Zemědělství

Deště dosud zničily pět procent vysázené zeleniny

16. 6. 2010 | Zdroj: ČTK |  Článek

Přívalové deště, kroupy a povodně v uplynulých týdnech zničily zhruba pět procent v Česku letos vysázené zeleniny. Celková úroda není však zatím významně ohrožena. ČTK to dnes řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman. Nepříznivé počasí způsobilo škody především moravským pěstitelům. Významně poškozeny jsou zde hlavně pole teplomilných druhů plodové zeleniny, mezi něž patří okurky, melouny a papriky.

V Podyjí poroste víc mišpulí

27. 2. 2009 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Na rozcestí polních cest si ze stromu utrhnout mišpuli, v remízku posedět pod durancií a v aleji podél cesty si pochutnat na moruších. Na pouť za obnovou starých odrůd ovocných stromů se vydali pracovníci Správy Národního parku Podyjí. A zlákat na ni chtějí i širokou veřejnost. „Znojemsko je dlouhodobě silně zemědělsky využívané. V minulosti tu jednotlivé ovocné stromy, ale i linie a remízky, tvořily typickou součást krajiny. V posledních desetiletích se však způsob využití krajiny změnil,” tvrdí vedoucí projektu obnovy ovocných sadů v Podyjí Lenka Reiterová ze správy parku.

Prodej broskví ovlivňuje počasí na jihu

5. 8. 2005 | Zdroj: Právo |  Článek

Pro domácí ovocnáře je to krutá pravda. Jen pokud se broskve na jihu Evropy kvůli mrazu nebo suchu neurodí, mají šanci prodat výsledek své práce. Pochopitelně ne všichni majitelé sadů. Jen ti, kdo ovocnářství ještě nevzdali a nevykáceli broskvové sady. „My se zatím držíme, ale sadaři v nedalekém Čejči již zlikvidovali sedmdesát hektarů svých sadů,“ řekl Právu Vratislav Hycl, vedoucí provozu sadů společnosti Patria v Kobylí na Břeclavsku. Nelichotivá situace ovocnářů, ne nepodobná zoufalství zemědělců v dalších komoditách, má ale dopad na stav sadů firmy. Broskvoně stárnou, do výsadby nových se ale sadaři nepouští.

Jižní Morava je v obilovinách, ovoci a mase na druhém místě v ČR

15. 4. 2005 | Zdroj: ČTK |  Článek

Jihomoravští zemědělci se svou loňskou produkcí obilovin, ovoce a masa zařadili na druhé místo v zemi za Středočeský kraj. Sklizňová plocha se meziročně zvedla téměř o 27.000 hektarů na celkových 219.000 hektarů. Hektarový výnos 5,7 tuny znamenal růst o 40 procent a žně skončily rekordním objemem 1,245 milionu tun. Informovala o tom brněnská pobočka Českého statistického úřadu. Zemědělské organizace prodaly loni celkem 799.000 tun obilí, což řadí region na druhou pozici za střední Čechy. Bezmála 60 procent ze sklizně tvořila pšenice, více než čtvrtinu ječmen a zhruba 15 procent kukuřice na zrno.

Poslední nadějí pěstitelů je jediná konzervárna

30. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Miroslavská Fruta, znojemská Znojmia, Mrazírny Višňové. Kdysi chlouby zpracovatelského průmyslu na Znojemsku, kam putovaly tisíce tun ovoce a zeleniny z širokého okolí. Kdyby dnes do těchto závodů přivezli tamní zemědělci své produkty na zpracování, odjeli by s nepořízenou. A tak vlastně nemají své produkty kam vozit. Na Znojemsku je totiž nemá kdo zpracovávat. Až na jedinou výjimku, která může být pro oblast snad poslední nadějí. Své místo na trhu si hledá jediná konzervárna, pojmenovaná podle svého majitele: Konzervárna Novák.

Rovnost: Ovocnáři si stěžují, že o tuzemské broskve není zájem

20. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Obrovský pokles zájmu o broskve letos zaznamenala akciová společnost Agro Vnorovy na Hodonínsku, která má stromy na 40 hektarech ploch. Vedení firmy zvažuje to, že stromy s nízkou plodností postupně vytrhá a nahradí je řepkou a obilím. Všechny výkupy řadí broskve z hlediska zájmu lidí na poslední místo a dříve nedostatkové ovoce dnes obchodníci těžko prodávají. Píše o tom dnešní deník Rovnost. U prodejní haly vnorovské firmy tak nyní postává jen pár lidí. "Nabídka nejrůznějšího ovoce je po celý rok a většina lidí na vesnici ani nemá zájem zavařovat," cituje list ředitele firmy Karla Šmacha.

Zloději úrody jsou stále drzejší

17. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Zemědělci na jihu Moravy řeší letos opět dilema: najmout si hlídače, který alespoň částečně odradí hejna zlodějů, nebo vzít polní pych jako trudnou skutečnost, s níž toho nelze moc pořídit. „Silážní kukuřice nemá vůbec chuť jako ta cukrová, ale ti lidé sjedou všechno,“ stýská si Jaromír Jandák ze zemědělské společnosti Veverské Knínice. Kukuřičná pole působí jako magnet, ať už přímo v Brně kousek od medláneckého letiště, nebo třeba v Ořechově či Prušánkách. Někteří zemědělci už pomalu házejí flintu do žita.

Zloděje nejvíc vábí cibule, lidem zbývají oči pro pláč

17. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Na úrodu ovoce a zeleniny na jihu Moravy se každoročně těší nejen její majitelé, ale i různí zlodějíčci. Například ve Strážnici odcizil neznámý pachatel sto kilogramů česneku téměř za čtyři tisíce korun. Znojemští policisté zase vyšetřovali dva nezaměstnané, kteří z pole v Hrušovanech nad Jevišovkou ukradli padesát kilogramů cibule. Zemědělci se shodují, že krádeže zeleniny dominují v srpnu, kdy dozrávají okurky, papriky a rajčata. Kromě cibule a česneku jsou v kurzu také brambory, broskve a meruňky. „Máme třináctihektarový sad meruněk a i když je tam hlídač, zloději úplně nadrzo kradou z druhé strany.

Úroda meruněk bude letos nad průměrem a zhruba stejná jako loni

8. 7. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Ovocnáři na jihu Moravy už začínají se sklizní raných odrůd meruněk a očekávají, že letošní úroda bude nadprůměrná a zhruba na úrovni loňského roku. Inspektor ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Jaromír Čepička dnes řekl, že podle prognóz se letos při sklizni meruněk počítá s výnosem asi tří tun na hektar. Nízká úroda bude podle něj v oblastech méně vhodných pro pěstování meruněk, kde letos zjara zmrzly květy. I v tomto roce ohrožoval úrodu meruněk tak zvaný moniliový úžeh květu, což je houba, kterou podporuje především vlhčí a chladnější počasí v době kvetení, uvedl Čepička.

Sadů meruněk a broskví výrazně ubylo

15. 4. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Jihomoravští sadaři chtějí po vstupu země získat nová odbytiště. První na řadě je Rakousko. Krach většiny konzerváren, tlak levnějších dovozů z jižní Evropy a Asie, ale také dotační politika státu způsobily, že v Čechách a na Moravě výrazně ubylo tradičních meruňkových a broskvových sadů. Zatímco před deseti lety především na jihu Moravy bylo více jak pět a půl tisíce hektarů sadů s těmito plodinami, nyní je jich téměř o polovinu méně.

NEWSLETTER

Podporujeme