Další novinky
Zpráva o trhu zeleniny č. 24/2008 - 47. - 48. týden 2008
27. 11. 2008 | Zdroj: SZIF
|
Soubor
Ve 48. týdnu roku 2008 se mírně snížila průměrná cena zemědělských výrobců (CZV) celeru, a to o 0,10 Kč/kg na 7,60 Kč/kg, tj. o 1,3 %. Lehce také poklesla průměrná CZV bílého konzumního zelí o 0,10 Kč/kg (tj. o 4,2 %) na 2,30 Kč/kg. Za sledované období se stabilizovala průměrná CZV hlávkové kapusty na 4,40 Kč/kg, petržele na 11,30 Kč/kg a červeného zelí na 3,50 Kč/kg.
ZPRÁVA O TRHU HOVĚZÍHO A VEPŘOVÉHO MASA - 45. - 46. týden 2008
27. 11. 2008 | Zdroj: SZIF
|
Soubor
V průběhu 46. týdne (10. 11. – 16. 11.) se ve sledovaných podnicích porazilo, klasifikovalo a ocenilo podle SEUROP normy o 177 ks dospělého jatečného skotu více než v předchozím týdnu. Porážky byly vyšší u jalovic (+85 ks), u mladých býků (+65 ks) a u krav (+62 ks). Méně se porazilo býků (-28 ks) a volů (-7 ks). Největší podíl na porážkách měly ve 46. týdnu krávy 41,7 %, pak byli mladí býci 35,1 %, býci 11,5 % a jalovice 11,3 %. V průběhu 45. týdne mírně stouply ceny ml. býků, býků a jalovic, ceny krav poklesly. Ve 46. týdnu se ceny vyvíjely odlišně. Cena mladých býků celkem klesla (-0,43 Kč/kg JUT) na 70,33 Kč/kg JUT (38,64 Kč/kg ž. hm.). Celková cena býků spadla (-2,36 Kč/kg JUT) na 65,88 Kč/kg JUT (36,20 Kč/kg ž. hm.).
Česká krajina má být pestřejší. Za peníze z Bruselu
27. 11. 2008 | Zdroj: Aktuálně.cz
|
Článek
Dotace v celkové výši zhruba tři čtvrtě miliardy korun čekají na zemědělce v rámci Programu rozvoje venkova (PRV), budou-li vytvářet a následně udržovat takzvané nové krajinné prvky. Podle poradce ministra zemědělství Josefa Stehlíka byl již program odeslán na schválení do Bruselu. "Očekáváme, že připomínky z EU budeme znát na přelomu letošního roku," konstatuje Stehlík. Program pro vytváření nových krajinných prvků by měl podle něj motivovat zemědělce k vyšší aktivitě, která povede k zakládání nových remízků, drobných vodních ploch, mezí či různých terénních předělů.
Strukturální a viskoelastické vlastnosti škrobů z různých luštěnin
27. 11. 2008 | Zdroj: ÚZPI
|
Článek
Luštěniny všeobecně jsou dobrým zdrojem pomalu trávených škrobů, které příznivě ovlivňují postprandiální hladinu glukózy v krvi a hladinu inzulinu. Pracovníci indických a japonských výzkumných institucí porovnávali morfologické, strukturální, termální a viskoelastické vlastnosti škrobů separovaných z mestelice (hrách pigeon, kajan, Cajanus cajan, syn. Cajanus indicus), cizrny beraní (chickpea, Cicer arietinum), hráchu polního (Pisum sativum), fazolu obecného (kidney bean, Phaseolus vulgaris ) a fazolu mungo (blackgram, Vigna mungo).
Malúš svůj Agropol neprodá
27. 11. 2008 | Zdroj: E15 on line
|
Článek
Druhá největší agropotravinářská skupina v zemi Agropol Group svého vlastníka nezmění. Ucházel se přitom o ni především konkurenční Agrofert Holding Andreje Babiše a údajně i německá konkurenční skupina BayWa. Majitel Agropolu Jiří Malúš už informoval své podřízené, že firma pokračuje dál s ním. Informaci přinesl server iDNES.cz. Podle dřívějšího vyjádření Malúše byla jednání o prodeji nejdál právě s Babišem, který také už před měsícem požádal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o povolení spojení. Babišovi se podle iDNES nový postoj Malúše nechtělo komentovat. ,,Víte víc než já. Bylo mi řečeno, že jel na 14 dní na Maledivy," uvedl Babiš.
Lidé chrání přírodu na souši. Na moře ale zapomínají
27. 11. 2008 | Zdroj: Aktuálně.cz
|
Článek
Moře a oceány lidé chrání víc než v minulosti. Pořád to ale nestačí. Zhruba tak by se daly shrnout výsledky nové studie, na než upozornila britská stanice BBC. Status chráněného mořského území zatím získalo méně než jedno procento světového oceánu. Vlády přitom slíbily, že by ho do roku 2012 mělo mít celých deset procent jeho plochy. Ochrana ekologicky důležitých oblastí není samoúčelná: pomáhá dramaticky ubývajícím rybím populacím a prospívá turistickému ruchu.
OSN nevzdává boj proti změnám klimatu
27. 11. 2008 | Zdroj: Euractiv.cz
|
Článek
Po roce plném debat okolo nové podoby klimatické dohody - nástupce Kjóta - přichází Organizace spojených národů se souborem několika výchozích bodů respektive postojů jednotlivých států, které by měly posloužit jako základ pro nadcházející jednání o klimatu v polské Poznani. V čerstvě zveřejněné zprávě OSN zdůrazňuje závazek k omezení celosvětového růstu teplot (na nejvýše plus 2 °C) pomocí nástrojů jako jsou obchodování s emisními povolenkami nebo transfer technologií. Čína a většina států Latinské Ameriky podle OSN předpokládají, že rozvinuté země se zavážou ke snížení emisí CO2 o 25-40% ve srovnání s rokem 1990 a do roku 2050 dokonce k redukci ve výši 80-95%.
Jaký chemický koktejl dýcháme?
27. 11. 2008 | Zdroj: Enviweb.cz
|
Článek
Škodliviny v ovzduší jsou všudypřítomné, je prakticky nemožné vyvarovat se jejich působení, dýchat musíme všichni. Jak je to s čistotou ovzduší na Mostecku? Žijeme v blízkosti chemických provozů, povrchových lomů a elektráren, dýcháme nebezpečnější chemický koktejl než lidé v jiných částech republiky? Které škodliviny nás nejvíce ohrožují? Oblast severočeské hnědouhelné pánve patřila v minulosti k oblasti s nejvíce znečištěným ovzduším v Evropě, označované jako Černý trojúhelník. Znečištění této složky životního prostředí nabývalo i viditelného rozsahu - nažloutlý smog a umírající stromy na vrcholových partiích Krušných hor byly pro tuto oblast typické.
Klasický mor prasat v Rusku a v Chorvatsku
27. 11. 2008 | Zdroj: ÚZPI
|
Článek
Ve východní části evropské části Ruské federace (okres Volha) v oblasti Nižného Novgorodu (správní obvod) byl prokázán výskyt klasického moru prasat. Jak oznámila Světová organizace pro zdraví zvířat se sídlem v Paříži (OIE) dne 20.11. 2008, byl tímto nebezpečným onemocněním postižen jeden chov čítající celkem 82 kusů prasat. Zvířata nebyla chráněna před nákazou ochranným očkováním. V postiženém chovu byla zavedena ochranná karanténní opatření. U prasat z okolních chovů následně proběhla vakcinace. Jak došlo k infikování prasete nebylo dosud objasněno.
Telemetrie pomáhá poznat život jelenů i rysů na Šumavě
27. 11. 2008 | Zdroj: Agris
|
Článek
Telemetrický projekt v národních parcích Šumava a Bavorský les sleduje již čtyři roky prostorovou aktivitu určených zvířat, konkrétně jelena lesního, srnce obecného a také jedinou velkou šumavskou šelmu, rysa ostrovida. Ke sledování jsou používány nejmodernější technologie, konkrétně telemetrické obojky, založené na satelitní technologii GPS. S její pomocí jsou v pravidelných intervalech zaměřovány pozice sledovaných zvířat, které jsou ukládány buď do obojku nebo okamžitě odesílány. Kromě toho jsou obojky vybaveny senzorem aktivity, který umožňuje sledovat, co zvíře zrovna dělá, a to v časovém intervalu pěti minut.




