HODNOCENÍ NĚKTERÝCH VÝNOSOTVORNÝCH UKAZATELŮ U VYBRANÝCH ODRŮD RAJČAT

The Evaluation of Some Yield-created Indexes at Selected Tomato Varieties

Duffek, J., Hniličková, H.

Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra zahradnictví

Souhrn, klíčová slova

U vybraných odrůd indeterminantních rajčat českého (Stupické polní rané, Start S F1) a zahraničního původu (Monika F1, Marfa F1 a Resyset F1) byl sledován výnosový potenciál a vliv přihnojování a teplot na tvorbu výnosu. Z výsledků vyplývá, že nejnižší výnosy měla odrůda Stupické polní rané, výnosy vyšší o 50 - 61 % odrůdy Monika, Start a Resyset. Výnos o 83 % vyšší byl vyhodnocen u odrůdy Marfa. Přihnojování přineslo u všech odrůd zvýšení výnosu, nejvyšší bylo zjištěno po aplikaci Cereritu. Vyšší teploty v jarním období roku 2000 měly za následek zkrácení doby vegetace k první sklizni plodů o 22 % (Stupické polní rané) a o 3 % u odrůdy Resyset F1.

Rajčata, odrůdy, výnosový potenciál, přihnojování

Summary, keywords

The yield potency and the influence of the fertilization and temperatures to the creation of the yield was examined at the selected varieties of undeterminant tomatoes of Czech origin (Stupické polní rané, Start S F1) and foreign origin (Monika F1, Marfa F1 a Resyset F1). From the results of experiments results, that the variety Stupické polní rané has lowest yields, varieties Monika, Start and Resyset have about 50 -61 % higher yields. About 83 % higher results was evaluated at the variety Marfa. The fertilization during cultivation raised the yield of all varieties, the highest yield was determined after application of Cererit. Higher temperatures in the spring period of year 2000 caused shortened time of vegetation for the first harvest of fruits about 22 % (Stupické polní rané) and about 3 % of variety Resyset F1.

Tomatoes, varieties, yield potency, fertilization during cultivation

Úvod

Rajčata obecně řadíme mezi teplobytné zeleniny vyžadující v našich podmínkách předpěstování sadby a výsadbu v polovině května. Optimální teplota pro růst a tvorbu výnosu je 20 a více ° C. Stále se zvyšující zájem spotřebitelů vedl k výraznému rozšíření pěstebních ploch a k cílevědomé práci šlechtitelů směřující k vyšlechtění výnosnějších odrůd, případně odolným proti různým patogenům a nepříznivým podmínkám. V registru odrůd je u nás v současné době zapsáno více než 100 našeho i zahraničního původu. Jejich charakteristiky jsou však většinou pro pěstitele nedostatečné a neodpovídají potřebné orientaci pro pěstování rajčat v našich povětrnostně značně variabilních podmínkách. Pokusy založené na pozemcích ČZU si kladou za cíl zhodnotit alespoň některé odrůdy z hlediska jejich výnosového potenciálu, z hlediska jejich reakce na přihnojení a na teplotní podmínky v průběhu vegetace.

Metody

Pro pokusy byly ze sortimentu vysokých rajčat vybrány české odrůdy - Stupické polní rané, hybridní rajče Start S - F1, ze zahraničních odrůd Monika F1, Marfa F1 a Resyset F1. Sadba byla pěstována v květináčích o průměru 80 mm po dobu 60 dnů a vysazovaná na trvalé stanoviště po 60 dnech. Půda na trvalém stanovišti vykazovala podle agrochemických rozborů v obou pokusných letech vysoký obsah P, K, Mg. Pozemek byl v podzimním období hnojen kompostem v dávce 20 t.ha-1 a v jarním období před výsadbou průmyslovým hnojivem NPK 12 12 12 v dávce 570 kg.ha-1, což odpovídá s přihlédnutím k organickému hnojení a podle předpokládaného odběru dusíku, výnosu 40 t.ha-1. Za 28 dnů po výsadbě byla pokusná výsadba rozdělena na 4 varianty. Varianta 1 byla ponechána bez přihnojení, rostliny varianty 2 byly přihnojeny Cereritem, varianty 3 Kristalonem (19; 2,6; 16,6) a varianta 4 ledkem vápenatým. Pro přihnojení bylo použito množství hnojiva, které v přepočtu představuje dávku čistého dusíku 30 kg.ha-1. Během zrání byla rajčata sklízena v pravidelných 3 - 4 denních intervalech a byla ve trojnásobném opakování vyhodnocena hmotnost a počet plodů.

Výsledky a diskuse

Jak vyplývá z tab. 1 je výnosový potenciál u sledovaných odrůd značně rozdílný. Nejnižší výnos byl zjištěn u staré české odrůdy Stupické polní rané, jejíž velkou předností však je ranost sklizně a nedostatkem rychlé snižování hmotnosti plodů. Ve srovnání s touto odrůdou byl o 56 - 61 % vyšší výnos zjištěn po dvouletém pěstování u odrůdy Start, Monika a Resyset. Nejvyšší výnos byl vyhodnocen u odrůdy Marfa a to ve srovnání s odrůdou Stupické o 83 %.

Průměrná hmotnost jednoho plodu v celém sklizňovém období byly u odrůdy Stupické 34 g (první plody 65 g, poslední 24 g), u odrůdy Start 53 g (první plody 72 g, poslední 35 g), u odrůdy Resyset 85 g (první plody 120 g, poslední plody 65 g), u odrůdy Monika 105 g (první plody 145 g, poslední 71 g) a u odrůdy Marfa 111 g (první plody 170 g, poslední 72 g).

Přihnojování porostu rajčat, jak je zřejmé z tab. 2 mělo pozitivní efekt na sklizeň plodů. Z použitých hnojiv mělo ve většině případů nejvyšší efekt přihnojení Cereritem. Rozdíly v jednotlivých letech byly zřejmě ovlivněny doplňkovou závlahou, která s ohledem na malé srážky byla použita v r. 2000 v období června. Ve stejném roce, a zřejmě ze stejných důvodů mělo nejmenší efekt přihnojování snadno rozpustným ledkem vápenatým. Ve všech případech však můžeme přihnojování pokládat za vhodné opatření ke zvýšení sklizně, s přihlédnutím i k tomu, že plody rajčat mají malou kumulativní účinnost obsahu nitrátů v plodech.

Tab. 1: Průměrné celkové sklizně rajčat v přepočtu na 1 rostlinu (v gramech).

Výrazně rozdílná teplotní situace dvou pokusných let, zvláště na počátku vegetace rajčat, ovlivnila ranost sklizně (tab. 3). Ve srovnání s relativně chladnějším jarem r. 1999 došlo v r. 2000 ke zkrácení vegetace do první sklizně u všech sledovaných odrůd. Z tab. 4 je zřejmé, že období do první sklizně bylo v počtu dnů nejvíce zkráceno u odrůdy Stupické polní rané a to o 22 % a nejméně u odrůdy Resyset a to pouze o 3 %. Určitou analogii můžeme vyhodnotit i z údajů o sumě průměrných denních teplot. Uvedená suma teplot byla u odrůdy Stupické polní rané nižší o 20 %, odrůdy Monika o 15 % a odrůdy Start a Marfa o 13 %. Z tohoto vztahu můžeme odvodit předpoklad, že odrůdy s vyšším procentem zkrácení vegetační doby do první sklizně příznivěji reagují na vyšší teploty než odrůdy s procentem nižším.

Tab. 2: Celková sklizeň vybraných odrůd rajčat ve vztahu k přihnojování (Sklizeň je uváděna v g v přepočtu na 1 rostlinu).

Tab. 3: Teploty v době vegetace rajčat.

Tab. 4: Suma průměrných denních teplot od výsadby do první sklizně podle odrůd.

Vyhodnocení reakce odrůd na teplotní podmínky je v polních pokusech, s ohledem na značnou variabilitu denních teplot, značně obtížné. U rajčat se při postupných sklizních zralých plodů uplatňují vlivy nízkých i vysokých stresových teplot s časovou prodlevou, která závisí na délce trvání a intenzitě stresové teploty. Na variabilitě sklizňových ukazatelů se podílejí i další výnosotvorné procesy, jako je vodní režim prostředí, hnojení a zdroje výživy a ontogenetické stáří rostlin s rozdílným výnosovým potenciálem. Pro stanovení výnosových trendů v závislosti na teplotě bylo použito orientační hodnocení podle průměrné denní teploty. S vědomím toho, že průměrná denní teplota nevyjadřuje průběh teplot ve fotoperiodě, ani nyktoperiodě. Přitom jak maximální teploty, tak minimální teploty uvedených period určují hodnotu asimilace a respirace, jak při řízených teplotách uvádí pro rajčata Longuenesse (1981). Tvorbu výnosu z hlediska teplotní bilance ovlivňuje i rozpětí mezi denními a nočními teplotami. Gent a Ma (1998) uvádějí výsledky pokusů s rajčaty, kde ve sledovaném rozpětí 5 - 15 ° C byl prokázán vyšší výnos a větší velikost plodů při rozdílu denních a nočních teplot 15 ° C.

Složitost vyhodnocení vztahu mezi teplotou a tvorbou výnosu ještě komplikují rozdíly mezi teplotou vzduchu a listu jako asimilačního orgánu. Je prokázáno, že teplota listů je rozdílná, podle zdrojů transpirační vody a podle dalších podmínek prostředí, jak uvádí Helyes (1990).

Z údajů v tab. 5, kde zdůrazňujeme orientační charakter, vyplývá, že nejvyšší nárůst výnosu v rozpětí průměrných denních teplot 15,0 - 28,8 ° C bylo možno vyhodnotit u odrůdy Start S F1 a to o 123 %. V rozpětí teplot 18,0 - 23,0 ° C byl nejvyšší nárůst u odrůdy Marfa F1.

Tab. 5. Tvorba výnosu při rozdílných teplotách.

Použitá literatura

Gent, M. P.N. - Ma, Y. Z.: Horticultural Science, 1998, 33, 47 - 51.

Helyes, L.: Acta Horticulturae, 277, 1990, 115 - 121.

Longuenesse, J. J.: Acta Horticulturae, 115, 1981, 39 - 58.

Kontaktní adresa

Prof. Ing. Josef Duffek, CSc., Česká zemědělská univerzita v Praze, Agronomická fakulta, katedra zahradnictví, Kamýcká 129, Praha 6 - Suchdol, 165 21, Česká republika, tel.: 02/2438253