Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Ekologičtější teplárna spolkne miliardu

28. 6. 2005 | Zdroj: Právo | Článek

V krajské metropoli se díky novému kotli na biomasu bude spalovat podstatně méně hnědého uhlí. Životní prostředí v krajské metropoli by se mělo za pár let opět o něco zlepšit. Plzeňská teplárenská, která vytápí velkou většinu krajské metropole, chce investovat miliardu korun do ekologického kotle na spalování biomasy.

Prima: V rybníku u Příkosic uhynula více než tuna ryb

27. 6. 2005 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

V chovném rybníku u Příkosic na Rokycansku uhynula více než tuna ryb. Podle rybářů za to zřejmě může některý z místních obyvatel, který do rybníka vypouští septik, informovala dnes televize Prima. Přesnou příčinu masivního úhynu ryb podle televize potvrdí až výsledky laboratorních testů. V rybníku byly především kaprovité ryby, uhynuly prý ale také štiky. Rybáři mají pro neštěstí několik vysvětlení - do rybníka se mohly dostat nebezpečné látky z polí, od soukromníků či od družstva.

Chráněná oblast se rodí s potížemi

23. 6. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Komplikace a potíže provázejí zrod nové Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český les. Starostové, měst a obcí, kteří se na ni těšili a slibovali si od jejího vyhlášení například posílení cestovního ruchu, příjmy z nejrůznějších dotací, ale i vznik pracovních míst, neskrývají rozpaky. Starostové přitom tvrdí, že v poslední době přibývá kritiků, kteří tvrdí, že s chráněnou krajinnou oblastí čekají lidi jen problémy. "Scénář byl takový, že v červnu bude vybrán ředitel, a ten půjde na měsíc na stáž do CHKO Slavkovský les, aby věděl, jak taková instituce funguje. Máme konec června a zatím není připraveno nic," prohlásil starosta Bělé nad Radbuzou Libor Picka. Zajímavé je, že se do užšího výběru na ředitele správy dostal například bývalý krajský radní pro životní prostředí Pavel Stelzer nebo šéf odboru životního prostředí v Tachově Pavel Šrámek.

Počasí je pro klíšťata jako stvořené

14. 6. 2005 | Zdroj: Rokycanský deník | Článek

V České republice onemocnělo loni klíšťovou encefalitidou 550 lidí. Očkováním je přitom chráněno jen pět procent obyvatel. "Nejčastěji jsou očkovány děti. Dospělí, zvláště rodiče, na sebe zapomínají v přesvědčení, že se jim nemůže nic stát. Přitom největší komplikace způsobuje encefalitida u věkové skupiny 34 až 54 let," říkají hygienici. Lidé, kteří se za hezkého počasí vydávají do přírody, by se po návratu měli pořádně prohlédnout. Současné počasí je pro klíšťata jako stvořené. Jejich rychlé odstranění může výrazně snížit riziko přenosu nebezpečných nemocí.

Na Plzeňsku objevena otrávená vejce

14. 6. 2005 | Zdroj: Czechworldnews.com | Článek

Kolem rybníků v Netunicích na Plzeňsku někdo nastražil otrávená slepičí vejce. Jedno vejce snědlo štěně retrívra a za několik minut pošlo. Odborníci připouštějí, že ve vejci, které sežral pes, byla prudce jedovatá chemikálie. Otrávená vejce používali myslivci v polovině minulého století jako návnadu na lišky. Několik desítek let je ale jejich používání zakázáno. Myslivci se od tohoto činu distancují.

Tisíce tun materiálu z čističky slouží k rekultivacím

1. 6. 2005 | Zdroj: Právo | Článek

Čistírna odpadních vod (ČOV) v Plzni vyčistí za rok více než 22 miliónů krychlových odpadní vody. Vedle vlastní vyčištěné vody tak produkuje i další materiály. Ročně je to přibližně 600 tun shrabků a 1200 tun písku. „Oba materiály jsou ukládány na zabezpečené skládce,“ říká tisková mluvčí Vodárny Plzeň Naďa Popová, „dalších asi 22 až 23 tisíc tun stabilizovaného odvodněného kalu, který je produktem čistění, slouží k výrobě rekultivačních směsí. Vedlejším produktem stabilizace kalu je i bioplyn. Ročně vznikne a následně je v tzv. kogeneračních jednotkách spáleno 3,5 mil. m3 tohoto plynu. Tím je vedle tepla vyrobeno přes 6 miliónů kWh elektrické energie.“

Šumavský park dostane milióny

6. 5. 2005 | Zdroj: Právo | Článek

Tři biosférické rezervace v Evropě, polská Babia góra, maďarský Aggtelek a také Šumava se letos připojí k projektu s Názvem šetrný turismus. Na jeho financování je vyčleněno 750 tisíc eur, Šumava dostane 255 tisíc eur (7,65 miliónu korun). Biosférická rezervace na Šumavě sahá od Nýrska až po Frymburk u Lipna. Její součástí jsou cenné horské ekosystémy. „Šumava může od projektu očekávat například propojení česko-bavorsko-rakouské sítě cyklotras, může s jeho pomocí financovat regionální turistiku, turistiku na koních, peníze může využít na rozvoj návštěvnických center a dílen pro tradiční řemesla,“ zmínil se tiskový mluvčí Národního parku Šumava Radovan Holub.

Choroba ohrožuje úrodu hrušek

4. 5. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Až se na listech hrušní objeví oranžové skvrnky, budou mít zahrádkáři jistotu. Jejich stromy napadla rez hrušková a mohou se rozloučit s úrodou. Právě v těchto dnech se spóry choroby šíří z jalovců, které jsou ozdobou mnoha zahrad i veřejných prostranství. „V Plzni je například plná Homolka chvojky klášterské, která slouží rzi jako mezihostitel,“ říká Plzeňan Miroslav Hlaváč a ukazuje větvičku chvojky s parazitem. Podle jeho názoru udělala radnice chybu, když plánovala ozelenění. Hlaváč také tvrdí, že na ochranu před šířením rostlinných chorob pamatují i zákony -lidé nesmějí vysazovat rostlinstvo, které by znamenalo hrozbu pro sousedy.

Elektřinu z vody měla Šumava už téměř před stoletím

22. 4. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Jedno z nejkrásnějších a nejdivočejších údolí u nás vytváří na svém dolním toku pod Antýglem nedaleko Srní šumavská horská říčka Vydra. Nad oběma břehy se zvedají strmé, místy skalnaté stráně s balvanovými proudy a divokými lesními porosty, voda se prudce žene úzkým korytem plným balvanů a kamenných prahů až k samotě Čeňkova Pila. Tady poměrně krátký život Vydry končí; spojuje se zde s říčkou Křemelnou a oba toky pak pokračují dál již pod jiným jménem - Otava.

Největší škody působí černá zvěř

19. 4. 2005 | Zdroj: Silvarium | Článek

Příkosičtí zemědělci počítají újmu zejména na obilninách. Myslivci se snaží o nápravu. Divoká prasata jsou největší škodnou na polích. Hlavně ve dnech, kdy byly tuhé mrazy a větší množství sněhu, hledala zaorané zbytky loňské kukuřice a rozrývala pole. "Nejhorší situace je na místech v těsném sousedství výcvikového prostoru Kolvín - kolem Příkosic, Vísek a Trokavce. Černá zvěr je nejhorší. Rozrývá zasetá pole a v letních měsících se živí řepkou, v té má také celodenní úkryt. Spolu s jeleny je najdeme i v kukuřici," vysvětlil Luboš Jelínek z Příkosické zemědělské.