Zemědělství

Milión Evropanů podporuje označování geneticky modifikovaných potravin

7. 2. 2007 | Zdroj: Euractiv.cz |  Článek

Více než milión občanů Evropské unie podepsalo petici, kterou hnutí předalo včera evropskému komisaři pro zdraví Markosi Kyprianou. V petici požadují označování mléka, vajec, masa a dalších potravin, které pochází ze zvířat, jejichž krmivo bylo geneticky modifikováno. Evropská unie má podle signatářů petice zaručit spotřebitelům možnost volby při nákupu potravin. Podle stávající evropské legislativy musí všechny výrobky, které obsahují geneticky modifikované organismy (GMO) nebo jsou z GMO složené, podléhat požadavkům na zpětné zjištění původu produktů a podmínkám pro jejich označování.

Klony můžete klidně jíst, oznámili vědci

6. 2. 2007 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Světově uznávaný americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA) totiž po osmiletém bádání rozhodl, že „produkty klonů skotu, prasat a koz se v ničem neliší od produktů zvířat, která přišla na svět přirozenou cestou“. Lidé je tudíž mohou podle vědců bez obav jíst. Nejsou vystaveni žádnému riziku. Důsledky průlomového verdiktu se podle českých vědců mohou brzy projevit i v českých obchodech. „Záležet bude na poptávce potravin získaných z klonů. Nadějné jsou zejména klony získané genetickou modifikací zvířat.

Le Monde: GM plodiny se pěstují už na 100 milionech hektarů

23. 1. 2007 | Zdroj: Ekolist.cz |  Článek

Deset let, sto milionů hektarů: to je bilance komerčního pěstování GM plodin. Minulý týden zveřejnila podrobnou zprávu o GM plodinách organizace ISAAA, píše francouzský deník Le Monde. Organizace ISAAA (International Service for the Acquisition of Agri-Biotech Applications) je ze 40 procent financována privátními firmami, například Monsantem a Syngentou, píše Le Monde. Ke GM plodinám je tedy její postoj spíše vstřícný, avšak je jediná, kdo celosvětovou bilanci transgenního zemědělství provádí, a proto se na její zprávy všichni odvolávají.

Cisgenní rostliny – ekvivalent produktů tradičního křížení?

17. 1. 2007 | Zdroj: Osel.cz |  Odkaz

Nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO) podléhá velmi přísné regulaci. Hlavním motivem pro kontrolu nad jejich šířením a využíváním jsou obavy z jejich nežádoucího dopadu na životní prostředí a lidské či zvířecí zdraví. V poslední době někteří odborníci poukazují na fakt, že v případě geneticky modifikovaných vyšších rostlin spadají do pytle s označením GMO dvě odlišné kategorie – rostliny transgenní a cisgenní. Obě skupiny rostlin podléhají stejné regulaci, i když se ve své podstatě zásadně liší. Nizozemští vědci by byli rádi, kdyby byly cisgenní rostliny z přísné regulace vyňaty.

Koexistence koprodukce s GMO je možná i bez zákona

16. 1. 2007 | Zdroj: Agris |  Článek

Španělsko dosud nemá oficiální zákon ani vyhlášku, která by stanovovala tzv. pravidla koexistence, tedy technickou normu, která by měla zabezpečit, aby vedle sebe mohly existovat všechny tři pěstební systémy - konvenční, ekologický a GMO, aniž by žádný z nich nebyl diskriminován, neznamená to, že by v této zemi nebylo „soužití hospodářských plodin“ nijak regulováno. Upozorňuje na to Miluše Kusendová ze společnosti Monsanto.

Ministři zemědělství zemí EU se shodli na textu nového nařízení upravující oblast ekologického zemědělství

4. 1. 2007 | Zdroj: Agris |  Článek

Ministři zemědělství členských států EU schválili na svém prosincovém zasedání v Bruselu návrh zcela nového nařízení o ekologickém zemědělství. To nahradí dosud platné nařízení Rady (EHS) 2092/91, o ekologickém zemědělství. Nové nařízení vstoupí v platnost 1.1.2009. Do té doby musí návrh ještě schválit Evropský parlament a Evropská komise musí připravit prováděcí právní předpisy, které stanoví podrobná pravidla pro hospodaření ekologických zemědělců a pro výrobu biopotravin.

Geneticky modifikovaný brambor Amflora

6. 12. 2006 | Zdroj: Osel.cz |  Článek

Schvalovací proces nového geneticky modifikovaného bramboru Amflora vyšlechtěného koncernem BASF zřejmě skončí úspěchem brzy na jaře. Zástupci BASF Plant Sciences předpokládají, že brambor získaný metodami genového inženýrství bude možné pěstovat už v roce 2007. Amflora je určena jako surovina pro nepotravinářské technologie k výrobě amylopektinu.

Jedlý bavlník

21. 11. 2006 | Zdroj: Osel.cz |  Článek

Bavlna se pěstuje v osmi desítkách zemí teplého klimatického pásu především pro vlákna využitelná v textilním průmyslu. K největším pěstitelům bavlníku patří Indie a Čína. Část produkce této rostliny ale zůstávala ležet ladem. Na kilogram vláken připadá 1,65 kilogramu semen, která obsahují 22% proteinů. Stávající bavlníkové plantáže by mohly produkcí semen pokrýt spotřebu bílkovin u půl miliardy lidí. Bohužel, semena tradičních odrůd bavlníku nejsou jedlá, protože obsahují toxický terpenoid gysypol. Tato látka snižuje u savců koncentraci draslíkových iontů v krvi. Vyvolává slabost a v krajních případech dokonce ochrnutí. Hodně dlouho se vědci zabývali vedlejšími účinky gysypolu na samčí organismu, protože se jim zdálo, že by byl využitelný jako mužská antikoncepce. Silné toxické účinky ale představují takové riziko, že se od výzkumu nakonec upustilo.

EFSA: geneticky modifikovaná rýže je bezpečná

18. 9. 2006 | Zdroj: Euractiv.cz |  Článek

Konzumace nelegálně dovezené geneticky modifikované rýže ze Spojených států nepředstavuje bezprostřední hrozbu, prohlásil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Ovšem dodává, že míra rizika nemůže být přesně určena.V pátek 15. září vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin prohlášení, ve kterém tvrdí, že konzumace dovezené dlouhozrnné rýže obsahující stopy po LLRICE601, nepovoleného druhu rýže, se „pravděpodobně nepředstavuje bezprostřední nebezpečí pro člověka nebo zvířata“. Současně ale uvedl, že nemá k dispozici dost informací na to, aby mohl učinit správný odhad. „Míra rizika LLRICE601 v členských státech EU nemůže být přesně z předložených dat určena a navíc se mnoho neví o rozsahu LLRICE601 v zásobách rýže,“ dodal.

V EU se objevila nebezpečná rýže z Číny

6. 9. 2006 | Zdroj: Aktuálně.cz |  Článek

Evropští spořebitelé mohou být v nebezpečí. Do EU se z Číny dostala geneticky modifikovaná rýže, která neprošla potřebnou kontrolou. Laboratorní testy objevily ve vzorcích rýžových nudlí z Británie, Francie a Německa a v britských špagetách stopy plodiny, kterou čínští vědci geneticky upravili tak, aby snáze odolávala určitým druhům škůdců.

NEWSLETTER

Podporujeme