeny. Evropská komise povolila pěstování brambor s pozměněnou dědičnou výbavou. Ale sadbu nedostane kdokoliv. V čem jsme evropské jedničky? V pití piva, snad ve vývozu dobrých fotbalistů a pravděpodobně v korupčních skandálech. Možných prvenství by se našlo více. Teď přišla reálná šance stát se evropskou jedničkou v něčem smysluplnějším – ve výrobě škrobu z geneticky modifikovaných brambor.

Bulharsko a Itálie nechtějí "Frankensteinovy potraviny"

19. 3. 2010 | Zdroj: Týden |  Článek

Bulharsko a Itálie i nadále odmítají pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO). Bulharský parlament včera schválil zákon, který zakazuje pěstování GMO pro vědecké a komerční účely. Italská vláda pak podle ministra zemědělství odmítla požadavek na povolení pěstování GM kukuřice. Bulharská vláda původně chtěla změnit zákon a umožnit pěstování GMO na základě licenčního systému. Proti tomu však již dva měsíce protestovali nevládní organizace, zemědělci i občané. Nový zákon vymezuje území, kde se nesmí pěstovat GMO a prakticky zakazuje pěstování na celém území země.

EFSA: veřejná diskuse ke směrnici pro posuzování environmentálního rizika GM plodin

11. 3. 2010 | Zdroj: ÚZEI, Agronavigator.cz |  Článek

Do 30.4.2010 se lze vyjadřovat k revidované směrnici EFSA týkající se posuzování rizika GM plodin pro životní prostředí. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zahájil dne 5.3.2010 připomínkové řízení k revidované směrnici, kterou vypracoval jeho panel pro geneticky modifikované organismy (EFSA–GMO). V revidované směrnici EFSA aktualizoval posuzování dopadu GM plodin na životní prostředí a revidoval sekci o posuzování možných účinků na necílené organismy. Za tímto účelem proběhly diskuse se zainteresovanými subjekty a členskými státy.

Průlom v EU: GM brambora Amflora vstupuje na trh

10. 3. 2010 | Zdroj: ASZ |  Článek

Podle aktuálních údajů Mezinárodní organizace pro biotechnologie v zemědělství (ISAAA), která nedávno zveřejnila údaje o vývoji ploch geneticky modifikovaných (GM) plodin za rok 2009 by se mohlo zdát, že Evropě již „GM vlak“ skutečně nenávratně ujel. Zatímco totiž loni podle ISAAA plochy GM plodin ve světě vzrostly o sedm procent na celkových 134 milionů hektarů, v EU poklesly o 12 procent na necelých 95 tisíc hektarů. Jenže „pod povrchem“ uvedených informací to vypadá poněkud jinak.

Geneticky upravené brambory mohou na pole. I v Česku

8. 3. 2010 | Zdroj: Aktuálně.cz |  Článek

Po dlouhých dvanácti letech vydala Evropská komise povolení k pěstování nové geneticky modifikované plodiny v Evropě. Je to průlom? Znamená to, že genetické inženýrství může nyní dobývat naše pole stejně, jako se mu to už daří zejména na severoamerickém kontinentě? Odpověď zní: Je to sice průlom, ale zdaleka není jisté, že teď už budou nové plodiny skutečně přímočaře mířit do evropského zemědělství.

NEWSLETTER

Podporujeme