Další novinky
OVĚŘOVÁNÍ POROSTŮ SMRKU ZTEPILÉHO
1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce
|
Článek
(str. 63) Ing. Jiří Šindelář, CSc., Ing. Josef Frýdl, CSc. - VÚLHM Jíloviště - Strnady Autoři příspěvku přibližují některé výsledky ověřování porostů smrku ztepilého kategorie A uznaných ke sklizni osiva - testy potomstev - se zvláštním zřetelem k podmínkám přírodní lesní oblasti (PLO) 16 - Českomoravská vrchovina.
DLOUHODOBÁ ACIDIFIKACE A NUTRIČNÍ DEGRADACE LESNÍCH PŮD - LIMITUJÍCÍ FAKTOR SOUČASNÉHO LESNICTVÍ IV.
1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce
|
Článek
(str. 61) Jakub Hruška1, Emil Cienciala2, Pavel Moravčík2, Tomáš Navrátil1, Jan Hofmeister1 1Český geologický ústav, Klárov 3, 118 21 Praha 1, 2IFER, 254 01 Jílové u Prahy RAJONIZACE ČR PODLE NARUŠENÍ PŮD Na základě prováděcí vyhlášky č. 78/1996 Sb., k zákonu č. 289/1995 Sb. v platném znění se dnes lesy rozdělují do zón, podle tzv. "pásem ohrožení”.
GLOBÁLNÍ ZMĚNY KLIMATU A POTENCIÁLNÍ ZMĚNY LESNÍCH PŮD
1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce
|
Článek
(str. 58) Prof. Ing. Emil Klimo, DrSc., Ing. Jan Materna, CSc., Ing. Jiří Vokoun Půda jako důležitá součást lesních ekosystémů je považována za relativně stabilní složku. K jejím změnám dochází poměrně pomalu a v podmínkách očekávaných globálních změn klimatu musíme odlišit půdní vlastnosti ovlivňované pouze s obtížemi - zrnitost půdy, stav živin a zásob, propustnost půdy a ostatní fyzikální
PRAVDĚPODOBNÝ DOPAD KLIMATICKÉ ZMĚNY NA EVROPSKÉ LESY
1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce
|
Článek
(str. 55) Ing. D. Janouš, CSc. - Ústav ekologie krajiny AV ČR v Č.Budějovicích, pracoviště Brno Evropské lesy zasahují do tří bioklimatických zón - na jihu do mediteránní zóny (středozemský region), temperátní zóna je v západní a střední Evropě a boreální na severu. V gradientu jih - sever zaznamenáváme pokles teploty a vzrůst vlhkosti.
NĚKTERÉ PRÁVNÍ ASPEKTY PŘECHODU*) VLASTNICKÉHO PRÁVA K LESŮM ZE STÁTU NA KRAJE
1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce
|
Článek
(str. 52) JUDr. Ing. Martin Flora, Dr. - Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno Na přelomu let 2000/2001 začaly v České republice fungovat kraje jako zcela nové jednotky územní samosprávy. Reforma veřejné správy se tím posunula do fáze, kdy kontury budoucího uspořádání státu mlhavě narýsované Ústavou již roku 1992 a upřesněné ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. byly přijetím zákona č. 129/2000 Sb.
Leden
1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce
|
Článek
(str. 3) Vážení čtenáři, z informací každoročně uveřejňovaných ve Zprávě o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky vyplývá, že stoupá doba obmýtí. Tento fakt koresponduje s vývojem zásob dřeva v lesních porostech, zvětšujícím se rozdílem těžby a přírůstu, změnou hospodářského způsobu atd.
ZBOŽNÁ PŘÁNÍ S VESKRZE REÁLNÝM POZADÍM
1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce
|
Článek
Pod tímto titulkem uveřejnila redakce rakouského časopisu Holzkurier (dvojčíslo 51/52) rozhovor s H. - M. Offnerem, členem a mluvčím Odborného svazu dřevoprůmyslu a prezidentem Evropské organizace pilařských svazů (Europäische Organisation der Sägewerksverbände, EOS), který je znám svým optimistickým, ale reálným hodnocením situace dřevařského průmyslu. H. - M.
TLUSTÉ DŘÍVÍ ROZDĚLUJE BAVORSKÉ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A DŘEVAŘSKÝ PRŮMYSL
1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce
|
Článek
V příštích deseti letech vzroste v Bavorsku podíl tlustého dříví z 12 % na 20 % a toto zvýšení může představovat až 80 % (z 1,2 mil. m3 na 1,6 mil. m3). Tuto skutečnost konstatoval na dřevařské burze v Horním Bavorsku ředitel R. Moringl. Tato těžba dřeva naráží na silnou kritiku pilařů.
HARVESTOR A FORWARDER NA PÁSOVÉM PODVOZKU
1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce
|
Článek
V říjnu 2001 byl v Gutmadingen předveden pásový harvestor Valmet 911.1 a prototyp pásového forwarderu Valmet 860. Oba stroje mají být příspěvkem k posunutí vysoce mechanizovaných harvestorových technologií do svažitých terénů střední Evropy. Udává se, že pásový harvestor zvládá terény do sklonu až 70%. Původní kolový bázový stroj, z něhož se vychází, zůstává, až na malé detaily, nezměněn.
PODNIKATELÉ VE ŠVÝCARSKU VYROBÍ ROČNĚ 728 TIS. PRM PALIVOVÝCH ŠTĚPEK
1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce
|
Článek
Při realizaci záměru vybudování kotelny pro spalování palivových štěpek bývá největší starostí budoucích provozovatelů jistota dodávek paliva v požadovaném množství, kvalitě a v požadovaném čase. A to přesto, že palivo roste nejčastěji přímo v regionu - za vraty kotelny.
