Další novinky

Aktuální informace

28. 7. 2005 | Zdroj: CENTROODBYT-národní odbytové družstvo | Soubor Soubor

Nedostatečná nabídka a nízké porážkové hmotnosti nadále udávají směr na trhu s jatečnými prasaty v Evropě. Přesto, že je poptávka po mase komentována jako zdlouhavá, dle holandských zpráv byly anatomické části vykoupeny průměrně o 2-3 centy za kg jatečné hmotnosti lépe.

Kormoráni a vydry letos způsobili rybářům na Vysočině vyšší škody

28. 7. 2005 | Zdroj: ČTK | Článek

Chránění kormoráni velcí a vydry říční na Vysočině v letošním prvním pololetí spořádali ryby za 871.421 korun. Rybáři letos nahlásili, a experti uznali, škody o 130.000 korun vyšší než loni. Podle Václava Hlaváče z Agentury ochrany přírody a krajiny to ale neznamená, že by chráněných živočichů markantně přibylo, spíše se zákon o náhradě škod způsobených zvláště chráněnými živočichy dostal více do povědomí majitelů rybníků. Náhrada škod se ale nevztahuje na řeky, kde škodu podle legislativců nelze vyčíslit. Krajský úřad proto v roce 2003 povolil odstřel kormorána na řece Oslavě, a to až do konce letošního roku.

Co je biolinie?

28. 7. 2005 | Zdroj: ÚZPI | Článek

BIOLINIE® je nová značka biopotravin pro všechny, kteří se chtějí nejen zdravě, ale také chutně stravovat a kterým není lhostejný stav našeho životního prostředí. Biopotraviny jsou vyrobené ze surovin a za podmínek, které jsou v souladu s ekologickým zemědělstvím. Ekologické zemědělství jako legislativně uznaný způsob hospodaření omezuje či zakazuje používání škodlivých látek a postupů zatěžujících životní prostředí a zvyšujících riziko kontaminace potravního řetězce. To znamená, že při výrobě biopotravin nebyla použita chemická hnojiva, syntetické látky, chemické konzervanty ani žádná umělá barviva a dochucovadla či jiné nepřirozené postupy.

Zhruba měsíc chybí do sklizně chmele

28. 7. 2005 | Zdroj: Deník Litoměřicka | Článek

Přestože chladné jaro prodloužilo vegetační dobu růstu chmele, pěstitelé v regionu neočekávají letos velké zpoždění při česání. Kvalita je podle prvních odhadů dobrá, nyní musí však přijít slunečné počasí, aby chmel stačil dobře vyhlávkovat. "Co se týče kvality, letošní rok bude podle předběžných odhadů standardní. Česat začneme zřejmě po dvacátém srpnu," uvedl Jiří Špringl ze společnosti Chmel Polepská blata. Sousední ZD Liběšice také plánuje začít se sklizní v tomto termínu. "Deště mohou ale vegetační dobu ještě trochu posunout," upřesnil předseda ZD Liběšice Ladislav Papež. Zpoždění, které nastalo při jarních chladnech, podle něj již chmel dohnal. "Vláhy je také dostatek, teď budeme potřebovat slunce a teplo," uvedl předseda.

Koloběh vody v přírodě (3 díl) - Minerální a podzemní vody

28. 7. 2005 | Zdroj: Priroda.cz | Odkaz Odkaz

Podzemní voda je jednoduše všechna voda, která se nachází pod zemí. Do této obsáhlé skupiny patří mnoho druhů vod: voda, která tvoří podzemní jezera, voda vázaná v kapilárních prostorách půdy, voda vázaná v horninách a samozřejmě voda minerální. Podle jedné teorie se voda na zem dostala v meteorických horninách, ze kterých se později uvolnila.

Seznam doplňkových látek povolených k používání ve výživě zvířat (doplňkové látky)

28. 7. 2005 | Zdroj: ÚKZÚZ | Článek

Od 18. října 2004 je právním podkladem pro povolování, výrobu, uvádění do oběhu, zpracování a používání doplňkových látek Nařízení (ES) 1831/2003 Evropského Parlamentu a Rady o doplňkových látkách pro použití ve výživě zvířat ze dne 22.září 2003 (EU L 268 s. 29 z 18.10.2003). Doplňkové látky jsou podle článku 2 písmeno a) tohoto nařízení definovány takto: "Látky, mikroorganismy nebo přípravky, jiné než krmné suroviny a premixy, které se záměrně přidávají do krmiva nebo vody, aby splnily zejména některé z funkcí vyjmenovaných v čl. 5 odst. 3".

Rolníci letos prvně zaseli na 270 ha geneticky upravenou kukuřici

28. 7. 2005 | Zdroj: ČTK | Článek

Domácí zemědělci mohli letos poprvé zasít na svá pole geneticky upravenou plodinu, Bt kukuřici odolnou vůči škůdci zavíječi. Této možnosti využili na 270 hektarech půdy. Podle Hugo Roldána z ministerstva zemědělství jde o nepatrnou plochu z celkové výměry orné půdy. "Existuje předpoklad, že příští rok by se plocha mohla o něco rozšířit," dodal. Zatím podle MZe geneticky upravenou kuřici zkusilo několik pěstitelů, největší plochy jsou na jižní Moravě, některé také ve středních Čechách. Zemědělci přitom musejí plnit předepsaná pravidla, především dodržovat izolační vzdálenosti mezi dvěma poli, na kterých se pěstuje kukuřice v rámci rozdílných pěstitelských systémů - konvenčně, s geneticky modifikovanými plodinami či v režimu ekologického zemědělství.

Špatný vzduch dýchá téměř polovina lidí kraje

28. 7. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Víte, co ve městech dýcháte? Pravidelná měření ukazují, že v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší žije téměř tři sta tisíc lidí, asi pětačtyřicet procent obyvatel olomouckého kraje. Trápí je zejména prach, a to hlavně z velkého provozu na silnicích. Ten zatěžuje obyvatele zvýšeným množstvím oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků, prašností, hlukem i smogem. V okolí ulic, po kterých jezdí mnoho automobilů, tak často dýchají lidé horší vzduch než začátkem devadesátých let. Je vůbec možné tento stav změnit? Zkoušejí to v Přerově, Šumperku, Olomouci či Hranicích, ale bez většího výsledku.

V Polsku prudce rostou ceny zemědělské půdy

27. 7. 2005 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Přímé platby, unijní fondy a také velká poptávka po zemědělských produktech způsobily, že půda v Polsku se stala deficitním a zajímavým zbožím. Ve Slezsku je nutné za jeden hektar zemědělské půdy zaplatit 8860 PLN (2150 EUR), což je dvakrát více než před několika roky. V regionech, kde je málo dobré orné půdy, sahají ceny za hektar až na 20 000 PLN. Z údajů polské Agentury pro zemědělské nemovitosti vyplývá, že nejdražší zemědělské pozemky se nacházejí ve Slezsku, o něco levnější jsou v Malopolsku (6 800 PLN/ha) a Velkopolsku (6 750 PLN/ha). Odhaduje se, že průměrná cena l ha půdy na celém území Polska dosáhne v roce 2005 asi 4800 PLN.

V monitoringu zoonóz stále dokonaleji

27. 7. 2005 | Zdroj: SVS ČR | Článek

Sledování zoonóz - nemocí přenosných ze zvířat na lidi a naopak - je čím dál tím přísnější. Je to i proto, že se v poslední době též uvažuje o případných možnostech vzniku nových epidemií. Příkladem může být nebezpečí aviární influenzy (ptačí chřipky), která se u nás dosud nevyskytla, což se týká i virového onemocnění SARS. Jistým rizikem může být i BSE, která je již několik let sledována a jak se ukazuje, jsou veterinární opatření účinná. Lze obecně konstatovat, že naše republika je díky velmi dobré úrovni státního veterinárního dozoru a tudíž i dobré zdravotní úrovni chovů hospodářských zvířat z hlediska výskytu zoonóz na tom velmi dobře. Potvrdily to dosud všechny kontrolní mise z EU.