Reálná mzda učitelů soustavně klesá

Odborný asistent na univerzitě má méně než činí průměrná mzda v zemi

Milan Kohoutek

Společenská objednávka v rámci příprav ke vstupu do EU staví před vysoké školství požadavek výrazně zvýšit počty studujících. Vysoké školy tento požadavek průběžně plní. Na některých fakultách jsou již nyní počty studujících téměř dvojnásobné, počet vyučujících, výukových prostor a zejména rozpočtových položek se v podstatě nezměnil. Vývoj státní dotace na výchovně vzdělávací činnost však společenské objednávce neodpovídá. Navzdory nevalnému vývoji rozpočtových příjmů však vysoké školy svůj výkon nesnížily - naopak. Na UK vzrostla za posledních pět let produktivita práce o 80 %. Dotační položka v letech 1996 -99 však vzrostla o necelých 21 %, index nárůstu 2001/2000 činí pouze 1,079. Nárůst v této položce tedy ani nekopíruje inflaci.

Jak se v uplynulém období vyvíjely mzdy? V roce 1999 byla průměrná měsíční mzda vysokoškolského učitele ČR 14 142 Kč (částka zahrnuje všechny mzdové složky včetně dalších platů), na UK 14 283 Kč. Jako státní zaměstnanci dostali učitelé vysokých škol naposledy přidáno od 1. 1. 1997. První a zatím poslední mzdový nárůst zaměstnanců UK jako veřejné vysoké školy se uskutečnil v r. 1999, nikoliv však od 1. ledna, ale až od 1. dubna. Průměrné zvýšení činilo nikoliv 17 % jako ve státní sféře, ale pouhých 9,4 %. Od té doby se mzda nepohnula.

Odměňování zaměstnanců veřejných vysokých škol se řídí zákonem č. 1/1992 Sb. o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů. Na UK upravuje pravidla odměňování vnitřní Mzdový předpis, který z původní tabulky 12 x 12 platových tříd a platových stupňů, platných pro státní zaměstnance, zachoval pouze kvalifikaci zohledňující mzdové třídy, které zredukoval na 10. Zrušil pásma podle délky odborné praxe. Zaměstnanec je zařazen podle dosažené kvalifikace do příslušné tarifní třídy v rámci tarifního rozpětí, které představuje zhruba třetinu až polovinu jeho maximální výše. Nejen o ostatních složkách mzdy, ale i o výši tarifu rozhoduje přímý nadřízený. Zdůrazňuje se vysoký výkon; vysoká kvalifikace, nejvyšší dosažitelná v této zemi (u učitelů vysoká škola a 2 - 6 promocí) se považuje za samozřejmost. Za stejnou samozřejmost se považuje práce (tzn. i výuka) v cizích jazycích a práce s PC. Přesto je možná taková praxe, že ani profesor před penzí nemusí dostat ve své třídě tarifní strop.

Na UK dnes činí horní hranice tarifního rozpětí u profesora 16 030, u docenta 14 080, odborného asistenta 12 330 a u lépe zařazené administrativní pracovnice 9070 Kč. Znamená to, že strop tarifní mzdy odborného asistenta prestižní evropské univerzity se již ocitl pod úrovní průměrné mzdy v zemi (12 958) a maximální tarif docenta nedosahuje trojnásobku minimální mzdy, která je od 1. 1. 2001 5000 Kč.

Hodinová mzda docenta, vypočtená z průměru tarifního rozpětí Mzdového předpisu UK (67,74 Kč ), nestačí na oběd v průměrné restauraci. V roce 2000 činila průměrná tarifní mzda profesora na UK 15 210 Kč, docenta 13 091 a odborného asistenta 10 239 Kč. Za objektivní ukazatel politiky odměňování je možné pokládat jedině tarifní složku mzdy; ostatní mzdové složky (osobní příplatek, příplatky za vedení, odměny z grantů a další) jsou nenárokové. Nicméně kumulace právě těchto složek u vedoucích a některých dalších pracovníků může významně zkreslovat oficiální statistiky průměrných mezd.

Odbory na UK, reprezentované Koordinační odborovou radou Vysokoškolského odborového svazu (KOR) dlouhodobě usilují o zásadní nápravu této alarmující situace v odměňování. Loni v září předložila KOR vedení UK požadavek systémové změny, která by zahájila cestu postupných kroků přibližování poměrům v EU. I při realizaci tohoto požadavku by za pět let tarifní mzda profesora UK ještě nedosáhla třetiny současné výše platu profesora bývalé NDR. Oficiální prameny EU uvádějí průměrný plat učitele vysoké školy v Severním Porýní-Vestfálsku v roce 1997 8464 DEM; profesoři pobírají víc. Odbory již nadále odmítají smluvně konzervovat existující situaci, že nejvýše kvalifikovaná zaměstnanecká skupina patří k nejhůře placené.

Autor je vysokoškolský pedagog a předseda Koordinační odborové rady VOS UK