Další novinky

Lokální aplikace dusíkatých hnojiv

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Z hlediska ochrany životního prostředí a také i celkové ekonomiky při používání průmyslových dusíkatých hnojiv má prvořadý význam zvýšení přímého využití dusíku z hnojiv rostlinami. Určitá perspektiva se zde ukazuje při použití lokální aplikace N hnojiv. První pokusy s lokální aplikací hnojiv byly uskutečněny v 8O.letech minulého století (Wollny 1885 in Jung 1957). Na začátku 2O.století a především pak po skončení 2.světové války probíhala další sledování. Hlavním důvodem byl nedostatek minerálních hnojiv a také výhodná společná kombinace setí a aplikace hnojiv. V literárních pramenech nacházíme informace z tohoto období u fosforečných hnojiv a u plodin s větší roztečí řádků jako kukuřice, brambory, cukrovka, tabák.

Stav a perspektivy rostlinné výroby v Polsku

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Výměra zemědělské půdy Polska činí 18,7 mil. ha. Orná půda zaujímá 76,5% (14,3 mil. ha), z toho je 7,7% (1,1 mil. ha) neobdělávané půdy a úhorů. Kolem 80% zemědělské půdy obhospodařují soukromníci. Z asi 2 milionů soukromých farem jen asi 20% získává svůj příjem výlučně ze zemědělství. U ostatních hospodářů se jedná o druhé zaměstnání. Střední výměra hospodářství činí 6,7 ha a vykazuje tendenci růstu (obrázek 1). Předpokládá se, že počet hospodářství se bude snižovat velmi pomalu (o 1% ročně) z důvodu obtíží při obtarávání si náhradní práce.

Význam chovu drůbeže u nás a ve světě

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Chov drůbeže je jedno z nedynamičtěji se rozvíjejících odvětví živočišné výroby ve světě. To může souviset s tím, že není vázán na hospodaření na půdě. Drůbež má také přibližně pětkrát rychlejší reprodukční schopnost než skot, vysoká je i výkrmová schopnost drůbeže. Efektivnější je i přeměna bílkovin krmiva v živočišnou bílkovinu než u skotu a prasat.

Trendy živočišné výroby ve světě

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Rozvoj živočišné výroby ve světě je neustále ovlivňován vývojem světové spotřeby a produkce masa a dále úrovní obchodu u této komodity, na což jednotlivé země světa reagují různým způsobem. Státními politikami "sešněrovaný" světový zemědělský obchod se jen velice pozvolna vydává na neprobádanou cestu liberalizace. Ačkoliv se dohoda o zemědělství v rámci Uruguayského kola GATT neminula účinkem, její praktický dopad se přesouvá do dlouhodobější perspektivy.

Vliv omezení dusíkatého hnojení na botanické složení

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

V průběhu posledních desetiletí byl ve většině evropských zemí zaznamenán výrazný růst zemědělské produkce. Strukturální změny byly doprovázeny vytvářením menšího počtu zemědělských podniků v západní Evropě a reorganizovanými velkovýrobními podniky ve většině východoevropských států. Toto vedlo v mnoha oblastech k vysoké koncentraci produkce. Protože některé základní produkční faktory, tj.půda a pracovní síly vykazovaly trvale sestupný trend, byl růst zemědělské produkce možný pouze za předpokladu intenzifikace zemědělství. Hlavními faktory intenzifikace obecně byly zvyšující se stupeň mechanizace, rostoucí vstupy organických a průmyslových hnojiv, pesticidů a v některých zemích vzestup úrovně vodního hospodářství. Toto bylo v minulých letech převážně uplatňováno i v Československé republice.