Další novinky

Lesníci: Nejvíce požárů lesů vzniká od nedopalků cigaret

10. 7. 2003 | Zdroj: Zlínské noviny | Článek

Nezodpovědní turisté mají na svědomí nejvíc požárů, které vznikly za letošního půl roku v lesích obhospodařovaných zlínským Oblastním inspektorátem Lesů ČR, s. p. " Měli jsme patnáct požárů, z toho sedm se škodami na téměř šesti hektarech lesních porostů. Pět požárů se škodou vzniklo od nedopalků cigaret," uvedl zástupce oblastního inspektora František Skoupilík. Táboráky se podle něho lidé v lese bojí dělat." Mají strach, že by mohli založit požár. Nebezpečí ohně od nedopalků cigaret kuřákům ale jaksi nedochází," doplnil.

Prázdniny tráví s kosou a hráběmi

10. 7. 2003 | Zdroj: Právo | Článek

Na jindy neudržovaných loukách v lesích na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy lze v těchto dnech vidět nadšence s kosami a hráběmi. Letní prázdniny totiž využívá každoročně Občanské sdružení Krajina ke kosení a odklízení trávy na podmáčených loukách. Letos takto ručně členové sdružení a jejich pomocníci upraví v oblasti Žďárských vrchů sto třicet hektarů luk.

Suché klasy už voda neprobudí

10. 7. 2003 | Zdroj: Mělnický deník | Článek

Letošní počasí straší české zemědělce. Jejich pole zasáhly po tuhé zimě suché dny začátku léta a není jisté, zda je poslední deště zachránily. "Co je suché, už voda neprobere," řekl střednický zemědělec Pavel Kučera a doplnil, "letošní počasí je úplně obrácené a nemáme s ním příliš zkušeností. Pro obilí je nejlepší, když je studený a mokrý květen až červen a teplé letní měsíce." Většina hospodářů počítá ve srovnání s minulými lety se slabší úrodou, o třetinu až polovinu.

Mladí ekologové pomáhají přírodě na Kokořínsku

10. 7. 2003 | Zdroj: Mělnický deník | Článek

Louky a mokřady na Kokořínsku ovládli ekologové. V Kokořínském Dole se totiž koná už desátý ročník tábora na pomoc přírodě. Akci pořádá ekologická organizace Děti Země, Klub za záchranu Polabí a Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Podle Jiřího Řehounka z pořádající organizace stejně jako při minulých ročnících účastníci tábora kosí louky a rákosiny.

Pivovar Svijany investoval miliony do rozšíření výroby

10. 7. 2003 | Zdroj: Liberecký den | Článek

Téměř 28 milionů korun investoval od loňského roku do nových výrobních kapacit soukromý Pivovar Svijany na Liberecku.

Přepočet HDP zvýší poplatky do EU

10. 7. 2003 | Zdroj: Právo | Článek

Statistiky připravovaná revize vývoje hrubého domácího produktu pravděpodobně zvýší jeho roční úroveň o 6,2 až 8,2 procenta. Česká republika se tak sice více přiblíží ekonomické úrovni Evropské unie, ale asi o 1,5 miliardy se zvýší i částka, kterou bude muset do pokladny Unie odvádět. Ze současných 60 procent průměru HDP v EU by se ČR mohla dostat až o pět procentních bodů výše.

Vedra zastavila růst chmelových rév

10. 7. 2003 | Zdroj: Deník Lučan | Článek

Až o dvacet procent nižší výnosy chmele odhadují pro letošní sklizeň jeho pěstitelé. Příčinou jsou nezvykle vysoké teploty v červnu, které přetrvávaly téměř dva týdny.

Ekolog: Spalovna jen zhorší životní prostředí v okolí

10. 7. 2003 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Mezi skupiny, které nesouhlasí s výstavbou spalovny odpadů v sousedství opatovické elektrárny, patří ochránci přírody z Čeperky. Lidé žijící necelé dva kilometry od místa, kde má spalovna stát, se vážně obávají dalšího zhoršení životního prostředí v obcích v těsném okolí elektrárny.

Na boj s křídlatkou chybí miliony korun

10. 7. 2003 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Miliony korun chybí k úplnému vymýcení agresivního plevelu křídlatky z kraje. Vysoká rostlina ničí veškerou ostatní vegetaci a kvůli ní jsou lidé například mnohem více ohroženi při povodních. Na její likvidaci ale není dostatek peněz a snadno rozmnožitelná rostlina se šíří dál. Vymýcení plevele se tak každoročně prodražuje. „Křídlatka se musí likvidovat pravidelně i několik let, což spousta obcí a majitelů pozemků bohužel nedělá,“ vysvětlila Květa Morávková ze sdružení Armillaria.

Koňské stezce se nedaří, užitek zatím nenese

10. 7. 2003 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Dvě stě kilometrů dlouhá koňská stezka, po níž by jezdci putovali mezi Jeseníkami a Beskydami a která by se stala výjimečným turistickým lákadlem celého Moravskoslezského kraje, zůstává stále pouhým snem. A to i přesto, že se začala připravovat už před dvěma lety. Originální nápad se dodnes nepovedlo dotáhnout do konce. A místním podnikatelům v cestovním ruchu, kteří si od něj slibovali oživení svých obchodů, zatím mnoho užitku nepřináší.