Další novinky

Dražší pivo se nelíbí ani hostinským

6. 2. 2006 | Zdroj: Deník Litoměřicka | Článek

Pivaři inkasovali další direkt. Cenu zlatavého moku pivovary opět zvýšily. Někteří hostinští na Litoměřicku ceny zvedli, jiní se je snaží zachovat. Vláda, která zdraží pivo, padne, říkávalo se za minulého režimu, kdy pivovary byly státními podniky. Dnes patří pivovary soukromým výrobcům, ti se však pádu firmy nebojí. K udržení míry zisku jim pomůže další zdražení. To se přitom nelíbí hostinským ani štamgastům. "S tím nic nenaděláte. Pivovary prosté ohlásí zvýšení ceny a hotovo. Dnes se cena piva pohybuje okolo dvaceti korun za půllitr. Jakmile se dostane nad dvacet korun, vidím to černě, to už je na Litoměřice moc," vyslovil obavy z růstu cen Petr Lesák, provozovatel restaurace U Petříků v Litoměřicích.

Soud zastavil stíhání majitelů skláren v Lenoře

6. 2. 2006 | Zdroj: Listy Prachaticka | Článek

Okresní soud v Prachaticích zastavil trestní stíhání čtyř majitelů bývalých skláren v Lenoře na Prachaticku, kde je volně uloženo několik set tun jedovatých látek, které ohrožují široké okolí. Soud neprokázal, že by za ohrožení životního prostředí byli odpovědni poslední majitelé areálu. Situace v objektu se mezitím zhoršuje, propadly se tam střechy některých přístřešků, ve kterých jsou sudy s nebezpečnými látkami. Uvedla to Česká televize na programu ČT 24. Podle odůvodnění rozsudku soud uznal, že nebezpečné látky v Lenoře přímo ohrožují životní prostředí, ale žalobce neprokázal, že by tento stav zavinili současní majitelé, informovala ČT.

Dotace EU: hrozí firmám černá listina Bruselu?

6. 2. 2006 | Zdroj: Právo | Článek

Evropská komise zvažuje vytvoření registru podniků, které mají nejasné finanční pozadí. Firmy s problematickým finančním pozadím, neprůhledným účetnictvím a ty, které příliš okatě optimalizují daně či v minulosti utratily dotace z Unie za nejasných okolností, budou mít v příštích letech zřejmě výrazně složitější přístup k evropským penězům, než je tomu dosud. Místopředseda Evropské komise (EK) a eurokomisař pro administrativní záležitosti, audit a boj s podvody Siim Kallas žádá, aby v Evropské unii vznikl "nový systém registrující problematické firmy". Tato černá listina by mohla zabránit tomu, aby z evropských dotací čerpaly napříště společnosti, které se v minulosti prokazatelně provinily například daňovým únikem nebo zkrátka podváděly.

Prudký růst pšenice

6. 2. 2006 | Zdroj: Colosseum | Odkaz Odkaz

Cena pšenice obchodované v Chicagu na burze CBOT se při pátečním obchodování vyšplhala na čtyřměsíční maximum. Březnový kontrakt vzrostl o více než 9 bodů na 356,5 centů za bušl. Za růstem stojí zejména spekulace o teplém a suchém počasí v oblastech od Texasu po Montanu, které by mohlo poškodit úrodu.

Poslanci dali souhlas k souběhu výroby bioetanolu s jinými druhy lihu

6. 2. 2006 | Zdroj: ASZ | Článek

Poslanecká sněmovna dnes odsouhlasila návrh Senátu, podle něhož budou smět lihovary vyrábět souběžně bioetanol s jinými druhy lihu a nebudou povinni se specializovat jen na biolíh. Tvůrci novely zákona, která by měla určit pravidla pro výrobu biolihu a jeho přimíchávání do pohonných hmot, byli proti souběhu výroby různých typů lihu kvůli možnosti daňových úniků.

Komise stanovila maximální množství dioxinů a polychlorovaných bifenylů v potravě

6. 2. 2006 | Zdroj: Euractiv.cz | Článek

Evropská komise přijala novou právní úpravu týkající se maximálního množství dioxinů a polychlorovaných bifenylů (PCB) v krmivu pro zvířata a v potravinách. Schválená legislativa odpovídá cílům strategie, kterou Komise přijala v roce 2001. Maximální množství dioxinů v potravinách živočišného původu a v krmivu pro zvířata Komise poprvé stanovila v roce 2002. Polychlorovanými bifenyly se ale nezabývala, protože tehdy neměla o nich k dispozici žádné relevantní údaje. Nová legislativa obsahuje závazné limity jak pro dioxiny, tak pro polychlorované bifenyly. V případě, že bude v potravinách a v krmivu zjištěno překročení stanovených limitů, nebudou moci být tyto produkty od listopadu 2006 volně prodávány na trhu Evropské unie.

Ptáci vyšetření v Česku na ptačí chřipku byli negativní

6. 2. 2006 | Zdroj: Právo | Článek

Národní referenční laboratoř pro chřipku v lednu vyšetřila 60 v Česku uhynulých ptáků pro podezření na ptačí chřipku. Podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubena pro ČTK u žádného neidentifikovala ptačí chřipku. Právě monitoring ptactva je i součástí národního plánu pro boj s ptačí chřipkou. Duben informoval, že počet vyšetření v chovech drůbeže a volně žijících ptáků by neměl přesáhnout 3000. "Vhodné bude vyšetřovat náhlé hromadné úhyny volně žijících ptáků, to je asi nad pět kusů," zdůraznil mluvčí. Loni bylo takto vyšetřeno přibližně 350 volně žijících ptáků a letos by to mělo být pět set.

Novela namířená proti praktikám řetězců ve sněmovně prošla

6. 2. 2006 | Zdroj: ASZ | Článek

Novelou zákona o ochraně hospodářské soutěže, která má omezit některé praktiky obchodních řetězců, se budou dále zabývat sněmovní výbory. Předloha například definuje ekonomickou závislost, zakazuje vybírání poplatků za zalistování, tedy zařazení do evidence dodavatelů, vybírání regálného, neúměrně dlouhou dobu splatnosti. Novelu předložil poslanec Ladislav Skopal (ČSSD) spolu s dalšími poslanci. Obchodníci ji ale považují za neúčelnou.

Jak přebarvit housenku aneb evoluce na povel

6. 2. 2006 | Zdroj: Osel.cz | Článek

Housenky některých amerických lišajů si vybírají „kabátek“ podle počasí. Pokud se vyklubou z vajíčka na podzim nebo v severnějších chladných oblastech, naroste jim tmavá pokožka, která pohlcuje sluneční záření a housenku zahřívá. V teple nabývá na důležitosti nenápadné zbarvení chránící před nepřáteli, a proto se housenky barví zeleně. Všichni motýli mají stejnou dědičnou informaci, a přesto dovedou přehodit výhybku svého vývoje na dvě různé cesty.

NYT: Američtí vědci srovnávají kvalitu životního prostředí jednotlivých zemí světa

4. 2. 2006 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Nová studie amerických univerzit, která srovnává kvalitu životního prostředí a snahu o trvale udržitelné hospodářství, ukazuje, že jen šest zemí na celém světě dosáhne lepšího výsledku než 85 %. Nejlépe je na tom Nový Zéland následovaný pěti státy severní Evropy. Srovnávána byla celá řada parametrů - od čistoty pitné vody, úrovně přízemního ozónu až po udržitelný rybolov nebo emise skleníkových plynů.