VÝNOSOTVORNÉ PRVKY A JEJICH VLIV NA VÝNOSY CUKROVKY V ZÁVISLOSTI NA NĚKTERÝCH AGROTECHNICKÝCH OPATŘENÍCH

Výnosotvorné prvky a jejich vliv na výnosy cukrovky v závislosti na některých agrotechnických opatřeních

Sugar beet roots yield components and their influence on yielding depending of some agronomical factor

Wyszyński Z.*, Kalinowska-Zdun M.*, Kozak M.**, Gozdowski D.*

* Department of Agronomy, Institute of Plant Production SGGW Warsaw

** Department of Mathematical Statistics and Experimentation SGGW Warsaw

Souhrn

O velikosti výnosu kořene cukrovky z 96,8 - 99,6% rozhodují dva prvky: počet rostlin a průměrná hmotnost bulvy. Na velikost prvého prvku - počtu rostlin, má vliv prostředí, genotyp a parametry výsevu. Druhý prvek - hmotnost bulvy určuje výnos více a podléhá více systematickým vlivům faktorů a jejich spolupůsobení. Z těchto výzkumů vyplývá, že hmotnost kořene větší než 900 g je důležitou podmínkou pro získání výnosu nad 60 t/ha. Jiné výzkumy ukazují zvětšování hmotnosti kořene s růstem počtu a výnosu listů a koeficientem olistění a také jsou ve vztahu k jakostním znakům , což ale potřebuje speciální analýzu.

Summary

Relation between sugar beet root yield and their components as well the influence of some agronomical factors and plants features forming of yield components were showed using methods of path coefficient analysis. It was found the root yield of sugar beet was determined by 96,8 - 99,6% by plant density and average root mass. Share of roots fraction over 900 g is very important for yielding bigger than 60 t/ha.

Úvod

Jsou tři hlavní skupiny faktorů ovlivňujících výnos:

1. prostředí (půda a klimat)

2. genotyp

3. pěstitelská technologie

Vliv prostředí na výnos je dobře prostudovaný a na tomto základě se určily požadavky cukrovky na půdní a klimatické podmínky. Jeho význam na výnosy je asi 50 - 70%. Genotyp má vliv 2 - 10% a pěstitelská technologie ovlivňuje výnos asi 30 - 40%.

Výnos kořene cukrovky jako sumární efekt různých skupin faktorů se projevuje přes dva komponenty výnosu: počet rostlin a hmotnost kořene. Tyto komponenty určují výnos, který vzniká jejich spolupůsobením.

Materiál a metody

Na katedře Speciální produkce rostlinné agronomické fakulty SGGW se určovala struktura výnosu na základě provozních výzkumů z let 1979-81, 1992-95 a 1997-99 a přesných pokusů v letech 1992-94. Víceleté výzkumy u cukrovky (od 1962 dále) umožnily výzkum vlivu počtu rostlin v rozmezí od 40 do 100 tis./ha jedinců v pokusech provozních i přesných. Také se hodnotila hmotnost jednotlivých kořenů i struktura výnosu kořene a jiných parametrů rostlin na výnos kořene cukrovky. Výsledky byly statisticky hodnoceny analýzou variancí a korelační analýzou pro stanovení stupně vlivu na výnos a svázanosti s některými vlivy a vlastnostmi rostlin metodou spoluproudých cest (path coefficient). Tato metoda umožňuje stanovit primární proměnnou nezávislou a proměnnou závislou.Analýza tvorby výnosu přes jeho prvky byla založena na základě studia faktorů pěstitelské technologie, které mají různou úroveň a ovlivňují výnos kořene (termín výsevu, hustota porostu s jednocením a bez) a na základě některých vlastností rostliny a porostu.

Výsledky

Na základě výsledků výzkumu uskutečněných v letech 1992-94 je možno potvrdit, že počet rostlin a průměrná hmotnost kořene určují výnos (R12) prakticky zcela, tj. od 96,8 do 99,4% (obr. 1 a 2) nezávisle na termínu výsevu, který ovlivňuje výnos ze skupiny pěstitelských faktorů nejvíce. Průměrné hodnoty sledovaných znaků a výnos bulev v letech 1992-94 uvádí tab.1.

Význam počtu rostlin a hmotnosti kořene na tvorbě výnosu bulev je podobný (p1, p2), ale hodnota významnosti R12 v následujících letech ukazuje na větší vliv hmotnosti kořene, zvláště u skupiny výsledků z opožděného termínu setí (obr.1 a 2).

Údaje na obrázcích 1 a 2 zobrazují závislost konečného výnosu kořene na prvcích výnosu a jejich závislost na faktorech a vlastnostech, přes které se utvářely. Jak vyplývá z výsledků konečného počtu rostlin R22 změny vlivu v letech ukázal počáteční počet rostlin (p3) v závislosti na termínu výsevu. Tento vliv větší při pozdějším výsevu.

Průměrná hmotnost kořene R32 byla nejvýrazněji regulována celkovou biomasou p4, vytvořenou na jednotce plochy, když velikost tohoto vlivu byla také značně proměnlivá v závislosti na letech. Vzrůstající vliv se ukazoval v letech s menším výnosem listů. LAI (p6) zkoumaný v období konce vegetace, měl jenom v roce 1992 průkazný vliv na tvorbu průměrné hmotnosti kořene při opožděném výsevu. V ostatních ročnících se průkaznost tohoto znaku nepotvrdila.

Velký význam hmotnosti jednotlivého kořene při tvorbě výnosu umožňuje ocenit vliv struktury výnosu kořene. Analýzy uskutečněné na základě počtu rostlin, jako výsledek přesného setí (v konkrétním případě 13,7 cm), jenž má efekt na získání velkého počtu rostlin s již neregulovaným rozmístěním v řádku a hustota po přesném setí (cca 6 cm), u které se provádí jednocení. Údaje charakterizující počet rostlin, průměrnou hmotnost kořene a výnos bulev jsou v tab.2 a výsledky vlivu velikostních skupin bulev s korelačním koeficientem závislosti jsou v tab. 3 a 4.

Nejvyšší hustota nezávisle na způsobu setí v letech 1992-94 činily 99,5 až 100,4 tis./ha kusů. Nejmenšího počtu rostlin bylo dosaženo v roce 1993 a činil u výsevu na konečnou vzdálenost 85,2 tis. a u setí s jednocením 90 tis./ha jedinců (tab.2). Porovnání způsobů výsevu a z nich vzniklého počtu rostlin bez či s jednocením, umožňují konstatovat, že velikostní skupina bulev do 600g je negativně korelována s výnosem (tab. 3 a 4), frakce 600-900g je většinou neutrální ve vztahu k výnosu bulev a jenom v roce 1992 měla pozitivní vliv při jednocení, když s velikostí výnosu je pozitivně zkorelovaná skupina kořenů větších než 900 či 1200 g (tab. 3 a 4).

Velkou hmotnost zajistí mimo jiného i hnojení dusíkem. Naše výzkumy ukázaly, že současně s růstem váhy kořenů roste počet listů i jejich výnos ale snižuje se koeficient olistění (obr. 1 a 2). Vzrůst počtu a výnosu listů vykazuje negativní korelaci s biologickým výnosem sacharózy, snižuje se cukernatost a zvyšuje obsah alfa aminodusíku, draslíku, sodíku, což vyplývá z jiných prací.

Literatura

Kalinowska-Zdun M., Wyszyński Z., Broniecka B., 1991: Wpływ wielkości dawki i sposobu stosowania nawożenia azotem oraz dlugości okresu wegetacji na plon i wartość2. paszową buraka cukrowego. Zesz. Nauk AR Kraków, 34, s. 293-301.

Petr J., Černy V., Hruška J., 1980: Tvorba vynosu hlavnich polnich plodin. Praha, Statni zemedelske nakladelstwi, s.442.

Rozbicki J., Kalinowska-Zdun M., 1993: Badania nad wpływem struktury morfologicznej łanu na plon i wartość6. technologiczną buraka cukrowego na tle sposobu i nawożenia azotem, Cz. II. Plon sacharozy i wartość7. technologiczna buraków, Rocz. Nauk Rol. Seria A 110 s. 1-2, 77-84.

Wyszyński Z., M. Kalinowska-Zdun, W. Mądry, Z. Laudański, B. Roszkowska, J. Rozbicki 1998: Agronomical and enviromental factors affecting sugar beet yielding in central and eastern Poland. Scientia Agricultural Bohemica, 1998, 29, (3-4) 183-192.

Wyszyński Z., 1997: Ocena plonowania buraków cukrowych i cech jakości plonu w zależności od długości okresu wegetacji i sposobu formowania obsady. Rocz. Nauk Rol. Ser. A. 112, (3-4).

Tab. 1: Výnos kořene, počet rostlin a průměrná hmotnost bulvy v závislosti na termínu setí (Root yield, plant density and average root biomass depending on the sowing date)

* - 14.04; ** - 28.04

Tab. 2. Výnos bulev, počet rostlin a průměrná hmotnost bulvy v závislosti na způsobu regulace hustoty porostu (Root yield, plant density and average root biomass depending on the kind and way of density forming)

* - výsev na 6 cm, jednocení, sowing every 6 cm with thinning; ** - výsev na konečnou vzdálenost 13,7 cm, sowing every 13,7 cm, without thinning

Tab. 3. Koeficient jednoduché korelace (r) mezi výnosem bulev a % podílem velikostních skupin bulev u jednoceného porostu (Coefficient of simple correlation (r) between root yield and percent contribution of fraction depending on regulated density)

Tab. 4. Koeficient jednoduché korelace (r) mezi výnosem bulev a % podílem velikostních skupin bulev u porostu setého na konečnou vzdálenost (Coefficient of simple correlation (r) between root yield and percent contribution of fraction depending on unregulated density)

** významný pro á = 0,01, significant at á = 0,01

* významný pro á = 0,05, significant at á = 0,05

Obr.3: Hmotnost bulev a počet listů u cukrovky v závislosti na hnojení dusíkem Fig. 3: Sugar beet roots mass and number of leaves depending on N fertilization

Obr. 4: Hmotnost kořene a koeficient olistění cukrovky v závislosti na hnojení dusíkemFig. 4: Sugar beet roots mass and canopy coefficient depending on N fertilization

Obr. 1: Schema závislých vztahů (path coefficient) pro výnos bulev cukrovky u včasného termínu setí. (

Diagram of path coefficient analysis for root yield of sugar beet at early sowing date)

Obr. 2 Schema závislých vztahů (path coefficient) pro výnos bulev cukrovky u pozdního termínu setí.

Diagram of path coefficient analysis for root yield of sugar beet at late sowing date