Zemědělci v Polabí se musejí naučit čelit světové konkurenci

Týden před zahájením dalšího ročníku výstavy Zemědělec na Výstavišti v Lysé nad Labem se u kulatého stolu sešli zástupce hejtmana Středočeského kraje František Vácha, ředitel odboru strukturální politiky a ekologie ministerstva zemědělství Martin Fantyš, Dagmar Vyklická zastupující Agenturu Sapard v připravovaném pracovišti pro Prahu a Střední Čechy, místopředseda agrární komory Josef Kubiš, předseda republikové rady Českého zahrádkářského svazu Josef Klimeš a vedoucí obchodního oddělení soukromé zemědělské společnosti Bramko Semice Aleš Schneiberg. Přinášíme nejzajímavější otázky, odpovědi a názory, které zazněly v besedě o současnosti a budoucnosti středočeského zemědělství:

Může krajský úřad nějak napomoci zlepšení stavu zemědělství?

Vácha: Kraj zatím přímo zemědělství v kompetenci nemá. Máme malé kompetence v oblasti lesnictví, myslivosti a rybářství. Zatím se nedomnívám, že to je chyba podstatná. Je to ale otázka dalšího vývoje, dalších debat. V oblasti zemědělství v tomto okamžiku kraj rozhoduje pouze o dotacích na příspěvky na hospodaření lesů, některé odvolací věci a státní správy lesů. Dá se říci, že tento princip začal před čtyřmi lety, kdy už v územních odborech v oblasti kraje byli pracovníci, kteří tuto správu vykonávali. Takže taková změna to nebyla. Podstatná změna je v dotacích na příspěvky lesů a zdá se, že jsme to zvládli. Dotace mají téměř shodnou podobu jako v minulých letech.

Co nyní dělá pro pomoc zemědělství ministerstvo?

Fantyš: Náš resort má koncepci agrární politiky a v jejím duchu jsou vymezovány podpory na jednotlivé programy. Programy musí být v souladu s programy Evropské unie. Ta má celou řadu nařízení, která vlastně tyto podpory vymezují. Chtěl bych zmínit nejdůležitější oblast - podporu mimoprodukčních funkcí v méně příznivých oblastech, což je jakési vymezení méně příznivé oblasti pro zemědělce. Letos se nám povedlo vymezit tyto pro zemědělství méně příznivé a nepříznivé oblasti. Toto základní vymezení by nakonec mělo dospět ke kompenzačním formám, které do těchto oblastí ministerstvo zemědělství bude nárokovat. Je zde možnost zatravňování, zalesňování, podpory energetického využití biomasy. A v neposlední řadě podpory specifické oblasti zemědělství, to znamená ekologického zemědělství. Chtěl bych ještě odpovědět na otázku, kam vlastně má jít české zemědělství. Moje krédo zní: české zemědělství by mělo fungovat intenzivně tam, kde jsou k tomu předpoklady, ovšem intenzita nesmí být na úkor životního prostředí.

Jak vidí stav zemědělství představitel firmy, která v tomto oboru podniká?

Schneiberg: Naše firma je největším producentem zeleniny v republice. Již tři roky dodáváme naše zboží do sítě supermarketů a hypermarketů bez překupníků. Ještě před osmi lety, kdy jsme začínali, nepatřila oblast Nymburka mezi nejvyhlášenější oblasti k pěstování zeleniny v republice, spíše jižní Morava a Litoměřicko, ale nyní je tam nejintenzivnější zelinářská oblast i díky dalším firmám. Máme obrovské výhody oproti ostatním pěstitelům zeleniny v tom, že naše pozemky se nacházejí na obou stranách Labe a díky závlahovému systému můžeme dost intenzivně pěstovat zeleninu hlavně v jarním období. Zdánlivě jsme sice bez problémů, ale státní politika podpory a ochrany zemědělství je naprosto nedostatečná. My sice víme, že si vždy musíme pomoci sami, ale nastala situace, že zelinářství a bramborářství prožívá těžkou krizi. Hraničí to s otázkou, zda v tom vůbec pokračovat. Například brambory se nyní v březnu od pěstitelů vykupují za cenu dvě koruny za kilogram, což je cena, která ani zdaleka nekryje náklady. Ve všech zemích kromě naší republiky existuje podpora ze strany státu v tom, že se najdou kroky k podpoření vývozu. Navíc neexistuje ochrana našeho trhu. Z Polska se k nám valí spousta zeleniny, cibule, zelí, celeru za šíleně nízké ceny, kterým naši pěstitelé nemohou konkurovat.

Může něco změnit Evropská unie, například její program Sapard?

Vyklická: Program Sapard je jeden z předvstupních programů EU a ta již před několika lety vyčlenila nějaké peníze na rozvoj zemědělství a venkova uchazečských zemí. Hlavním smyslem je podpořit oblasti, které to nejvíce potřebují, kontrolu jakosti potravin, zlepšení ekologie v zemědělských podnicích. Celé to bude zastřešovat agentura Sapard. Regionalizace celého programu je nyní vytvořena tak, že existuje osm regionálních pracovišť na úrovni jednotek NUTS II. Pracoviště pro Prahu a Střední Čechy bude spojené. Tam budou žadatelé chodit, tam se budou projekty bodovat a rozhodovat o nich. Proces akreditace by měl skončit snad již v polovině letošního roku. Projekty do té doby nemůžeme ani shromažďovat. Jakmile bude akreditace, tak začneme projekty přijímat a posuzovat a příští rok by se již ty nejlepší mohly uskutečňovat. Peníze, které pro to budou k dispozici, se pohybují v řádech desítek milionů korun. V celé republice jde o osm set milionů korun. Je to sice málo, ale je to fakticky jakési školení pro budoucí čerpání fondů Unie.

Jaká je role agrární komory?

Kubiš: Ve všech středočeských okresech kromě Kladna již fungují okresní agrární komory, zřídili jsme již i krajskou komoru, aby mohla být partnerem krajským orgánům. Chceme být tou silou, která by problémy zemědělství a zemědělců mohla řešit. Jakmile na venkově nebude podnikání a podnikatelská sféra, tak se tyto oblasti vylidní. Zemědělství má v tomto kraji nezastupitelnou úlohu. Samozřejmě jinou na zlatém pruhu země české v Polabí, kde, ať chceme nebo nechceme, se zemědělci budou muset naučit čelit světové konkurenci. Jinou pak na zbytku území, což je v kraji stejně jako jinde v republice zhruba padesát procent plochy - tam patří zemědělství extenzivní, v podstatě krajinotvorba. To samozřejmě bude něco stát a platit by to nemělo jen ministerstvo zemědělství, ale také ministerstvo životního prostředí.