Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Střelená zvěř se sváží do kafilérie

4. 5. 2005 | Zdroj: Kladenský deník | Článek

Škodnou zvěř musí každoročně střílet myslivci, aby v lese a na polích nehubila ostatní drobné obyvatele. Tak se myslivci vypravují na lišky, kuny, ale i vrány černé, šedé a straku obecnou. Pokud se přemnoží, hrozí menší zvěři a ptákům pohroma. Zastřelená zvířata se musí urychleně přemístit na veterinární stanici, z níž je záhy převážejí do kafilerie VAPO v Podbořanech u Loun. Další možností je zvíře zakopat a zasypat vápnem.

Vlašimské rybníky postupně získají hezčí vzhled

2. 5. 2005 | Zdroj: Benešovský deník | Článek

Obnovit vodní plochy v katastru města se chystá vlašimská radnice. Rybníky jsou většinou ve špatném stavu, je třeba sehnat na jejich obnovu finanční prostředky, zjistit majetkové vztahy a vyčistit je. "V loňském roce jsme obdrželi finanční dotaci tři miliony korun na rybník Chocholouš, jehož oprava už probíhá," říká místostarosta MěÚ Vlašim Karel Kroupa a dodává, že se v současnosti připravuje revitalizace Orlinské nádrže a rybníka v Domašíně. Další vodní plocha, která se v budoucnu dočká opravy, je rybník Chobot v Bolině. Na přípravě oprav a rekonstrukcí rybníků se značnou měrou podílejí také pracovníci Českého svazu ochránců přírody Vlašim.

Zemědělci nestojí o dotace na ochranu životního prostředí

2. 5. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Zemědělci na Mladoboleslavsku nemají velký zájem o dotace na ochranu životního prostředí. Zažádaly o ně pouhé tři desítky ze zhruba 200 zemědělských subjektů hospodařících v okrese. Podle ředitelky Zemědělské agentury v Mladé Boleslavi Jany Broulíkové je to ale dáno dobrou bonitou zdejší půdy a vhodnými podmínkami pro pěstování obilí a cukrovky na velkých plochách. ezi činnosti podporované touto dotací patří například zakládání travnatých pásů na svažitých půdách, pěstování meziplodin či zakládání takzvaných biopásů.

MOŽNOSTI ÚPRAV BIOTOPU POLNÍ KRAJINY

1. 5. 2005 | Zdroj: Myslivost | Článek

Vlivem změn v zemědělské krajině v průběhu druhé poloviny 20. století došlo k výrazným změnám v biotopech, především polní drobné zvěře, jako je koroptev polní, bažant obecný, ale i zajíc polní. Změnou vhodného prostředí v méně vhodné či nevhodné, došlo ke značnému poklesu početnosti i vyhynutí mnohých druhů z četných lokalit, dříve velmi příznivých pro chovy polní drobné zvěře. Jedním z prvotních a hlavních důvodů úbytku polní drobné zvěře je právě příčina ve změněném biotopu zemědělské krajiny v dnešní podobě velkoplošného intenzivního zemědělství, s jeho chemickou ochranou, průmyslovým hnojením a těžkou mechanizací. Polní drobné zvěři zde chybí jak široká potravní nabídka, tak i hnízdní a krytové možnosti.

Na návštěvě u síťařů

1. 5. 2005 | Zdroj: Myslivost | Článek

Jedno únorové mrazivé ráno jsme se zastavili v malé vesničce Radlíku, asi 2 km od Jílového u Prahy. Zde má již téměř rok nové sídlo firma, vyrábějící sítě „na cokoliv“ a nářadí pro chovatele ryb. Jejího majitele Petra Dobeše jsme se zeptali, čím se zabývají výrobci nářadí pro práci v přírodě, když země odpočívá pod ledem a sněhem?

Stará tráva se nesmí vyvážet na skládky odpadu ani pálit

29. 4. 2005 | Zdroj: Kladenský deník | Článek

Likvidace suché trávy ze zahrad je v mnohých případech neřešitelný problém. Spalování je zakázáno zákonem chránícím životní prostředí, shrabaná tráva nepatří ani na skládku, v podstatě nezbývá nic jiného, než založit kompost. Zákaz, který se vztahuje k pálení, je z důvodu ohrožení životního prostředí celkem pochopitelný. Na to, jak postupovat, nemají uspokojivou odpověď ani odborníci. "Lidé musí trávu umístit na kompost, a to i v případě, že vlastní jen okrasnou zahradu. Na skládku trávu není dovoleno vyvážet, o jejím pálení ani nemluvě. Rozmístili jsme i bikranové vany, do kterých mají zahrádkáři možnost ji vyhazovat, ale ty bývají zaplněny po okraj," uvedl vedoucí odboru životního prostředí kladenského magistrátu Radovan Víta.

Hlaváčky mizí kvůli zarůstání svahů z přírody

26. 4. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Jednou z nejnápadnějších a současně nejvzácnějších rostlin, které se vyskytují v Českém krasu, je hlaváček jarní. Je možné je najít už jen v několika lokalitách v okolí Karlštejna. V minulosti se hlaváčky na Berounsku vyskytovaly častěji, jejich ústup souvisí s postupným zarůstáním a zalesňováním skalních stepí. "Dříve byly například všechny kopce v okolí Karlštejna nebo podél Berounky holé. Všude se pásly kozy. Teď je všude les nebo křoví," říká vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Český kras Michael Pondělíček.

Každý si může požádat o peníze z Evropské unie

18. 4. 2005 | Zdroj: Benešovský deník | Článek

Až do devátého května mohou fyzické osoby, obce, podnikatelé, občanská sdružení nebo neziskové organizace předkládat žádosti o finanční pomoc z Operačního programu rozvoje venkova. Prostředky z Evropské unie jsou jsou určeny na projektovou dokumentaci, životní prostředí a krajinu, kulturu a společnské akce nebo informace a komunikaci. "Při podávání žádosti na příslušném formuláři je třeba dodržet závaznou osnovu a povinné přílohy," říká ředitel společnosti Posázaví Václav Pošmurný a dodává, že je důležité včas konzultovat a radit se s garantem projektu, společností Posázaví, aby se včas předešlo případným nedorozuměním.

Enviro bude letos i o jakosti v potravinářství a zdravotnictví

11. 4. 2005 | Zdroj: ČTK | Článek

Speciální bloky o jakosti v potravinářství, odpadech a systému řízení zdravotnických zařízení nabídne pátý ročník konference Enviro, který se uskuteční 13. až 15. dubna v Kladně. Stejně jako v minulých letech budou účastníci konference diskutovat o souvislostech mezi ekologickým chováním firem, jakostí, bezpečnosti práce a růstem jejich výkonnosti. Mezi aktuální témata konference zařadila pořadatelská agentura Cert například obchodování s emisními povolenkami, systém nakládání s pneumatikami, připravovaný stavební zákon či problematiku polychlorovaných bifenylů.

O nařezané stromy se zajímají kriminalisté

6. 4. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Na pět set vzrostlých stromů v lokalitě Plíčka u Žďáru nad Sázavou skončí pod pilami dřevorubců, byť původně se mýtit neměly. Dřeviny ve stoletém lese totiž nedávno nařezal zatím neznámý vandal. Škodu zjistil lesní hospodář, případ má v rukou kriminální policie. Stromy na necelém hektaru kdosi naříznul směrovými záseky. Takový les naději na záchranu nemá, už kvůli bezpečnosti musejí být stromy pokáceny. Majiteli lesa byla přitom původně těžba zamítnuta. Existují spekulace, že by stromy mohly být poškozeny záměrně, právě kvůli těžbě, která by jinak povolena nebyla.