Zemědělství

Výsledky špičkových chovů prasat

8. 9. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Vzájemné porovnání užitkovosti chovných prasnic a prasat ve výkrmu v top-ten podniku a průměru špičkových chovů. Jaké maximální hranice užitkovosti je možné dosáhnout? V následujícím porovnání jsou uvedeny výsledky jednoho top-ten podniku specializovaného na odchov selat s průměrem špičkových německých podniků.

Kojné prasnice – alternativa kompenzace vrhů

7. 9. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Velké vrhy jsou na jedné straně pozitivním faktorem, ale na druhé straně přinášejí chovatelům prasat také problémy. Dobrá chovná prasnice má 14 struků a v současné době například v Dánsku ve více než polovině případů velikost vrhů překračuje počet 14 živě narozených selat. Tradičním řešením praktikovaným v mnoha zemědělských podnicích je kompenzace jednotlivých vrhů. Jedno nebo dvě menší selata z početného vrhu se přemístí do jiného méně početného vrhu, kde mají selata lepší šanci přijmout dostatečné množství mléka. Jako lepší variantu doporučil Národní výbor pro chov prasat (NCPP) dánským chovatelům místo kompenzace vrhů systém používání kojných prasnic.

Bez subvencí hrozí bankroty

7. 9. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Bez vnější ochrany nejsou švédští chovatelé prasat konkurenceschopní. Důvodem tohoto neutěšeného stavu jsou velmi přísné národní předpisy upravující oblast ochrany a welfare zvířat. Kromě jiného musí mít prasata v každé stáji k dispozici dostatek slámy jako prostředek k „zaměstnání“. Také v oblasti předpisů upravujících potřebu minimální plochy na jedno ustájené zvíře jsou švédské předpisy mnohem přísnější v porovnání s předpisy evropskými. Například ve Švédsku je předepsáno, že jedno prase ve výkrmu s hmotností vyšší než 100 kg musí mít k dispozici ustajovací plochu o rozloze 0,94 m2, přičemž směrnice platná v členských zemích EU předepisuje pouze 0,6 m2.

Jsou zařízení na výrobu bioplynu konkurencí podnikům na produkci mléka?

2. 9. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Zařízením na výrobu bioplynu lze účelně zhodnotit přebytky z luk a pastvin, mohou být ale také příčinou napjaté situace s krmivem. Výroba energie a surovin z obnovitelných druhů zemědělské biomasy je zásadně pozitivní a v budoucnu bude mít ještě větší význam. Zařízení na výrobu bioplynu, která ve velkém počtu vznikají v Rakouské republice, se také plní biomasou z luk a pastvin. V některých regionech se tak vytváří konkurenční prostředí vůči rozvíjejícím se podnikům na produkci mléka. Velká koncentrace živin v zařízeních na výrobu bioplynu v sobě také skrývá nebezpečí z přehnojování a přehnaných bilancí živin.

Francouzské hybridy-uspokojivá rozmanitost na trhu.

1. 9. 2005 | Zdroj: Zemědělský svaz ČR |  Článek

Francouzské hybridy ( FH ) jsou již 30 let vhodným příspěvkem pro rozmanitost trhu chovu prasat a svojí kvalitou uspokojí všechny subjekty potravinového řetězce, od spotřebitele ke zpracovateli, od zpracovatele k zemědělci. Cíle hybridů je optimalizace množství masa na prasnici a rok za co nejlepších ekonomických nákladů. (vysoká plodnost, index růstu,index přepočtu, procento svaloviny a kvalita masa ). Francouzské hybridy jsou výsledkem doplňkové aktivity firmy GLON- to je první francouzská výrobní jednotka zaměřená na výrobu a zpracování masa a potravin a jedna její skupina se zaměřuje na zlepšení genetiky prasat, reprodukci a rozšiřování spermatu.

ZPRÁVA O TRHU HOVĚZÍHO A VEPŘOVÉHO MASA - 31. – 32. týden 2005

26. 8. 2005 | Zdroj: SZIF |  Soubor

V průběhu 32. týdne (8. 8. – 14. 8.) se ve sled. podnicích (33) porazilo, klasifikovalo a ocenilo podle SEUROP normy o 386 ks dospělého jateč. skotu více než v předchozím týdnu. Porážky se zvýšily u všech sled. kategorií jateč. skotu - ml. býci (+75 ks), býci (+154 ks), voli (+5 ks), krávy (+110 ks) a jalovice (+42 ks). V 32. týd. měly největší podíl na porážkách jat. krávy 42,4 %, pak ml. býci 27,9 %, býci 21,1 % a jalovice 8,4 %. Ceny v jednotlivých kategoriích se vyvíjely různě. Nejvíce se zvýšila za 32. týden celková cena krav (+0,63 Kč/kg JUT) na 55,40 Kč/kg JUT (28,55 Kč/kg ž. hm.). Stagnovaly ceny jalovic (-0,05 Kč/kg JUT) na 60,43 Kč/kg JUT (31,97 Kč/kg ž. hm.) a býků (+0,08 Kč/kg JUT) na 75,64 Kč/kg JUT (41,56 Kč/kg ž. hm.). Celková cena ml. býků klesla (-0,40 Kč/kg JUT) na 76,37 Kč/kg JUT (41,96 Kč/kg ž. hm.).

Vepřové bylo na tříměsíčním maximu

26. 8. 2005 | Zdroj: Colosseum |  Článek

Futures kontrakty na vepřové půlky (lean hogs) zaznamenaly během včerejší obchodní seance na burze Chicago Mercantile Exchange výrazný růst cen. Nejaktivnější futures kontrakt této komodity s říjnovým termínem dodání dokázal v říjnu dokázal ve čtvrtek posílit o 152 bodů a uzavřel na ceně 63,32 centu za libru. Během dne se říjnové vepřové půlky vyšplhaly až na nové tříměsíční maximum, 63,45 centu za libru, i navzdory klesajícím cenám na trhu s okamžitým dodáním.

Vývoj výroby masa, nákupu mléka, zahraničního obchodu a cen zemědělských výrobců

25. 8. 2005 | Zdroj: ČSÚ |  Soubor

V červenci 2005 byl zaznamenán nejvyšší meziroční pokles výroby hovězího a telecího masa v letošním roce, a to o 29,5 %. Celkem bylo vyrobeno 30540 tun masa v jatečné hmotnosti (bez drůbežího), což bylo o 12,3 % méně než v červenci 2004. V uvedeném množství bylo zastoupeno 17,0 % hovězího masa vč. telecího, 82,9 % vepřového a 0,1 % skopového masa.

Aktuální informace

25. 8. 2005 | Zdroj: CENTROODBYT-národní odbytové družstvo |  Soubor

Stabilní poměry na trhu.Stoupající záznamy v Dánsku,Holandsku,Itálii,Německu.Turbulence domácích cen skotu.

Zemědělci z Jamného nad Orlicí hlásí zisk

25. 8. 2005 | Zdroj: Cerstvezpravy.cz |  Článek

Jamenská, a.s., vykázala za loňský rok zisk přes 3 milióny korun při tržbách 34,5 miliónů korun. Firma je klasickou zemědělskou společností zaměřenou na výrobu mléka, vepřového masa a trav na semeno. Jako specialitu podnik vyrábí a dodává na trh minerální krmiva. Jedná se především o různé soli. Společnost má základní kapitál 33 miliónů korun.

NEWSLETTER

Podporujeme