Kandidáti se zapojí do práce policie EU

Česká republika v květnu zahájí jednání o spolupráci s evropským policejním sborem Europolem

Jaroslav Lenert

K zahájení rozhovorů o spolupráci české policie a Europolu by mohlo dojít v květnu. Tento názor uvedl po pátečním jednání ministrů vnitra a spravedlnosti EU a kandidátských zemí český zástupce Stanislav Gross. Znamenalo by to, že by ČR vyslala do sídla organizace v Haagu styčného důstojníka a získala by přístup ke všem materiálům evropské policejní ústředny.

Právě otázka informací byla doposud kamenem úrazu. Naše země totiž nebyla schopna zaručit ochranu osobních údajů v policejních informačních systémech, což bylo odstraněno nedávnou malou novelou zákona o policii. Naše země však nebude první z kandidátských zemí, kdo naváže spolupráci s Europolem. Ministři EU v pátek schválili spolupráci s Polskem a Maďarskem, jelikož "u těchto zemí již neexistuje žádná překážka pro výměnu informací".

Rada ministrů také podpořila myšlenku na začlenění národních organizací kandidátských zemí do organizace Eurojust, která má sdružit státní zástupce členských zemí EU a koordinovat boj proti zločinnosti. Tuto myšlenku podporuje česká vláda již delší dobu. Po přizpůsobení českého informačního systému bude možné rovněž široce spolupracovat s lisabonskou Evropskou observatoří pro drogy a toxikomanii, s níž si ČR už dnes vyměňuje některé údaje. V budoucnu však bude moci plně participovat na výměně informací, a proto obdrží plné zprávy o vývoji na evropské drogové scéně, o nových drogách či o trendech a pašeráckých cestách. Obdobné informace bude samozřejmě poskytovat sama.

Gross informoval své kolegy z 26 zemí o legislativním pokroku v ČR v oblasti pobytu cizinců, azylu, vízového režimu a boje proti organizovanému zločinu. Pochvalně se vyjádřil k nové iniciativě EU, jejímž cílem je přetnout "západobalkánskou cestu", kterou do zemí unie proudí naprostá většina ilegálních imigrantů. "Vítáme každé řešení, jež by umožnilo snížit tlak migrace - jsme dnes už nejen tranzitní, ale také cílová země," uvedl s tím, že zatím byly kandidátské země o této myšlence pouze informovány, nyní budou zapojeny do společné činnosti.

Ministr potvrdil, že EU bude potřebovat zhruba dva roky, aby technicky připojila nové členské země po vstupu k schengenskému informačnímu systému. ČR se podle jeho slov aktivně připravuje na zavedení veškeré legislativy spojené se Schengenem do 1. ledna 2003, nezná však zatím ty technologické prvky integrovaného systému, které EU utajuje. "Naléhali jsme proto spolu s dalšími kolegy, abychom k nim měli přístup již v této fázi. Zatím budujeme vlastní informační systém a věříme, že bude kompatibilní se systémem EU," dodal Gross. ČR bude tedy ke zmíněnému datu připravena realizovat požadavky plynoucí ze zajištění vnější hranice EU, nebude je však provádět, pokud časový rozdíl mezi jejím vstupem do unie a přijetím Slovenska bude nulový či nevelký, řekl Gross. Také podle vyjádření činitelů Evropské komise ČR nikdo nenutí, aby již nyní "opevňovala" hranici se Slovenskem, tím spíš, že i po rozšíření zachová unie hraniční kontroly mezi starými a novými členy, dokud nebudou pozvány k přistoupení k Schengenské úmluvě. Otázkou však zůstává, kdo bude zajišťovat vnější hranice unie. Německo totiž v posledních dnech vzneslo návrh, aby to činila "jednotná pohraniční policie EU", na jejíž práci by se podílely všechny země. Dosavadní konstrukce ochrany hranic ale počítá s tím, že veškerá tíha leží pouze na hraničních zemích.

Ministři se také shodli na tom, že vypracují jednotný plán proti pašování lidí ze zemí střední a východní Evropy na území unie. Tato oblast je zvláště citlivá, jelikož nejčastější obětí této kriminální činnosti jsou mladé ženy sloužící jako ilegální prostitutky. V důsledku jejich ilegální imigrace tedy dochází k řetězu dalších trestných činů, což zvyšuje kriminalitu v zemích unie. "Jsem velmi rád, že jsme se dohodli. Je totiž otřesné, že ještě dnes může v Evropě existovat otroctví," řekl k tomu švédský ministr spravedlnosti Thomas Bodström. Jeho země nyní předsedá EU a boj proti ilegální migraci si určila jako jednu z hlavních priorit svého předsednictví. Členové i kandidáti se také shodli na nutnosti zesílit boj proti organizované kriminalitě. Unie na tento účel uvolní dodatečné prostředky z programu PHARE, určené hlavně na školení policistů.