Další novinky

Potřebujeme v zemědělství nástupce, proč je nepodpořit

26. 9. 2007 | Zdroj: AK ČR | Článek

O podporu začínajících zemědělců se na ministerstvu zemědělství přihlásilo celkem 430 mladých farmářů. „Na tento dotační titul je ročně po sedm let vyčleněno 230 milionů korun.Ze 430 přihlášených se dostalo letos ale jen na polovinu,“ uvedl Jan Veleba, prezident AKČR.“To není spravedlivé, chceme,aby se dostalo na všechny . Potřebujeme nástupce a fandíme mladým lidem, kteří chtějí dál české zemědělství rozvíjet.Proto jsme iniciovali na ministerstvu zemědělství návrh, převést finanční prostředky z příštího na letošní rok a pomoci tak všem,“ řekl Veleba.

Tři země spolknou polovinu zemědělských dotací EU

25. 9. 2007 | Zdroj: Aktuálně.cz | Článek

Francie, Španělsko a Německo získávaly loni z unijní pokladny největší díl. Francouzští farmáři jsou nejpilnějšími příjemci dotací, zatímco Španělsko a Itálie si užívají peněz na investice do infrastruktury. Dle zprávy o rozdělení balíku 106 miliard eur v roce 2006 si nejlépe vedly západoevropské státy. Francie, Španělsko a Německo si dohromady rozdělily 47 procent přímých zemědělských dotací. Španělsko zároveň vévodí žebříčku příjemců peněz ze strukturálních fondů, které mají pomáhat financovat velké investice. Získalo téměř osmnáct procent těchto peněz, za ním se umístila Itálie a Německo.

Experti: Vodu mohou čistit biotechnologie; bariérou předpisy

25. 9. 2007 | Zdroj: ČTK | Článek

Koupaliště bez řas a sinic, lepší vodní prostředí pro chov ryb, úsporněji čištěné odpadní vody - k tomu všemu mohou přispět biotechnologie, jako jsou bakteriální a enzymatické přípravky. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli odborníci na danou problematiku. Širšímu využití biotechnologií, například při ošetření přírodních koupališť či rybníků, ale prý brání legislativa. Vyjádření ministerstva zemědělství ČTK zjišťuje.

Biodynamické zemědělství v Sasku

25. 9. 2007 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Na seminářích projektu „Bio spojuje“ zazněly od českých zemědělců návrhy seznámit se s biodynamickými principy, které jsou jako směr ekologického zemědělství v Čechách zatím méně známé. Podobné přání vzešlo i od polských účastníků projektu Interreg IIIA. Proto EkoConnect uspořádal v posledním srpnovém týdnu dvoudenní studijní cestu na několik farem a podniků zpracovávajících a prodávajících jejich, tedy regionální, výrobky pod značkou Demeter.

Do EU lze dovézt jen ptáky chované pro vlastní potřebu

25. 9. 2007 | Zdroj: Agris | Článek

Díky riziku ptačí chřipky je v současné době podle mluvčího Státní veterinární správy ČR (SVS) Josefa Dubna dovoz ptáků do EU za obchodním účelem nadále podstatně omezen. „Na základě rozhodnutí Komise č. č. 2007/25/ES ale existuje výjimka, která vychází vstříc lidem, kteří se například stěhují se svými opeřenými miláčky. Ta stanoví, že je možné s patřičnými veterinárními potvrzeními neobchodně ptáky do EU dovézt, avšak jedině za podmínky, že jsou ptáci doprovázeni svým majitelem. Nejvíce však pět kusů,“ zdůraznil Duben.

Pravý rybářský maraton

25. 9. 2007 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Stovka rybářů nyní ve dne v noci vysedává u Annínského jezera v Tovačově u Přerova a s nadějí hledí na své splávky. Z Česka i zahraničí sem přijeli na extrémní sedmidenní Carp Maraton Tovačov 2007. Celkem šestačtyřicet dvoučlenných týmů, které mohou chytat na čtyřech prutech dohromady, soutěží o to, kdo uloví nejvíc ryb.

Skandál kvůli podvodné záměně masa v Německu

25. 9. 2007 | Zdroj: ÚZPI | Článek

V Německu propukl nový skandál s masem nevhodným ke konzumaci. Nejprve se zjistilo, že bavorský masozpracovatelský podnik dodal v červenci 2007 jako surovinu pro přípravu kebabu 20 t krůtího a hovězího masa, které bylo nevhodné ke konzumaci lidmi (a zřejmě již bylo zkonzumováno). Poté v téže firmě manžel majitelky zaměnil označení u 11,4 t jatečného odpadu - ořezu patřícího do kategorie 3 (vhodné jen ke zpracování na krmivo pro zvířata) ze závodu ve Schleswig-Holstein s úmyslem prodat ho k výrobě kebabu. O podvodu nebyl předem informován ani objednatel vyrábějící kebab, ani majitelka a zaměstnanci závodu. Podvod nebyl zjištěn kontrolními orgány, ale na základě udání očitého svědka. Zdá se, že bavorský podnik je zapojen do celostátní podivné obchodní sítě s masem, takže vyšetřován je i dodavatel z Schleschwick-Holstein.

Projev prezidenta Václava Klause na summitu OSN o změnách klimatu

25. 9. 2007 | Zdroj: ČTK | Článek

Česká verze projevu prezidenta České republiky Václava Klause na konferenci OSN o změnách klimatu.

KLASA znamená prvotřídní kvalitu

25. 9. 2007 | Zdroj: SZIF | Článek

Výrobky, které na sobě nesou logo národní značky kvality KLASA jsou mimořádné. Od těch ostatních se liší především zaručenou kvalitou. Na potraviny oceněné značkou KLASA se proto můžete spolehnout. Národní značku kvality KLASA uděluje již od roku 2003 ministr zemědělství ČR. Potraviny, které usilují o prestižní ocenění KLASA, musejí splňovat náročná kvalitativní kritéria. Kromě zaručení nejvyšší kvality a bezpečnosti v procesu výroby je to i kvalita použitých surovin a hlavně nutnost doložit nadstandardní kvalitativní charakteristiku výrobku. Mezi potravinami s oceněním KLASA tedy například nemůžete najít masné výrobky obsahující tzv. separáty, ani jiné náhražky, mléčné výrobky obsahují více mléčné bílkoviny, pekárenské výrobky zase více vlákniny.

Obce mohou ušetřit miliony. Stavět čističky bez betonu

25. 9. 2007 | Zdroj: Aktuálně.cz | Článek

Do konce roku musí mít obce zajištěné čištění odpadních vod. Starostům se však do stavby čistíren příliš nechce. Klasické betonové čističky totiž přijdou na miliony korun. Mohou však jednoduše ušetřit a splnit zákonnou povinnost. Zákon totiž neukládá, jaké čištění mají obce zvolit. Mohou se tak pustit do alternativních způsobů například prostřednictvím biotechnologií, zemních filtrů či biologických rybníků. A ty lze využít i v případě větších sídel s počtem obyvatel nad dva tisíce. Česko se totiž zavázalo v unii, že právě všechny obce s více než dvěma tisíci lidmi budou mít zařízení na čistou vodu. A alternativní metody by mohly alespoň částečně snížit plánované výdaje ve výši 46 miliard korun.