Další novinky

Dramatický růst ceny koncentrátu

20. 8. 2004 | Zdroj: Colosseum | Článek

Pomerančový koncentrát včera v New Yorku předvedl doslova raketový růst. Listopadový futures kontrakt této komodity dokázal ve čtvrtek uzavřít 3,9 centu v zelených číslech na novém desetiměsíčním maximu, 73,5 centu za libru. Hlavním důvodem pro tento růst je poškození floridských pomerančovníkových plantáží. Floridu, která je druhým největším pěstitelem pomerančů na světě, na přelomu týdne zasáhl hurikán Charlie.

Chmelaři zahajují sklizeň

20. 8. 2004 | Zdroj: Ústecký deník | Článek

Vstříc letošní sklizni se o víkendu vypraví většina chmelařů na Litoměřicku. Někteří však začali s předstihem a práce jsou u nich v plném proudu. "Práce na poli jsme zahájili již v pondělí. Příčinou však byla tak trochu má chyba, když jsem na jaře uspíšil seřezávání," uvedl Miloš Macek z Polep a postěžoval si na negativní důsledky, které pro něho bude mít předčasná sklizeň. "Kdybych to neudělal, úroda mohla být daleko větší oproti očekávání." Ostatní chmelaři čekají s výjezdem do chmelnic na tento víkend a v pondělí by již měly být práce v plném proudu v rámci celého Litoměřicka. "Chystáme se začít v pondělí a pokud vše půjde dobře, skončíme na počátku září," řekl Ladislav Papež ze Zemědělského družstva Liběšice, kde brigádníky čeká práce na stohektarovém poli.

Kamenici oživí rybí přechody

20. 8. 2004 | Zdroj: Právo | Článek

Na říčním toku Kamenice vyrůstají nové rybí přechody. Téměř dokončena je již úprava jezu v Divoké soutěsce ve Hřensku, kde přes rybí přechod už částečně protéká voda. Během měsíce začne i výstavba přechodu v hřenské Edmundově soutěsce. V obou případech práce brzdí složitá doprava materiálu na místo stavby, takže náklady na výstavbu se budou pohybovat kolem sedmi miliónů korun. Rybí přechody se objeví i na dalších místech řeky Kamenice.

Úspěšný farmář vidí v reformách velké chyby

20. 8. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Odkaz Odkaz

Farmář Johannes Valk ztělesňuje zároveň obraz estonského ekonomického úspěchu a zároveň obavy z budoucnosti, které mají zemědělci ve všech nových členských zemích Evropské unie. Podnikat začal už hluboko v době časů Sovětského svazu, aby uživil rodinu. "Narodil se mi syn, tak jsem se musel ohánět," říká bývalý ekonom sovchozu. Začal prodával doma nakládaný křen a pěstovat růže. Po osamostatnění Estonska a na začátku radikálních reforem v první polovině devadesátých let měl proto pozici ulehčenou - začátkem devadesátých let podle místních nebylo možné koupit v Tallinnu růži, která by nebyla ze skleníků jeho rodinné firmy, která nyní zaměstnává sto lidí.

EK si stěžuje, že členské země nerespektují ekologické právo

20. 8. 2004 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Hrozící prst dnes ukázala Evropská komise hříšníkům z řad starých členských zemí s nejhorším skórem v přebírání a správném uplatňování směrnic o ochraně životního prostředí, tedy především Francii, Řecku, Irsku, Itálii a Španělsku. "Nováčci" přijdou na přetřes napřesrok. Dnes zveřejněná výroční zpráva zachycuje situaci k poslednímu dni loňského roku. Odhalila například, že v 88 případech členské státy nepřevzaly ekologické směrnice ve vymezené lhůtě, ve 118 případech nezapracovaly direktivy do národního práva správně a v 95 případech se "vyzuly" z některých povinností uložených unijním právem.

Horka zatím lesákům ve Zlínském kraji starosti nepůsobí

20. 8. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Horké léto s minimem dešťových srážek zatím větší problémy lesníkům ve Zlínském kraji nepůsobí. Počty kůrovců, k jejichž množení obvykle přispívají právě vysoké teploty, se drží přibližně na úrovni ze začátku léta; lesům se vyhýbají i větší požáry. ČTK to dnes řekl Bohuslav Vítek z krajského inspektorátu Lesů České republiky ve Zlíně. "Přestože se počty jedinců zachycených v lapačích a lapácích postupně zvyšují, žádné větší škody na dřevní hmotě jsme zatím nezaznamenali," uvedl Vítek s tím, že vyhráno ještě lesníci zdaleka nemají. "Druhá polovina léta je opravdu extrémní. Pokud teploty vydrží a přidají se k tomu srážky, mnohou problémy nastat i na podzim," dodal.

Pěstitelé začali sklízet chmel, výnosy jsou průměrné

20. 8. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

První pěstitelé chmele začali sklízet letošní úrodu, ve srovnání s předcházejícími roky je to zhruba o týden později. Důvodem je chladné počasí, kdy až do poloviny července teploty nedosahovaly obvyklého průměru. Sklizeň zahájilo deset až 15 procent podniků a farmářů, většina techniky vyjede do chmelnic až o víkendu. Výnosy jsou zatím průměrné, což potvrzuje prognózy, řekl dnes ČTK tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa. Pěstitelé očekávají výnos zhruba tunu chmele z hektaru, loni to bylo jen 0,93 tuny. V letošním roce osázeli chmelem 5873 hektarů ploch, meziročně o 69 hektarů méně.

Dobré střednědobé vyhlídky zemědělských trhů EU-25

20. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Evropská komise uveřejnila zprávu o perspektivách zemědělských trhů v rozšířené EU na období 2004 až 2011. Podle této prognózy jsou vyhlídky střednědobého vývoje trhu s obilovinami (kromě ječmene), masa a mléka relativně příznivé. Na trhu hovězího masa však bude nadále trvat deficit a závislost EU na dovozech, zatímco produkce i spotřeba vepřového a drůbežího masa se zvýší a EU bude plně soběstačná s určitými přebytky. V odvětví mléka se bude trh vyvíjet nejednoznačně, protože dochází k přesunům ve spotřebě různých mléčných produktů.

Novým komisařem EU pro zemědělství jmenována Mariann Fischer Boel z Dánska

20. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Designovaný prezident Evropské komise José Manuel Barroso jmenoval v polovině srpna do funkce evropského komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova bývalou dánskou ministryni zemědělství Mariann Fischer Boel. M. Fischer Boel bude od 1. listopadu 2004 v rámci Evropské komise spravovat ve funkci komisaře záležitosti týkající se zemědělství a širších otázek rozvoje venkova podobně jako její předchůdce Franz Fischler. Rybářství však bude odděleno a převedeno na komisariát pro rybářství a námořní záležitosti, které má řídit komisař Joe Borg z Malty.

Ročně 300 otrav z hub, nejvíc v srpnu a na podzim

20. 8. 2004 | Zdroj: Právo | Článek

Češi jsou národem houbařů. Ročně do lesa na houby vyrazí asi sedm miliónů lidí a nasbírají tisíce tun. Jenže houbami se ročně otráví přibližně 300 lidí a dva až tři na to doplatí svým životem. Nejvíc otrav je v srpnu, v září a v říjnu, kdy vrcholí houbařská sezóna. Všechny otravy eviduje Národní referenční laboratoř pro jedovaté houby. Letos už sto. Laboratoř, jejímž vedoucím je Jaroslav Klan, je součástí Ústavu soudního lékařství a toxikologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí. Ze všech nemocnic, které přijmou nemocné pacienty s podezřením na otravu z hub, jí dávají vzorky obsahu žaludku či zbytky jídla nebo hub.