Zemědělství

Pěstování průmyslové řepky na plochách uvedených do klidu

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Bílá kniha Evropské komise pro společnou strategii a akční plán "Energie pro budoucnost: Obnovitelné zdroje energie" (citace 1) předvídá do roku 2010 pokrýt 12% hrubé vnitřní spotřeby EU obnovitelnými zdroji energie. Iniciativa Evropské komise a Evropského parlamentu pro biopaliva předloží toto stanovisko pro oblast paliv. Do roku 2010 by mělo pocházet přibližně 5,75% spotřeby paliv z biogenních zdrojů (citace 2). V současnosti je to 0,5%. Těchto pár čísel názorně ukazuje, že společenská úloha zemědělství se mění. Doplňkově vedlezajištění výživy obyvatelstva budou přinejmenším v průmyslových zemích nabývat na významu stále více dodávky surovin a energie do průmyslu.

Vztah hustoty ozimé řepky a účinnosti hnojení dusíkem na jaře

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Faktory působící na rostliny řepky během růstu a vývoje jsou v úzké interakci. Architektura rostliny a zní vyplývající struktura porostu závisí sice především na hustotě porostu (Harper, 1977), termín výsevu, hnojení dusíkem a další zásahy ji však více či méně ovlivní také. S rostoucí hustotou porostu zpravidla klesá počet šešulí na vedlejších květenstvích, šešule se tvoří jen na květenství hlavním (terminálním) a v této souvislosti hustota ovlivňuje výnos semen i jejich kvalitu.

Výživa a hnojení intenzivně pěstovaných porostů ozimé řepky

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

V příspěvku jsou předloženy údaje o vysokých nárocích ozimé řepky na živiny, včetně síry a mikroelementů. Uspokojivých výsledků nelze dosáhnout soustředíme-li se jen na techniku a intenzitu hnojeni dusíkem. Je zřejmé, že na půdách s nízkou zásobou P, K, Mg a Ca v půdě rostliny vykazovaly v průběhu vegetace nedostatečný výživný stav a ten se nepodařilo odstranit ani aplikovanými listovými hnojivy. Je předložen návrh systému hnojení dusíkem, včetně uplatnění novějších dusíkatých hnojiv, obsahujících potřebnou síru, hořčík a bór. Při optimálním počtu rostlin a cílovém výnosu 4 t semene by podle stanovištních podmínek měla dávka N činit 170-240 kg/ha.

Rozsah a efektivita jarní ochrany proti škůdcům ozimé řepky se speciálním zaměřením

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

V práci jsou výsledky z efektivnosti jarní ochrany proti škůdcům ozimé řepky se zvláštním zaměřením na šešulové škůdce: krytonosce šešulového (Ceutorrhynchus assimilis) a bejlomorku kapustovou (Dasyneura brassicae) v Polsku. Výsledky byly získány ze 3 serií anketového výzkumu z provozních ploch v letech 1984-86, 1992-95 a 1998-2001. Výrobní efekt použití insekticidů na porostech ozimé řepky činil od 2,9 g/ha v letech 1992-95 do 5,7 q/ha v letech 1998-2001. Výnosy semen ozimé řepky byly sledovány při jednom ošetření insekticidem proti blýskáčku řepkovému, ve dvou ošetřeních proti stonkovým škůdcům a proti blýskáčkovi a ve třech zásazích proti stonkovým škůdcům, blýskáčku řepkovému a šešulovým škůdcům.

Ochrana ozimé řepky proti škůdcům v Polsku

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Ztráty na výnosu ozimé řepky způsobené škůdci činí v podmínkách Polska 15-50% a někdy jsou i příčinou celkového zničení porostu. Ze škůdců představuje největší ohrožení řepky ozimé: krytonosec řepkový (Ceutorrhynchus napi), blýskáček řepkový (Meligethes aeneus), krytonosec čtyřzubý (Ceutorrhynchus quadridens), krytonosec šešulový (Ceutorrhynchus assimilis), bejlomorka kapustová (Dasyneura brassicae), mšice zelná (Brevicoryne brassicae), pilatka řepková (Athalia colibri), zápředníček polní (Plutella cruciferum) a osenice (Agrotinae).

The influence of previous crops of winter wheat from family Brassicaceae on biological parameters of soil

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Půda jako ekosystém má minimálně tři základní funkce. Trasar-Cepeda et al. (1997) vymezují funkci filtrační, produkční a degradační. Tradičně je sledována produkční funkce, zaměřená na výnosové prvky, doplňkově funkce filtrační, zahrnující hydropedologické parametry, a konečně degradační, kam náleží živá mikrobní složka půd a její metabolické aktivity.

Vliv biofumigačního působení brukvovitých předplodin na ozimou pšenici

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Na Výzkumné stanici v Červeném Újezdě byl v roce 2001 založen maloparcelkový pokus s ozimou pšenicí EBI pěstovanou po různých brukvovitých předplodinách a po pšenici. Cílem je zjištění účinku různých glukosinolátů z různých brukvovitých předplodin proti chorobám jako předpoklad pro nechemickou ochranu ozimé pšenice, včetně vlivu na její výnos a kvalitu produkce. Brukvovité plodiny (ozimá a jarní řepka, ozimá řepice, hořčice sareptská a bílá) jsou pro následně pěstovanou ozimou pšenici lepší předplodinou než pšenice. Po pšenici byl zjištěn nejvyšší výskyt napadených listů listovými skvrnitostmi, intenzita napadení, výskyt braničnatky plevové na praporcových listech, nejnižší výnos i HTZ. Ozimá pšenice pěstovaná po brukvovitých předplodinách měla menší počet napadených listů hlavního stébla listovými skvrnitostmi s menší intenzitou, výrazně menší výskyt braničnatky plevové na praporcovém listu a poskytla vyšší výnosy s vyšší HTZ.

Choroby řepky - význam v ČR a ochrana proti nim

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Fomová hniloba řepky je typickou ukázkou rozšíření a zvýšení škodlivosti choroby nad ekonomický práh v souvislosti s nadměrným rozšířením ploch dané plodiny. V učebnici zemědělské fytopatologie z roku 1958 (Baudyš a kol., Zemědělská fytopatologie, 2. díl) se uvádí, že: "O výskytu této choroby na řepce podává zprávu Cunningham (1927) z Nového Zélandu a Neil a Brien (1933) se zmiňují o případu, kdy řepka setá po tuřínu byla tímto patogenem těžce poškozena. V Evropě není tato choroba na řepce dosud uváděna".

Vliv brukvovitých plodin a hnojení sírou na výskyt chorob a škůdců

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Na Výzkumné stanici v Červeném Újezdě byl v roce 2001 založen maloparcelkový pokus s různými brukvovitými plodinami (ozimá a jarní řepka, ozimá řepice, hořčice sareptská a bílá, ředkev olejná), pěstovanými jako předplodiny pro ozimou pšenici. Cílem je zjištění účinku různých glukosinolátů z různých brukvovitých předplodin proti jejich chorobám a škůdcům a jako předpoklad pro nechemickou ochranu proti chorobám následně pěstované ozimé pšenice, včetně vlivu na její výnos a kvalitu produkce. Na základě zjištěných údajů lze říci, že hnojení brukvovitých plodin sírou nesnižovalo vždy jejich napadení chorobami. Celkově byla nejzdravější hořčice bílá a nejvíce napadenou se stala řepice. Podle odpočtů z Mörickeho misek nalétávali nejvíce: dřepčíci z rodu Phyllotreta a také krytonosec šešulový. Podle výsledků sklepávání vrcholových květenství brukvovitých plodin nejvíce nalétával krytonosec šešulový a blýskáček řepkový. Vyšších výnosů bylo dosaženo u variant hnojených sírou, kromě hořčice bílé.

Využití ochranných obsevových směsí

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Ochranu proti škůdcům lze výrazně biologizovat pomocí biofumigačního působení rozkladných produktů z glukosinolátů. Jedním z řešení, na které jsme se soustředili, jsou obsevy ozimé řepky v šíři 6 m přezimující směsí. Ta je složena z velmi rané řepky ozimé, jarní řepky a bezerukové ozimé řepice. Směs výrazně atrahuje dřepčíky, blýskáčka řepkového, bejlomorku kapustovou a krytonosce šešulového, ale nepůsobí na ostatní krytonosce. Aplikaci insekticidů lze zpravidla zúžit ze 3 celoplošných jarních postřiků na 1 celoplošnou aplikaci a 2 postřiky obsetých okrajů.

NEWSLETTER

Podporujeme