Další novinky
ZPRÁVA O TRHU ZELENINY - 13. - 14. týden 2008
11. 4. 2008 | Zdroj: SZIF
|
Soubor
Ve 14. týdnu 2008 došlo v porovnání s 12. týdnem k výraznému procentickému nárůstu průměrné obchodní nákupní ceny (NC) bílého zelí z dovozu i tuzemského, a to o 2,20 Kč/kg (tj. o 34,7 %) na 8,50 Kč/kg u dovozového a o 2,10 Kč/kg (tj. o 33,5 %) na 8,20 Kč/kg u tuzemského. Jeho obchodní odbytová cena (OC) se také výrazně zvýšila o 2,70 Kč/kg (34,8 %) na 10,50 Kč/kg u tuzemského. U importovaného se cena zvýšila o 25,9 % na 10,20 Kč/kg, což znamená nárůst o 2,10 Kč/kg. Zvýšení NC bylo zaznamenáno i u dovozové světlé cibule o 0,80 Kč/kg (tj. o 17,3 %) na 5,70 Kč/kg, její OC vzrostla o 0,10 Kč/kg na 7,40 Kč/kg, tj. o 1 %. K cenovému poklesu došlo u bílých a červených paprik z dovozu.
ZPRÁVA O TRHU S MLÉKEM A MLÉKÁRENSKÝMI VÝROBKY - březen 2008
11. 4. 2008 | Zdroj: SZIF
|
Soubor
V únoru 2008 poprvé po šesti měsících došlo k poklesu ceny placené zemědělcům (CZV) za mléko kravské třídy Q. Lednová rekordní cena tak nebyla překonána a únorová cena byla 1,71 Kč nad úrovní dubnové ceny z roku 2005 (tehdy dosáhla cena nejvyšší hodnoty minimálně za posledních 11 let). V únoru 2008 se od prvovýrobců nakupovalo kravské mléko třídy Q. za 10,07 Kč/l, což je pokles proti lednu o 3 haléře (-0,3%) a nárůst o 2,27 Kč (+29%) proti únoru 2007. Mlékárny podle výkazu MZe 6-12 nakupovaly mléko v kvalitě I a vyšší za 9,97 Kč/l (rozdíl proti CZV je způsoben nákupem mléka přes odbytové organizace a ze zahraničí, a také počtem respondentů).
Zateplování paneláků zabíjí chráněné rorýse
11. 4. 2008 | Zdroj: Aktuálně.cz
|
Článek
Ještě na konci osmdesátých let v Praze objevovalo na tři tisíce párů zvláště chráněného rorýse obecného. Po jedenácti letech jich zůstala už jen polovina.Rorýs patří mezi živočichy, kteří se tak přizpůsobili civilizaci, že už bez ní takřka nemohou žít. Každý rok na jaře přilétávají desítky tisíc párů těchto ptáků z jihu Afriky jenom proto, aby v Česku přivedly na svět mláďata. V srpnu se zase vrací nazpátek. A těch pár měsíců tady rorýsi žijí ve větracích šachtách paneláků, nebo v podobných otvorech pod střechami domů.
Vládní reforma zemědělské politiky
11. 4. 2008 | Zdroj: AGRO - Ochrana, výživa, odrůdy
|
Článek
Kvalita života na venkově a narovnání vlastnických vztahů k půdě, diverzikace činnosti, omezení byrokracie a spravedlivé pojetí zemědělské politiky Evropské unie, tak si v hrubých obrysech představuje reformu zemědělské politiky ministr zemědělství Petr Gandalovič. Její hlavní body představil dnes spolu s premiérem Mirkem Topolánkem na setkání s novináři na zemědělské usedlosti v Radonicích u Prahy.
Organicky pěstovaná rajčata a antioxidanty
11. 4. 2008 | Zdroj: ÚZPI
|
Článek
Pěstitelé organických rajčat mohou pro obchod využít novou studii, která ukazuje, že organicky vypěstovaná rajčata mají vyšší obsah antioxidantů než rajčata vypěstovaná konvenčním způsobem. Výzkumníci z university University of California – Davis zjistili, že organicky vypěstovaná rajčata mají značně vyšší obsah flavonoidů – určitého druhu antioxidantů a že rozdíly mezi těmito dvěma zemědělskými systémy se zvětšily.
Úspěšná sanace rhinitidy u prasat
11. 4. 2008 | Zdroj: ÚZPI
|
Článek
Základem sanace sípavky prasat je pravidelný odběr nosního sekretu a laboratorního vyšetření odebraných vzorků na PMT pomocí metodou PCR nebo ELISA. K eliminaci PMT je nutné přijmout v každém zemědělském podniku specifická terapeutická opatření. Progresivní atrofická rhinitida (PRa) je celosvětově rozšířené kontagiózní onemocnění horních cest dýchacích u prasat vyvolané kmeny Pasteurella multocida, které osidlují hlen nosní sliznice a produkují tzv. dermonekrotické toxiny (PMT). Toxiny poškozují kosti a sliznice, takže již u velmi mladých zvířat může dojít k úplnému zničení nosních skořep (atrofie), zvýšenému krvácení a následné deformaci horních čelistí.
Bionafta z porážkových odpadů
11. 4. 2008 | Zdroj: ÚZPI
|
Článek
Dánská firma produkuje bionaftu z odpadů vzniklých při porážce prasat a jatečných těl nevhodných pro zpracování v potravinářském a krmivářském průmyslu. V Dánsku zahájili produkci bionafty na bázi odpadů z jatečných trupů prasat. Výrobní společnost, která již produkuje bionaftu z řepky, vybudovala zařízení v hodnotě 24 milionů EUR, které dokáže zpracovat tuk z jatečných trupů prasat a vedlejších produktů z porážky prasat. Cílem zpracovatelské společnosti je dosáhnout ke konci letošního roku týdenní produkci ve výši přibližně 1000 tun bionafty. V průběhu několika let by měl objem vyprodukované nafty postupně narůstat až na dvojnásobek současného stavu.
Rozšiřování populace pstruha obecného potočního v Jizerských horách
10. 4. 2008 | Zdroj: Lesy České republiky, s. p.
|
Článek
Lesy České republiky, s. p. již druhým rokem spolupracují se Správou CHKO Jizerské hory při vysazování plůdku pstruha obecného potočního (salmo truta truta morfa fario) v povodí řek Smědé a Olešky v Jizerských horách. V neděli 13. 4. 2008 bude do těchto toků vysazeno celkem 10 000 kusů pstruha potočního. „V minulosti byl do těchto vod vysazován siven americký, který lépe než pstruh snáší kyselé vody. Kvalita vody v Jizerských horách se však postupně zlepšuje a tak můžeme opět začít vysazovat i našeho pstruha obecného.“ uvedl Ing. Tomáš Sajdl, vedoucí Správy toků, oblast povodí Labe, Lesy České republiky, s. p.
Důsledky pastvy ve vysokohorském prostředí
10. 4. 2008 | Zdroj: Priroda.cz
|
Odkaz
Činnost člověka ve vysokohorském prostředí zanechala na vegetaci nesmazatelné stopy. Jednou z těchto činností bylo i pastýřství, které se v Belianskych Tatrách praktikovalo od roku 1310 do roku 1954. V 13. a 14. století podléhali Belianske Tatry německé kolonizaci. Se zemědělstvím a hornictvím se začalo rozvíjet hlavně pastýřství, kterým docházelo k devastaci vegetace nejvíc v nižších polohách. Od roku 1310 se začalo s pastvou ovcí na Předních Meďodoloch a od roku 1360 se začalo pást také v Tatranských Matliaroch (Chudíková, Chudík, 1978).
Ekvádor: Chevronu hrozí ohromná ekologická pokuta
10. 4. 2008 | Zdroj: tyden.cz
|
Článek
Žaloba podaná ekvádorskými domorodými skupinami proti energetické společnosti je jednou z největších svého druhu v historii. Hraje se až o 16 miliard dolarů. Ekvádorští indiáni a ochránci přírody požadují po ropném gigantu Chevron-Texaco kompenzaci za ekologické poškození pralesů, kde firma těžila ropu. Chevron obvinění odmítá jako „šarádu". Patnáct let trvající soudní spor mezi domorodým obyvatelstvem a energetickým obrem Chevron-Texaco nabírá na obrátkách.
