Podnikání

Jak ptačí chřipka zničila indický „Xaverov“

22. 2. 2006 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Indický Navápur je něco jako česká drůbežárna v Xaverově. Přesně řečeno, ještě minulý týden byl. Pak ho tvrdě zasáhla pohroma, která se v těchto dnech šíří světem. Jmenuje se ptačí chřipka. Toto na indické poměry drobné zaostalé městečko ležící ve státě Maháráštra bylo v Indii proslulé pěstováním a prodejem drůbeže. V jeho okolí jste mohli spatřit jednu kuřecí farmu vedle druhé. A tamní lidé se vývozem drůbežího masa a také vajec slušně živili. Objev viru ptačí chřipky H5N1 v oblasti je proto doslova knokautoval. Jejich živnost ze dne na den skončila. „Je to jako válka. Přicházejí k nám podivní lidé, kompletně zachumlaní v maskách a brýlích a všechno kontrolují. Berou nám drůbež a hromadně ji likvidují,“ stěžoval si agentuře Reuters Ghulam Vhora, člen navápurské asociace chovatelů drůbeže.

Deset NEJ z trojlístku veletrhů

22. 2. 2006 | Zdroj: Agris |  Článek

Největší v historii - V roce 2006 zaujmou veletrhy TECHAGRO- ANIMAL VETEX a SILVA REGINA největší čistou výstavní a předváděcí plochu v historii – více než 50.000 m2. Nejzajímavější téma ...

Usnesení 1. zasedání V ýboru ZS ČR ze dne 21. února 2005 ve Větrném Jeníkově

22. 2. 2006 | Zdroj: Agris |  Článek

Výbor na základě vyhodnocení roku 2005 upozorňuje, že oproti roku 2004 došlo v zemědělství k těmto trendům:

České mléko s rakouskou marmeládou

22. 2. 2006 | Zdroj: Enviweb.cz |  Článek

Biozemědělství se provozuje na šesti procentech půdy, ale biopotravin se vyrábějí pouhá dvě promile. Potravinářům chybí surovina. S podílem ekologického hospodaření na zemědělské půdě je ČR lepším průměrem Evropské unie, ale na pultech prodejen s potravinami to nepoznáte. Biojogurty jsou z Německa, biosmetana z Rakouska, oleje z biořepky z Francie a džusy z nepráškovaného ovoce pocházejí také z ciziny. Jediný domácí výrobce biojogurtů, Olma Olomouc, na něj bere mléko z Jeseníků, ale biomarmeládu musí kupovat v Rakousku. U nás ji nikdo nevyrábí. Naopak veškerá domácí produkce biořepky končí v Německu anebo v Rakousku. Nenašel se tu pro ni zpracovatel. Tím je postavena na hlavu ekologická zásada o úsporách energie. Platí, že biopotraviny se mají spotřebovat co nejblíž od místa jejich produkce a zpracování, aby se zamezilo emisím z dálkové dopravy.

Zemědělský svaz odhaduje zisk na 4,5 mld

22. 2. 2006 | Zdroj: Právo |  Článek

Podle odhadu Zemědělského svazu (ZS) čeští zemědělci v loňském roce vydělali okolo 4,5 miliardy korun, což je v porovnání s předchozím rokem pokles o 4,1 mld. Kč. Na ziskovosti se podílely především vyšší podpory a úspory v nákladech, protože tržby za rozhodující komodity meziročně klesly o 13,5 procenta na 71,9 miliardy. Na zasedání výboru svazu ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku to uvedl jeho předseda Miroslav Jirovský. Z šetření, které svaz provedl u 543 podniků s výměrou 907 000 hektarů, se zisk na jeden hektar zemědělské půdy loni pohyboval kolem 1280 korun. O rok dříve zemědělci vydělali 2456 korun.

MŽP schválilo plán Setuzy na rozšíření výroby MEŘO v Olomouci

22. 2. 2006 | Zdroj: Ekolist.cz |  Článek

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) schválilo záměr rozšíření výroby metylesteru řepkového oleje (MEŘO) v olomouckém závodě společnosti Setuza ze současných 36 tisíc tun ročně na 50,5 tisíce tun. Ministerstvo si stanovilo šest podmínek, které musí investor při realizaci investice dodržet. Týkají se vesměs limitů emise škodlivin. Oznámilo to MŽP na serveru České informační agentury životního prostředí.

Oznámení o nabídkovém řízení č. 22/2006/04 na prodej cukru z intervenčních zásob SZIF

22. 2. 2006 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Státní zemědělský intervenční fond, se sídlem Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 (dále jen SZIF) vyhlašuje dílčí nabídkové řízení č. 22/2006/04 na prodej 13 000 tun cukru z intervenčních zásob. Písemné nabídky do nabídkového řízení se doručují na adresu – Státní zemědělský intervenční fond, Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1. Nabídky je možno zaslat poštou, doručit do podatelny osobně nebo kurýrem (č. dveří 429, 4. patro). SZIF posoudí na neveřejném zasedání formální správnost nabídek. Po vyhodnocení formální správnosti SZIF zašle účastníkům, kteří nesplnili formální náležitosti „Oznámení o zamítnutí nabídky do Nabídkového řízení pro prodej cukru“. Nabídky, které splňují veškeré formální náležitosti jsou neprodleně po skončení tohoto dílčího Nabídkového řízení zasílány Evropské Komisi, která stanoví minimální cenu pro výběr nabídky. Tato cena bude kritériem pro výběr nabídky.

V cizině nejvíc pijí Kozla

22. 2. 2006 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

České pivovary pochopily, že Češi už toho z jejich produkce více nevypijí, a vydaly za hranice. Loni vyvezly o pětinu více piva, přes 3 miliony hektolitrů, a bilanci navíc vylepšují licenční výrobou za hranicemi. Zahraničním bestsellerem je Velkopopovický Kozel. Nejprodávanějším pivem v cizině však není Budvar ani Plzeňský Prazdroj. Nejvíc šel na odbyt překvapivě Velkopopovický Kozel - hlavně proto, že se už třetím rokem vaří v Rusku, Maďarsku a na Slovensku. Kozla se v zahraničí prodalo 1,3 milionu hektolitrů. To je dokonce víc, než se uvařilo jen ve Velkých Popovicích.

Novela vyhlášky: Od začátku října se bude v ČR prát bez fosfátů

21. 2. 2006 | Zdroj: Agroenvi.cz |  Článek

Čistší voda v řekách – to bude důsledek novely vyhlášky [1], kterou 20. února podepsal ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Ta zakazuje od 1. října prodávat v České republice takové prací prostředky pro domácnosti, které obsahují fosfáty. „Fosfáty výrazně znečišťují naše řeky. Novela vyhlášky je cesta, jak snížit přísun fosforu do řek. Ten způsobuje růst vodního květu, který všichni dobře známe třeba z brněnské přehrady či Máchova jezera. V České republice se přitom více než polovina pitné vody získává z povrchových zdrojů,“ vysvětluje svůj krok ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

Problém není v zákonu o odpadech, ale v jeho vymáhání

21. 2. 2006 | Zdroj: Agris |  Článek

„Český zákon o odpadech je kvalitní, dovoz odpadu k odstranění a skládkování k nám jednoznačně zakazuje. Problém je ve vymáhání zákona - odpad je k nám relativně jednoduché dovézt a ilegálně složit, aniž si toho někdo všimne. Poslední týdny ukazují, že je potřeba zvýšit kontroly na hranicích i celní kontroly uvnitř republiky. Pomoci by mělo i zvýšení pokut ze současných deseti na padesát milionů korun, které navrhnu při projednávání novely zákona o odpadech, která je teď v parlamentu,“ komentuje nelegální dovozy odpadu ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

NEWSLETTER

Podporujeme