Další novinky
Myslivecký kalendář - listopad
1. 11. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
Listopad je měsícem, ve kterém začíná hlavní lovecká sezona honů na drobnou zvěř. Hony by měly být mysliveckým svátkem. I při lovech na drobnou zvěř by mělo platit, že myslivec neloví proto aby lovil, ale loví proto aby choval a koneckonců také dodržoval i mysliveckou etiku. Mělo by platit, že střílíme náboji s broky, které jsou vhodné pro lov té které zvěře. Broky o průměru 2,5 mm a menší se hodí jen na sportovní střelbu, ani na bažantí hon v bažantnici nepatří. Nestřílíme na zvěř, která je za hranicí účinného brokového dostřelu. ten je u většiny zbraní kolem 40 m. Při střelbě by měl dávat přednost mladší staršímu a muž ženě.
CHOVATELSKÉ PŘEHLÍDKY v roce 2005
1. 11. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
Při jednání Myslivecké rady ČMMJ dne 27. října 2004 došlo k následující změně: Do Lysé nad Labem budou soustředěny trofeje jelena lesního od 190,00 bodů CIC s tím, že bodovací tabulky pro přímé uvedení medailové trofeje u jelena lesního budou od 170,00 do 189,99 bodů CIC. Tato změna se týká údajů uvedených v článku "Chovatelské přehlídky v roce 2005" zveřejněného v časopise Myslivosti č. 11/2004. Ing. Vladimír Diviš - předseda Myslivecké komise ČMMJ
Opatření k redukci stavů divočáků
1. 11. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
V souvislosti se zvyšováním početních stavů prasete divokého na území České republiky a navazujícími problémy škod v zemědělství a na drobné zvěři a nutností úpravy věkové a pohlavní struktury populace prasete divoké je nezbytné přijmout zásadní opatření v řešení tohoto problému. Proto byla Odborem rybářství, myslivosti a včelařství Ministerstva zemědělství dne 12.července 2004 vydána „Doporučená opatření pro redukci početních stavů prasete divokého na území České republiky“ a byla zaslána krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy s určením všem orgánům státní správy myslivosti. Jejich platnost je do odvolání, nejdéle však do 31. 3. 2008.
66. MEMORIÁL KARLA PODHAJSKÉHO
1. 11. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
V roce 1353 nechal Karel IV. zapsat do svého zákoníku Majestas Carolina mezi důležitá města, “která nemají být českou korunou nikdy zastavena nebo prodána“ půvabné západočeské město Tachov. Právě sem se o necelých 700 let později ve dnech 2. - 3. 10. 2004 sjížděli příznivci lovecké kynologie a zvláště pak chovatelé a majitelé ohařů. Konal se zde 66. ročník Memoriálu Karla Podhajského a ti, kdo jej navštívili, určitě nelitovali. Tachov je krásný, členitá krajina v jeho okolí půvabná a lidé v ní nebo aspoň ti, co se podíleli na přípravě memoriálu, jsou příjemní.
VÝZNAM SPRÁVNÉHO MYSLIVECKÉHO PLÁNOVÁNÍ PŘI HOSPODAŘENÍ SE ZAJÍCEM
1. 11. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
Jedním z hlavních předpokladů řádného mysliveckého hospodaření se zajícem je obdobně jako u ostatních druhů zvěře stanovení správného plánu lovu. Jeho základem je objektivní posouzení výše početních stavů a skutečného přírůstku zaječí populace v dané honitbě v příslušném roce. Zároveň je přitom nutné správně odhadnout, do jaké míry je možné tento sezonální přírůstek lovecky využít, aniž by to mělo negativní vliv na kmenové stavy. Správné myslivecké hospodaření nemůže být postaveno na papírových početních stavech a jakémsi teoretickém koeficientu přírůstku, jak se to stále ještě ve většině honiteb praktikuje, ale musí vycházet pouze z výsledků skutečných sčítání zajíců, prováděných na dostatečně velkých, pro honitbu reprezentativních kontrolních plochách přinejmenším dvakrát do roka a to v jarním a podzimním období (bezprostředně před loveckou sezónou).
Myslivost a veřejnost
1. 11. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
Z běžného denního tisku se v současné době dozvíte o myslivcích snad jen to, že pořádají výstavu trofejí, nebo že dopomohli ke kapitálnímu úlovku některému z prominentů. Ještě v horším případě, že nějaký myslivec ohrožoval okolí svou zbraní, případně někoho nebo něco usmrtil.Občas se snad objeví i článek či zpráva v televizi, že myslivci pomáhají ochráncům přírody a že vychovávají „svoji“ mládež formou znalostních soutěží. Nedělejme si však iluze o tom, že většina lidí vnímá myslivce jako ochránce přírody a pečovatele o ni.
Oblasti chovu zvěře nejsou funkční!
1. 11. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
Již dlouhá léta v myslivecké legislativě platí, že minimální výměra honitby pro chov zvěře je 500 ha. Kdo rozumí problematice myslivosti ví, že tato minimální výměra vyhovuje pouze chovu takové zvěře, která má malý „akční rádius“, tzn. že ke svému životu potřebuje jen několik desítek maximálně stovek hektarů životního prostředí. Jedná se převážně o zvěř drobnou a malé druhy šelem. Větší druhy zvěře, a to veškerá zvěř spárkatá a velké druhy šelem, však mají daleko větší nároky na prostor a proto k mysliveckému chovu určité populace těchto druhů zvěře je nutná daleko větší územní výměra.
Navštívili jsme…
1. 11. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
Krušnohoří je asi většinou lidí vnímáno nejen podle názvu, ale i podle těžební činnosti let minulých, jako oblast nevlídná a poničená. Naštěstí dochází ke změnám - již zrekultivovaná krajina se postupně vrací k životu, obrůstá a objevuje se v ní zvěř. Má tu prostor a klid, takže se jí zde daří čím dál lépe. A kde se daří zvěři, tam se daří i myslivcům. O tom, jak se žije v Krušných horách jsme si povídaly s jednatelkou OMS Teplice paní Miroslavou Pospíšilovou.
Mezinárodní lovecký desetiboj
1. 11. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
Hezké počasí pozdního léta přivítalo účastníky Mezinárodního loveckého desetiboje na Kroměřížské střelnici, která je v současné době přestavována a více jako střelnici připomíná stavbu, nicméně jednotlivá střeliště a zázemí pro soutěžící byly připraveny k naprosté spokojenosti všech 18 soutěžících, kteří postoupily ze svých republikových soutěží. Tento počet je stanoven a tak se každé dva roky utkává 9 nominovaných nejlepších střelců ze Slovenska a 9 z Čech.
Úprava krajiny pro zvěř
1. 11. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
Nepříznivé působení stále intenzivnějších technologií v zemědělství i průmyslové činnosti na krajinu a volně žijící živočichy je nám všem známo. Necitlivé zásahy člověka do přírody a celkového utváření krajiny mají za následek nejen estetické přetváření okolní krajiny, ale především druhové a početní složení místní fauny a flóry. Je nutno ovšem přiznat, že působení člověka nebylo vždy pro všechny druhy stejně destruktivní. Některé převážně živočišné druhy, měly z jeho působení na krajinu prospěch. Jednalo se především o drobnou zvěř, která našla v odlesněných plochách své nové biotopy (zajíc, koroptev, bažant).
