Další novinky

Krize v tureckém drůbežářství má dramatický dopad na vývoz

17. 1. 2006 | Zdroj: vetweb.cz | Článek

Chtějí nalézt východisko z krize, do níž se drůbežářské firmy dostaly následkem exploze nákazy ptačí chřipkou, která zemi zasáhla koncem minulého roku. Po třech úmrtích na aviární influenzu klesla v Turecku spotřeba drůbežího masa až o 70 procent. Vláda zvažuje pomoc drůbežářskému sektoru do tří miliard dolarů. Drůbežářský sektor hraje v rámci turecké ekonomiky významnou úlohu s ročním obratem kolem tří miliard dolarů. Chov drůbeže a prodej drůbežích produktů poskytuje v Turecku obživu asi půl milionu osob, od chovatelů přes dopravce po prodejce.

Biovína jsou na vzestupu

17. 1. 2006 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Nejlepší přehled o mezinárodním trhu s vínem poskytne blížící se Biofach 2006 (16.–19. února v Norimberku), největší specializovaný veletrh biovín na světě, jehož se letos zúčastní 250 firem nabízejících biovíno, sekt i šampaňské. Vedle předních zemí produkujících biovíno, jako jsou Itálie, Francie, Španělsko, Argentina, Chile, Německo, Řecko, Rakousko, Maďarsko a Turecko představí svou produkci i menší, méně známé vinařské oblasti.

Po vinařích se na stát obrátili také zemědělci ze tří krajů

17. 1. 2006 | Zdroj: ČTK | Článek

Po jihomoravských vinařích dnes požadují pomoc po státu také jihomoravští, olomoučtí a královéhradečtí zemědělci. Odmítají například krácení dotací ze státního rozpočtu a požadují také navýšení zemědělských prostředků v krajských rozpočtech. Navíc chtějí přehodnotit současný dotační systém státu tak, aby se neprohlubovaly rozdíly mezi regiony. Novinářům to sdělili po dnešním jednání v Brně.

Export irského hovězího klesl

17. 1. 2006 | Zdroj: Maso.cz | Článek

V období leden-září 2005 poklesl vývoz irského hovězího masa o 4% ve srovnání s předchozím rokem a dosáhl 195 tisíc tun. Největším odběratelem byla Velká Británie (podíl 43%), následovala Francie (podíl 12%). Nižší export byl důsledkem snížení počtu poražených kusů. Celková produkce hovězího masa v Irsku je v roce 2005 odhadována na 560 tisíc tun.

Martin Mařík: Proč dotace patří na síť

17. 1. 2006 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Proč jste napsali právě o mně, kolik dotací beru? - stýská si většina farmářů či šéfů firem, jejichž jména se ocitla v novinách, díky zpřístupnění údajů na webových stránkách státního zemědělského fondu. "Postižení" vzápětí dodávají, že jim osobně zveřejnění údajů vlastně nevadí, ale... To ALE pak má vesměs tři body. Jednak by si zveřejnění v tisku podle dotyčného zasloužil konkrétně někdo jiný, kdo nezaměstnává tolik lidí, nemá v pořádku účetnictví, vlastně dotací tak trochu zneužívá. Zadruhé by měl novinář vždy zdůraznit, že brát agrární dotace je zcela normální, potřebné a bohulibé. A konečně jmenovité odtajnění podpor vyvolává závist, a tak je otázka, zda je to vůbec v pořádku.

Směrnice o transportu prasat

17. 1. 2006 | Zdroj: vetweb.cz | Článek

Směrnice z roku 1991 (91/628/EEC) vychází ze směrnic 90/425/EEC a 91/496/EEC a je závazná pro všechny země EU. Země mimo EU musí při exportu zvířat do EU dokumentovat, že dodržují obecnou politiku EU týkající se welfare zvířat. Zvířata musí být v zemi původu před transportem prohlédnuta a i v zemi určení po vyskladnění. V roce 1995 byla směrnice 91/628/EEC revidována a nová směrnice 95/29/EC omezuje transport zvířat v rámci EU na osm hodin. Pokračovat v transportu je možné jen tehdy jestliže byla zvířata vyložena a odpočívala minimálně 24 hodin.

Ruské lihovary zastavily výrobu, nemají kolky

17. 1. 2006 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Ruské závody vyrábějící alkohol nepracují a obyvatelé země pijí nelegálně pálenou vodku. Takové jsou první výsledky novely zákona o státní regulaci výroby alkoholu. Novela totiž od 1. ledna ukládá na lahve lepit speciální kolky, stát je však nedokázal dodat včas. "Stojíme, protože nemáme co lepit na lahve," řekl například ruské verzi časopisu Newsweek Igor Žurabljov, šéf odbytu moskevského závodu na šumivé víno Kornet. Stojí také moskevský závod Krystall, kde se vyrábí polovina ruského tvrdého alkoholu, který se legálně dostává do obchodů.

Obchody s povolenkami za miliardy

17. 1. 2006 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Prostřednictvím českého národního rejstříku se na tuzemském trhu zobchodovaly emisní povolenky už za téměř deset miliard korun. Od října loňského roku na něm proběhlo přes 360 transakcí s více než 16 milióny povolenek, tedy 16 milióny tun oxidu uhličitého. Cena za jednu je přitom okolo 20 eur. Nejvíc se jich zobchodovalo v Česku, přes 8,5 miliónu. Velký počet - 6,7 miliónu se jich prodal do zahraničí. Zbytek, přes 730 tisíc emisních povolenek, si české firmy naopak v zahraničí koupily.

Prodej Setuzy vrcholí, ladí se detaily

17. 1. 2006 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Právníci podnikatele Tomáše Pitra během víkendu dokončovali definitivní podobu smluv o prodeji potravinářské společnosti Setuza do rukou PPF, české finanční skupiny. MF DNES to potvrdily dva zdroje blízké jednání. PPF by měla pravděpodobně převzít akcie firmy Český olej, který vlastní 90,3 procenta Setuzy. Jediným majitelem Českého oleje je podnikatel Michal Zouhar. Za firmu však vystupuje Tomáš Pitr, do jehož vlivu spadá konglomerát společností kolem skupiny Seta Invest. "Je to složitější transakce, prohlášení bude vydáno asi v pondělí," řekl včera Pitr, který o víkendu lyžoval ve Špindlerově Mlýně.

Topit dřevem není tak levné, jak se tvrdí

17. 1. 2006 | Zdroj: Právo | Článek

Mezinárodní výstava Infotherma se tradičně specializuje na ekonomické a ekologické vytápění malých a středních objektů. Na co je zaměřen letošní ročník? Letošní ročník reaguje na další zdražování ušlechtilých paliv. Masový přechod od méně hodnotných na ušlechtilá paliva výrazně ovlivnil kvalitu ovzduší, zejména na venkově. Ještě zhruba před patnácti léty se lokální topeniště podílela na celkovém znečišťování ovzduší více než 50 procenty. Dnes je tato situace výrazně lepší. Je ale otázkou, na jak dlouho. Výrazné zdražování ušlechtilých paliv vede k tomu, že se v lokálních topeništích opět začíná topit vším, co hoří, bez ohledu na znečišťování ovzduší. Existuje sice řada ekologických vyhlášek a nařízení, které to zakazují, ale na druhé straně je mnohdy nereálné tato nařízení aplikovat, ať již z technického nebo sociálního hlediska. Výstava Infotherma chce lidem ukázat, jaké mají možnosti ekonomického a ekologického vytápění.