Další novinky

Všechny fondy nemlží, upozorňují znalci

30. 8. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Největšímu pokušení z tajení informací mohou podléhat agrární instituce Státní fondy, jejichž finance jdou mimo státní rozpočet, ekonomice škodí. Zatemňují skutečný stav státních financí, umožňují prosazování lobbistických zájmů. V tom se ekonomové shodují. Zároveň však odborníci připouštějí, že vzhledem k obrovské různorodosti fondů jsou některé z nich alespoň průhlednější než jiné. Doporučují mezi nimi rozlišovat. Poměrně čitelnými pravidly se podle ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka řídí například státní fondy životního prostředí, dopravní infrastruktury rozvoje bydlení nebo Státní zemědělský intervenční fond.

Kofola chce vyrábět nápoje v Polsku

30. 8. 2004 | Zdroj: Lidové noviny | Článek

Český výrobce nealkoholických nápojů Kofola chce v Polsku postavit výrobní závod. V současné době jedná s městem Kutno a Lodžskou ekonomickou zónou o podmínkách investice, její výši ani přesnou lokalitu proto zatím neuvedla. Informovalo o tom včera vedení společnosti. "Polský trh s 38,6 miliony obyvatel představuje pro společnost Kofola velký potenciál," uvedla firma v tiskové zprávě. Vybudování výrobního závodu se podle ní ukázalo jako nejlepší způsob upevnění a rozvíjení pozice v Polsku.

Plánované přijetí eura je ohroženo

30. 8. 2004 | Zdroj: Lidové noviny | Článek

Bez úspor se ani v roce 2010 nebude v České republice platit eurem, prohlásil ministr financí Sobotka. O padesát miliard se musí snížit státní výdaje v letech 2006 až 2007, aby Česko stihlo přijmout euro. "V Česku už by se mělo platit eurem," prohlásil ke svým cílům do roku 2010 premiér Stanislav Gross v rozhovoru pro slovenský deník Pravda. Cesta k zavedení eura ale nebude snadná, protože si vyžádá neplánované úspory. Pro přijetí jednotné evropské měny eura bude nutné provést v letech 2006 a 2007 větší škrty, než se plánovalo, uvedl pro agenturu Bloomberg ministr financí Bohuslav Sobotka. Splnit kritéria pro přijetí eura bude podle něj v roce 2006 vyžadovat úspory ve výši dvaceti miliard korun, což je o čtvrtinu více, než se čekalo. O rok později se nutné škrty vyšplhají dokonce na třicet miliard korun. Celkem se v rozpočtech na roky 2006 a 2007 musí snížit výdaje o padesát miliard korun.

Agroturistika zatím turisty moc neláká

30. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Agroturistika na východě Moravy zůstává popelkou cestovního ruchu. Bílé Karpaty zatím příznivci tohoto způsobu dovolené neobjevili. Dovolenou na venkovských farmách v Bílých Karpatech prožilo letos sotva stejné množství turistů jako v minulých letech. Jejich nízký počet je neúměrný tomu, jaké možnosti tamní krajina nabízí. Shodli se na tom majitelé venkovských farem či penzionů i starostové pohraničních obcí. "Agroturistice se tady pořád nedaří. Nějaké aktivity se sice objevily, ale jsou to jen první vlaštovky, a je jich minimum," říká starosta Lopeníku Vojtěch Vráblík. Konzervativní majitelé venkovských domů, chat či chalup v atraktivní oblasti sice postupně mění zvyky a během léta nabízejí své usedlosti k pronájmu. Turisté je tak už nemusí obtížně vyhledávat jako třeba ještě před třemi lety, regionu to ale zatím výrazný užitek nepřináší.

Kvůli cukerním kvótám klesl Cukrovaru Vrbátky v pololetí zisk

30. 8. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Společnosti Cukrovar Vrbátky, která se řadí k významným výrobcům cukru na střední Moravě, klesl v letošním prvním pololetí hrubý zisk na 41,07 milionu korun ze 104,6 milionu korun loni. Firmě klesly tržby z 355,5 milionu korun na 267,1 milionu Kč. Důvodem byly kvóty, kvůli nimž firma musela omezit produkci. ČTK získala informace na internetových stránkách společnosti. "Hospodářský výsledek za první pololetí roku 2004 byl ovlivněn zejména nižší stanovenou produkční kvótou cukru a nižšími tržbami za cukr," vysvětlilo pokles zisku vedení společnosti. Ta by ráda rozšířila okruh odběratelů, což ale není možné kvůli stanovené kvótě 20.200 tun cukru.

Stav ekologického zemědělství v 25 členských státech EU

30. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Za dvě poslední desetiletí se plocha ekologicky obdělávané zemědělské půdy v Evropě rozšířila ze 100 000 ha na 5,4 mil. ha. V roce 2002 tvořila 3,4 % z celkové výměry zemědělské půdy v Evropské unii (je započítána výměra půdy všech současných 25 členských států EU). Nejdynamičtější rozvoj ekologického zemědělství probíhal v 90. letech. I když se v posledních době tempo růstu poněkud zpomalilo, prognóza na tuto dekádu předpokládá další rozšíření podílu ekologicky obdělávané půdy proti současnému stavu o 3-5 %. Mezi členskými státy EU je však situace v ekologickém zemědělství velmi rozdílná. V Rakousku, Dánsku, Finsku, Itálii a Švédsku je sektor ekologického zemědělství relativně nejsilnější - provozuje se na 6-8 % veškeré zemědělské půdy těchto zemí.

Zemědělci: Letošní úroda bude nad očekávání, doplní loňské ztráty

30. 8. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Letošní úroda bude ve většině oblastí nad očekávání dobrá. Po dvou špatných letech tak lze předpokládat, že se znovu naplní sýpky. Vynikající kvalitu zatím hlásí zemědělci například u řepky, která je téměř všechna sklizena. Také obilovin je mnohem více a agrární komora bude muset tlačit na úřady, aby vypsaly řízení na další skladové kapacity, řekl novinářům předseda komory Václav Hlaváček. Podle dosavadních výsledků je již sklizeno 1,1 milionu hektarů z celkových 1,5 milionu hektarů osetých ploch. Trochu pozadu je Jihočeský kraj, kde je sklizeno jen přes 60 procent. Žně se podle zemědělců blíží do poslední čtvrtiny, ale začínají je komplikovat slabé leč časté srážky ve vyšších polohách.

Zvýšení kvality pšenice

30. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Evropský výzkumný projekt EUROWHEAT poskytl nové informace o pšeničných bílkovinách: o jejich molekulových strukturách a interakcích v těstě. Povaha bílkoviny v pšenici určuje do velké míry kvalitu finálních výrobků, např. koláčů, keksů, pizzy, těstovin aj. Výzkumný projekt EU pod názvem “EUROWHEAT” (FAIR-CT-96-1170) se zaměřoval na studium struktury a funkčních vlastností pšeničných bílkovin s cílem získat informace, které umožňují pšenici v potravinářském průmyslu lépe využívat. Pšenice pěstovaná v Evropě má často špatné zpracovatelské vlastnosti v důsledku nízkého obsahu lepku (pšeničné bílkoviny). Proto bývá fortifikována silnějšími pšenicemi dováženými ze Severní Ameriky nebo lepkem extrahovaným z mouky. Během hnětení a šlehání vytváří lepek v těstě strukturu (síť), do které se plyn vznikající během pečení zachytává a těsto zvyšuje svůj objem (expanduje). Lepek musí být dostatečně plastický, aby ho plyn roztáhl a dostatečně pružný, aby udržel tvar bez ztráty plynu.

Výzkumníci nabídli pěstitelům novou odrůdu chmele - Harmonie

30. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Tuzemští pěstitelé mají k dispozici novou odrůdu chmele s názvem Harmonie. Řadí se k hybridním odrůdám, jež úspěšně nahrazují zahraniční extrakty používané v domácích pivovarech, informoval dnes ČTK ředitel Chmelařského institutu v Žatci Josef Kořen. Nové odrůdy chmele zaujímají zhruba sedm procent z téměř 6000 hektarů osázených ploch, zbytek tvoří tradiční Žatecký poloraný červeňák. "Cílem výzkumu v oblasti křížení chmelových odrůd je dosažení vyšší výnosnosti a hodnoty chmelových hlávek i odolnosti rostlin vůči virózám," uvedl Kořen.

Pivovar Holba slaví!

30. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Pro přátele dobrého moku připravil pivovar HOLBA spoustu akcí, aby 130. výročí založení pivovaru oslavili spolu. Od 1. do 4. září budou otevřeny brány pivovaru pro všechny, kteří chtějí nahlédnout pod pivovarskou pokličku. Návštěvníci si pod vedením pivovarských odborníků mohou prohlédnout jednotlivé provozy. U svého oblíbeného točeného a v doprovodu příjemné muziky si pak budou moci vychutnat posezení na nádvoří pivovaru. V sobotu 4. září vyvrcholí Dny otevřených dveří Velkou pivovarskou slavností na počest 130 let založení hanušovického pivovaru. Pivovarskou veselici zahájí naražení sudu s 13° Holbou Speciálem. Od rána do večera bude pro návštěvníky připraven bohatý program a spousta pivních dobrot i jiných překvapení. Celodenní program ukončí večerní taneční zábava.