Zemědělství

Povolení pro zkrmování GM sóji na dohled

2. 12. 2008 | Zdroj: APIC-AK |  Článek

S největší pravděpodobností již brzy dojde ke schválení možnosti zařadit do výživy hospodářských zvířat geneticky upravené sójové boby. V Evropské unii by mohla být již brzy povolena geneticky upravená sója jako krmivo. Ministři zemědělství 27 členských států EU se mohli v Bruselu vyslovit buď pro nebo proti schválení GM sóji ke krmným účelům. Pokud by se nedokázali ministři sjednotit ve svém názoru, rozhodovala by Evropská komise na základě odborných vyhodnocení EFSA (Úřad pro bezpečnost potravin). Tento úřad dosud všechny GM produkty z vědeckého hlediska označil za nezávadné.

Mutovaná kukuřice snižuje plodnost myší, zjistili vědci

19. 11. 2008 | Zdroj: Aktuálně.cz |  Článek

Geneticky upravená kukuřice snižuje plodnost a porodní váhu potomků. Alespoň u myší. Vyplývá to z výsledků rozsáhlého výzkumu, který provedli v sousedním Rakousku. Experti z veterinární kliniky univerzity ve Vídni zkoumali reprodukci hned několika myších generací. Dvacet týdnů je krmili geneticky modifikovanou (GMO) kukuřicí, konkrétně druhem NK603xMon810. Problémy měly už myši ze třetího vrhu: potomků se narodilo míň, a i ti byli podstatně slabší než mláďata jinak živených rodičů. S každým dalším vrhem se reprodukční schopnost snižovala.

Tajná pokusná pole

29. 10. 2008 | Zdroj: APIC-AK |  Článek

Vzhledem k častým případům ničení pokusných polí s geneticky modifikovanými rostlinami vědci požadují nezveřejňovat polohu těchto ploch. V posledních pěti letech zničili vandalové ve Velké Británii téměř všechna pokusná pole s geneticky modifikovanými rostlinami. Z tohoto důvodu chtějí vědci polohu malých pokusných polí utajit. Avšak jurisdikce EU v současné době vyžaduje zveřejnění referenčních map registrovaných pokusných ploch.

Čeští vědci pomáhali číst „přírodní geneticky modifikovaný organismus“

22. 10. 2008 | Zdroj: Osel.cz |  Článek

Mikroskopické řasy rozsivky patří k významným aktérům na poli změn pozemského klimatu. Pětina kyslíku, který dýcháme, vyprodukují právě rozsivky. Zároveň konzumují oxid uhličitý a ovlivňují tak teplotní bilanci planety. Dědičná informace rozsivek je proto pokladnicí nesmírně cenných údajů. Vypovídá o vývoji pozemského života, odhaluje tajemství procesů, jimiž rozsivky formují dnešní svět, a otevírá možnosti pro produkci cenných látek a nových materiálů. Sedmasedmdesát vědců z jednatřiceti institucí v jedenácti zemích spojilo síly ke kompletnímu přečtení DNA rozsivky Phaeodactylum tricornutum.

Bt-kukuřice: Méně požeru, méně mykotoxinů

16. 10. 2008 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Geneticky modifikovaná kukuřice je houbovými toxiny kontaminována méně než konvenční odrůdy. Účinná ochrana kukuřice proti škůdcům může vést k nižšímu obsahu mykotoxinů. To ukázaly systematické pokusy s pěstováním geneticky modifikované kukuřice prováděné Vysokou školou pro hospodářství a životní prostředí v německém městě Nürtingen-Geislingen. Podle vědců je kukuřice při silném napadení škůdci náchylnější vůči houbovým infekcím. Výsledky ukázaly, že stres pro kukuřici i pro houbu se projeví vyšší produkcí mykotoxinů.

Evropané kupují Gm potraviny, i když je navenek odmítají

15. 10. 2008 | Zdroj: Agris |  Článek

(Výsledky projektu CONSUMERCHOICE: „Kupují Evropané geneticky modifikované potraviny?“) Základní odpověď je ANO, když jsou na trhu dostupné. Studie také ukázala, že je na trhu EU minimálně 68 potravinářských výrobků, které jsou značeny jako geneticky modifikované, z toho 27 bylo na trhu v České republice. V září 2003 uzákonila EU povinnost značení potravin vyrobených nebo obsahujících složky geneticky modifikovaných organizmů (dále jen GM potravin) vydáním Regulation Nařízení 1829/2003(2) .

Výměra, na které se v ČR pěstuje geneticky modifikovaná kukuřice překročila 8000 ha...

13. 10. 2008 | Zdroj: Strukturální fondy EU |  Článek

Události z konce minulého roku ukazují možný vývoj „zelených biotechnologií“ v EU. Zřetelné jsou dvě protichůdné síly. Na jedné straně zemědělci, vědci a průmysl požadují modernizaci 20 let staré evropské legislativy pro geneticky modifikované organizmy (GMO) , na druhé je však komisař EU pro životní prostředí Stavros Dimas, který vyhrožuje zákazem geneticky modifikované Bt kukuřice. To vše prostupují ekonomické a politické zájmy chránit evropské zemědělství před dovozy levnějších geneticky modifikovaných komodit jako je sója a kukuřice. Těm nahrává ostudná dezinformace Evropanů o genetických modifikacích, které jsou anti- GMO aktivisty nazývány genetickou manipulací.

GM-pšenice s nižším glykemickým indexem

7. 10. 2008 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Pečivo z GM-pšenice s rezistentními škroby, které by dodávalo méně energie, by mohlo pomáhat proti obezitě. Výzkumníci ze Státního institutu pro zemědělské plodiny v Cambridge vyvinuli GM formu pšenice se zvýšeným obsahem rezistentních škrobů (vyšší podíl lineární amylózy), která se v lidském žaludku hůř štěpí. Vědci z Cambridge patrně spolupracují s australskými výzkumníky a principiálně zřejmě jde o RNA, která má za následek zpomalení nebo zastavení tvorby enzymů podílejících se na větvení molekuly amylopektinu. Mohlo by to mít za následek, že se v důsledku plného žaludku dosáhne pocitu sytosti, ale při nižším přívodu energie, což by mohlo pomoci proti obezitě.

Budou se v USA konzumovat geneticky upravená zvířata?

29. 9. 2008 | Zdroj: Aktuálně.cz |  Článek

Den, kdy budou mít spotřebitelé na stole maso a mléko z geneticky upravených zvířat, je zase o krok blíž. Americký správní úřad pro potraviny a léky (FDA) předložil podle agentury Reuters veřejnosti k připomínkování návrh pravidel pro postupné komerční využití těchto zvířat. Úřad zveřejnil navrhovaná detailní pravidla, která budou muset chovatelé geneticky upravených zvířat dodržovat. Chce rozhodnout, zda nejsou tato zvířata pro člověka, životní prostředí - i sama pro sebe - nebezpečná. Spojené státy jsou známé liberálnějším přístupem ke geneticky modifikovaným potravinám.

GMO bavlna chrání své okolí

24. 9. 2008 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Bavlna s uměle vnesenými geny na ochranu před škůdci snižuje množství škůdců hmyzu na okolních polích. Housenky můry černopásky bavlníkové si nevybírají. Kromě bavlníku, na kterém dokážou napáchat obrovské škody, se s chutí zahryznou i do kukuřice, obilovin, bramboru, slunečnice nebo lukovin. Chutnají jim i listy zeleniny a nezastaví se ani před okrasnými květinami. U nás nevyvolávají housenky černopásky rozsáhlé kalamity. Čína zažila počátkem 90. let hned několik masových invazí tohoto škůdce. Zemědělci je nedokázali udržet pod kontrolou ani plošným nasazením vysoce toxických insekticidů.

NEWSLETTER

Podporujeme