Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Seminář nejen o dotacích Zelená úsporám

21. 8. 2009 | Zdroj: Agris | Článek

Dotační program „Zelená úsporám“ určený pro české domácnosti na podporu obnovitelných zdrojů energií, snižování tepelných ztrát domů aj. doznal od svého spuštění v dubnu tohoto roku již řady změn. Další úprava, která vstoupila v platnost již 17. srpna 2009, tentokrát přináší zcela nová pravidla. Státní fond životního prostředí (SFŽP) ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) „vyslyšel stížnosti obyvatel na příliš přísná kritéria programu“ a pro získání dotací přijal mírnější podmínky. Mezi jinými otevřel dotační program i pro majitele bytů v panelových domech.

Povodňové konto je tentokrát chudé

21. 8. 2009 | Zdroj: Denik.cz | Článek

Pouze 495 tisíc korun se do čtvrtka sešlo na kontě povodňové sbírky vyhlášené krajem koncem července pro Děčínsko. Voda tam způsobila spoušť čtvrtého července. Sbírka přitom končí posledním srpnem. „Je to pro nás trochu zklamání,“ konstatoval Arno Fišera, zástupce hejtmanky. V roce 2002 se vybralo od firem i občanů 26 milionů, před třemi lety přes čtyři miliony korun. „Největší částky od firem jsou tak padesát tisíc, občané dávají od tisícovek až po desetitisíce,“ upřesnil Zbyněk Šebesta z kanceláře hejtmanky.

Popcorn prý má stejné množství antioxidantů jako ovoce

20. 8. 2009 | Zdroj: Týden | Článek

O ovoci a zelenině, ale i o potravinách, jako je čokoláda, víno, káva nebo čaj, je známo, že hrají svoji roli ve snižování rizika onemocnění srdce a rakoviny, protože obsahují pro zdraví příznivé látky označované jako polyfenoly. Doposud se ale nevědělo, že některé potraviny podávané jako rychlé občerstvení a celozrnné cereálie jsou také významným zdrojem těchto látek, píše britský deník The Daily Telegraph. Polyfenoly jsou rostlinné substance, které se nacházejí v mnoha druzích ovoce a zeleniny a v dalších rostlinách, jako jsou ořechy, olivy, čajové lístky a hroznové víno.

Pahýly stromů lidem vadí, ekologové je naopak chválí

19. 8. 2009 | Zdroj: Lidové noviny | Článek

Ekologické iniciativy v Českých Budějovicích snad vůbec poprvé otevřeně chválí magistrát za přístup ke kácení stromů. Přesto, že mnoha obyvatelům Budějovic se zdá takový způsob ochrany přírody spíše nešťastným. Když totiž v Budějovicích nějaký umírající strom třeba v městském parku začíná ohrožovat chodce, magistrát ho sice nechá pokácet, ale "šetrně". Dřevorubci odříznou vršek či korunu, případně jen některé větve a torzo stromu nechají stát. V umírajícím dřevě tak má šanci dokončit své vývojové stadium řada vzácných či méně vzácných brouků

MŽP vyhlásilo další kolo podpor projektů na ochranu životního prostředí

19. 8. 2009 | Zdroj: Agris | Článek

Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) vyhlásilo grantové řízení pro nestátní neziskové organizace na rok 2010. Informoval o tom v úterý 18. srpna mluvčí MŽP Jakub Kašpar. Občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti mohou podle jeho údajů až do 5. října 2009 předkládat projekty do pěti tématických oblastí zaměřených na ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj. Jedná se o jednoleté, malé neinvestiční projekty do 300 000 korun. Mezi hlavní podporované oblasti patří změna klimatu, ochrana přírody a biologické rozmanitosti, životní prostředí a vlivy na lidské zdraví, kvalita života, udržitelný rozvoj odpady a průřezová oblast.

Cena nemusí být nejdůležitější bariérou pro nákup biopotravin

18. 8. 2009 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Vysoká cena biopotravin je obecně přijímána jako největší překážka pro to, aby spotřebitelé nakupovali více biopotravin. Proto je také cena biopotravin považována výrobci a obchodníky za nejdůležitější marketingový nástroj. Z výzkumu univerzity Kassel ale vyplývá, že tomu tak nemusí vždy být. Cílem výzkumu, který prováděli Ulrich Hamm a Sabine Plaßmann z německé univerzity v Kastelu, bylo objasnit, zda zákazníci opravdu reagují na cenu biopotravin tak citlivě, jak se obecně předpokládá. V rámci výzkumu byla zkoumána známost cen biopotravin a ochota za ně zaplatit určitou cenu.

Ochutnali biouherák i biosýr

17. 8. 2009 | Zdroj: ASZ | Článek

Letní parket na okraji Břehova na Českobudějovicku je v létě proslulý diskotékami, na které se sjíždí mládež ze širokého okolí. V sobotu dopoledne tam však mířili místo nadšených tanečníků příznivci potravin, které pocházejí od ekologicky hospodařících zemědělců. Ve stáncích okolo volného tanečního prostoru si mohli zájemci vybírat z bohaté nabídky zeleniny, obilovin či bylinek. Před koupí však mohli ochutnávat biouherák, kozí biosýry, jogurty i tvarohový krém, ale také biokoláče s ořechovou a makovou náplní či biochleba.

Nebojte se vody z kohoutku. Často je kvalitnější než ta balená

17. 8. 2009 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Kupujete si balenou vodu, protože se bojíte pít tu, která vám doma teče z kohoutku? Bydlíte-li v Praze či jiném městě a vodu vám dodávají velké vodárenské podniky, bát se nemusíte. Voda distribuovaná do veřejné sítě je kvalitní a zdravotně absolutně nezávadná. V řadě testů, které v minulé době proběhly tiskem, vyplývá, že voda z kohoutku je kvalitní. Je totiž čerstvá. Balená voda, než se dostane od výrobce k zákazníkovi, podstupuje dalekou cestu. Během ní se může stát, že na balíky vody svítí slunce nebo jsou uskladněny v nevyhovujících podmínkách. To vše kvalitu balené vody negativně ovlivní.

Topení biomasou ohrožuje české lesy

13. 8. 2009 | Zdroj: Denik.cz | Článek

Ještě nedávno měla biomasa pověst ekologického paliva. Odborníci však nyní varují, že rozšiřování tohoto způsobu vytápění znamená vážnou hrozbu pro české lesy. Pro topení se totiž v kotlech na biomasu využívají veškeré zbytky dřeva, včetně drobných úlomků po těžbě, kusů kůry a větví. „Dřevaři tak lesy doslova vyluxují,“ říká Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha. Lesy tím velmi trpí, zbytky dřeva jsou totiž hlavním zdrojem živin pro lesní půdy. Když nezetlejí na místě, ale jsou odvezeny na topení, je ohrožen zdravý vývoj porostů v dalších generacích.

Česká republika jako první ratifikovala Karpatský protokol

13. 8. 2009 | Zdroj: Ministerstvo životního prostředí | Článek

Česká republika ratifikovala v červenci Protokol o ochraně a udržitelném využívání biologické a krajinné rozmanitosti Karpat. Učinila tak jako první ze signatářských zemí Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Karpatské úmluvy). K tomu, aby protokol vstoupil v platnost je třeba ratifikace ještě dalších tří zemí ze signatářů (Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Polsko, Ukrajina, Srbsko). Protokol byl připravován v letech 2006 a 2007. Jeho cílem je zlepšit ochranu, obnovu a udržitelné využívání biologické a krajinné rozmanitosti Karpat.