Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Plzeň chce od EIB půjčku 30 milionů eur na ekologické stavby

31. 8. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Celkem 30 milionů eur (téměř 950 milionů korun) si chce půjčit Plzeň od Evropské investiční banky (EIB). Úvěr na sedm ekologických akcí za 1,5 miliardy korun by mohlo město čerpat od listopadu. Radnice ale čeká na rozhodnutí Bruselu, jaký podíl poskytne na akce z kohezních fondů. Žádost o evropské dotace má Plzeň hotovou od srpna, ale ještě konzultuje s ministerstvy financí a pro místní rozvoj závazek města na dofinancování. ČTK to řekl náměstek primátora Miroslav Kalous. "EIB ocenila vysokou bonitu Plzně, její minimální zadluženost a nabízí široko daleko nejnižší úroky," dodal. Podle Kalouse už minulé vedení města zahájilo s bankou jednání o úvěru ve výši 20 milionů eur, ale vedení EIB pro Českou a Slovenskou republiku dnes samo nabídlo dalších deset milionů eur na související investice. Rozšíření půjčky by ještě schvalovali zastupitelé.

Plzeňská teplárenská chce vybudovat zdroj na spalování biomasy

23. 6. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Nový zdroj na spalování biomasy za stovky milionů korun plánuje vybudovat Plzeňská teplárenská (PT), která zásobuje teplem tři čtvrtiny krajského města. Na tomto záměru začne pracovat ihned poté, co parlament schválí novelu zákona o obnovitelných zdrojích energie, tedy zhruba od září. Řekl to ředitel městské teplárny Tomáš Drápela. "Chceme mít jistotu dlouhodobého vývoje výkupních cen energie vyrobené z biomasy podobně, jako je to například u skládkování," uvedl náměstek plzeňského primátora a člen představenstva PT Petr Náhlík.

Léčebná kúra rybníků stojí miliony

11. 6. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Stačí „jen“ napustit miliony korun a bahno je pryč. Tak jednoduše lze popsat způsob, jímž se mnohé obce snaží oživit tradiční ozdobu české krajiny - rybníky. Odbahnění vodních nádrží stojí velké peníze. Bez státních dotací se tedy mnohde neobejdou. Příkladem mohou být Kralovice na severu Plzeňska. Nyní dokončují rekonstrukci Týneckého rybníka nedaleko zámku v Mariánské Týnici. „Náklady se pohybují kolem čtyř milionů korun, 2,5 milionu zaplatil státní fond životního prostředí, zbytek obec,“ vysvětluje starosta Kralovic Rudolf Salfický.

Kůrovci se přestěhovali na jih

28. 4. 2004 | Zdroj: Plzeňský deník | Článek

Na severním Plzeňsku problémy s kůrovci nemají, na jihu zasáhli smrkový porost. To, na co mnozí lidé nadávali - dlouhou zimu a pozdní nástup jara, vítají lesníci. Díky studenému dubnu se podle Jana Šticha, lesního správce Lesů České republiky, Lesní správy Plasy, se snad letos nevyvine celá jedna generace kůrovce. "Stromy jsou po loňském suchém létě oslabené. Kdyby byl horký duben, jako například loni, kdy teploty dosahovaly už ke třicítce, byla by situace daleko horší.

Stromky sázelo 120 dobrovolníků

7. 4. 2004 | Zdroj: Právo | Článek

Ochránci přírody z Rokycan spolu s mysliveckým sdružením vyhlásili minulé dva víkendy akci veřejné sázení stromků. "Zúčastnilo se jí téměř 120 lidí, kteří během obou sobot vysadili více než čtyři stovky keřů a přes 250 listnatých a stejný počet jehličnatých stromů," informoval Pavel Moulis, předseda rokycanské organizace ochránců přírody. Stromky a keře organizátoři zakoupili díky Nadaci Partnerství v rámci akce Strom života a daru plzeňské firmy Prostrom.

Chytili pytláka

7. 4. 2004 | Zdroj: Právo | Článek

Z trestného činu pytláctví obvinili plzeňští policisté 42letého muže, kterého o víkendu přistihli pod Bílou Horou v Plzni poblíž čističky odpadních vod při chytání ryb na Berounce. Moc si rybaření neužil, neboť do příchodu policejní hlídky si zalovil jen čtyřicet minut. Podle slov Petra Kováře však zadržený Plzeňan není členem žádného rybářského svazu, nemá rybářský lístek, a navíc vyrazil na ryby v době jejich hájení.

Čistění Radbuzy začne už za několik dnů

7. 4. 2004 | Zdroj: Právo | Článek

Před frontálním útokem bagrů pročešou řeku, protékající středem krajské metropole, hledači chráněných škeblí. Ještě v dubnu zřejmě odstartuje čištění zaneřáděného koryta řeky Radbuzy pod centrálním plzeňským nábřežím. Konečně. Nánosy písku, bahna a nepořádku měly totiž původně zmizet už loni v srpnu, bagry však na poslední chvíli zastavil nález chráněných škeblí, vzácných velevrubů malířských. "Po domluvě s Agenturou ochrany přírody a krajiny jsme stanovili tři termíny pro zahájení prací. První je již 23. dubna, další následují vždy po týdnu. Bude záležet na stavu vody," řekl Právu zástupce ředitele plzeňské pobočky Povodí Vltavy Michal Řežábek.

PRO & PROTI

17. 2. 2004 | Zdroj: Noviny Chrudimska | Článek

Obnovitelné zdroje energie mají v posledních letech zelenou, a tak se o nutnosti využít například k výrobě elektřiny slunce či vítr, stále hovoří. Navíc Evropská unie, do níž v květnu vstupujeme, výstavbu podobných zdrojů energie i finančně významně podporuje. Realizace projektů, které u nás vznikají, je ale velice obtížná, či téměř nemožná. Nejde ani o ekonomická hlediska, ale možná tak trochu paradoxně zase o ekologii. Zejména využití větrné energie naráží na mnoho zdánlivě neřešitelných problémů. Ukazuje se to i v případě uvažované výstavby větrné elektrárny v Uhřínově pod Deštnou.

O myslivost se zajímají i ženy

31. 1. 2004 | Zdroj: Klatovský deník | Článek

Pět žen je mezi třiatřiceti účastníky letošního mysliveckého kurzu, který pořádá Okresní myslivecký spolek Českomoravské myslivecké jednoty v Klatovech. "Zájem žen o myslivost stoupá, což je potěšující. V posledních letech v kurzu vždycky nějaká byla, i když zdaleka ne tolik jako letos. V minulosti však účastníky bývali vždycky jen muži," řekl Pavel Martin, jednatel mysliveckého spolku, který si zájem ze strany krásnější poloviny lidstva přesně neumí vysvětlit. Podotýká však, že naprostá většina žen se spíše než o zbraně a lov zajímá o péči o zvěř, kynologii a přírodu obecně.

Chráněná oblast nesmí omezit rozvoj obcí

16. 1. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Radní Plzeňského kraje chtějí předejít riziku, že by plánované vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Český les přísnými pravidly pro ochranu přírody zbrzdilo rozvoj obcí v pohraničí. Oblast má být oficiálně vyhlášena v polovině roku a vedení kraje má před jejím vznikem podmínku: Režim chráněné oblasti se nesmí týkat oblastí, na kterých stojí obce. Zástupci ministerstva tvrdí, že podmínku budou respektovat. "Prosazujeme, aby z chráněné oblasti byla vyjmuta zastavěná a zastavitelná území obcí. Nechceme totiž, aby pravidla platná v chráněné oblasti omezila rozvoj obcí," prohlásil krajský hejtman Petr Zimmermann.